Do této chvíle místní akční skupiny po celé republice podpořily více jak tisíc podnikatelských projektů za téměř půl miliardy korun. Nejvíce o podporu stojí podnikatelé v Olomouckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji. S Jakubem Černým z Místní akční skupiny Šipka jsme hovořili o smyslu dotací a grantů pro drobné živnostníky na venkově a proč je pro ně stále těžší konkurovat velkým podnikům.
1. Jaké jsou možnosti pro drobné podnikatele na venkově získat granty nebo dotace?
Drobní podnikatelé mohou získat granty nebo dotace výhradně přes místní akční skupiny. Některé z krajů pak podnikatelům nabízejí další dotační podporu. Začínající podnikatelé dále mohou získat finanční podporu prostřednictvím výzev z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP PIK. Nicméně pravidla jsou vzhledem k možné výši podpory velmi složitá a většina žadatelů nedokáže správně o dotaci žádat nebo si ji udržet. Tím myslím, splnit veškeré podmínky při realizaci.
2. Vyplatí se živnostníkovi o takovou dotaci požádat s ohledem na administrativu a byrokracii? A mohou o ně žádat během celého roku?
Místní akční skupiny vyhlašují výzvy kolové, což znamená, že jsou časově omezené. Obvykle mohou zájemci žádat přibližně jeden měsíc v roce. Kraje to mají většinou na přelomu roku. Byrokracii a administrativu při žádostech skrze místní akční skupiny bych nazval přiměřenou. Oproti tomu prostřednictvím OP PIK je opravdu velice složitá.
3. Na co finance mohou využít? A kolik peněz mohou čerpat?
Jedná se zejména o pořízení nového vybavení pro podnikání, včetně případných stavebních prací. Vždy se musí jednat o nový dlouhodobý majetek – hmotný a nehmotný, případně i nemovitý. Není možná pouhá obnova majetku. Dotace je 45 procent z investice, která může být v rozmezí 50 tisíc až 5 milionů korun. MAS však tuto výši většinou omezují při hodnocení projektu. Typický projekt je tak v maximální investici do 1 milionu korun. Spoluúčast žadatelů je tedy 55 procent.
Zdroj: Shutterstock
4. Co musejí v praxi pro získání dotací udělat krok po kroku? Na koho se mohou obrátit?
Nejdříve doporučuji žadatelům zjistit, do jaké místní akční skupiny spadají, případně ji kontaktovat s dotazem na výzvy a domluvit si konzultaci. Poté musí svůj záměr zpracovat do projektu a založit si účet na Státním zemědělském intervenčním fondu v Portálu farmáře. Tam pak zpracovanou žádost se všemi přílohami podnikatel ukládá. Poté dochází k hodnocení jak ze strany místních akčních skupin, tak ze strany SZIF. Když je vše v pořádku, je žádost schválena a živnostníci mohou projekt začít realizovat. Musí při tom dodržet veškeré podmínky. Poté si žádají o proplacení projektových výdajů. Pokud je vše v pořádku, tak finance přijdou na účet živnostníka.
5. Jak jim pomáhají místní akční skupiny? V čem všem podnikatele podporují?
MAS pořádají informační semináře a nabízí individuální konzultace. Případné další dotazy a nejasnosti v pravidlech konzultují přímo na Státním zemědělském intervenčním fondu. Vysvětlují návody na zpracování žádostí o dotace. Propagují své výzvy. Jsou prostě v nepřetržitém kontaktu s žadateli. Podnikatelům jsou k ruce, když si neví rady se žádostí.
6. A jak vy osobně vnímáte podporu drobných živnostníků formou dotací? V čem je podle vás dobré takto podnikatele podporovat?
Pro naši MAS je toto velmi zásadní podpora, která přispívá k udržení a zpomalení postupného likvidování středně příjmové vrstvy, která je převážně tvořena malými podniky. Na našem území je velké množství velkých podniků, které v současné době nulové nezaměstnanosti likvidují menší podnikatele tím, že přetahují zaměstnance. Někdy dochází k tomu, že dokonce zaměstnávají živnostníky, kteří přestávají podnikat, nebo své podnikání převedou na vedlejší činnost.
Problém je, že rostou a zjednodušují se podpory velkých podniků, průmyslových i zemědělských, na úkor drobných a začínajících živnostníků. Dotace určené pro malé a začínající podnikatele mají často tak složité podmínky, že jejich plnění dělá dotaci ekonomicky nevýhodnou.
Zdroj: NS MAS ČRČtěte také: