Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je povinnost zveřejnění účetní závěrky uložena těm účetním jednotkám, které se zapisují do veřejného rejstříku, tedy typicky obchodním společnostem a v některých případech také podnikajícím fyzickým osobám. Za zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin odpovídá statutární orgán obchodní společnosti, jímž je v s. r. o. jednatel.
Projednání účetní závěrky nejvyšším orgánem
Řádná účetní závěrka musí být projednána nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, tj. valnou hromadou. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích stanoví povinnost za tímto účelem valnou hromadu svolat s tím, že řádnou účetní závěrku valná hromada projedná nejpozději do 6 měsíců od posledního dne účetního období.
Většinou je tedy termín k projednání účetní závěrky 30. června následujícího roku. Na této valné hromadě zpravidla dojde také ke schválení účetní závěrky, případně schválení rozdělení zisku nebo rozhodnutí o úhradě ztráty.
Zdroj: Shutterstock
Jak se účetní závěrka zveřejňuje?
Účetní závěrku je nutno zveřejnit v tom rozsahu, v němž byla sestavena. Určitá výjimka platí pro mikro a malé účetní jednotky bez povinného auditu. Ty sice sestavují výkaz zisku a ztráty, nemusí jej však zveřejňovat, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Zveřejňují tedy pouze rozvahu ve zkráceném rozsahu a přílohu k účetní závěrce ve zkráceném rozsahu.
Ke zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin by mělo dojít do 30 dnů od konání valné hromady, která účetní závěrku schválila, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne, tj. toho dne, k němuž jsou uzavírány účetní knihy a účetní závěrka sestavována (povětšinou je rozvahovým dnem datum 31. prosince). Podléhá-li společnost povinnosti auditu, zveřejní se též zpráva auditora.
Účetní závěrka se rejstříkovému soudu, jímž je příslušný krajský soud podle sídla podnikatele, zašle v elektronické podobě jako jeden soubor ve formátu pdf, a to datovou zprávou, prostřednictvím podání do veřejného rejstříku, anebo emailem zaslaným rejstříkovému soudu s elektronickým podpisem. Účetní závěrku je možné zaslat také na elektronickém nosiči dat. V takovém případě je ale nutné připojit průvodní dopis podepsaný oprávněnou osobou.
Jaké jsou sankce za nezveřejnění účetní závěrky?
Sankce za nezveřejnění účetní závěrky jsou především finanční, ale nezveřejňování může vést i k dalším důsledkům, v některých případech i ke zrušení společnosti s likvidací.
Zákon o účetnictví sankcionuje nezveřejnění pokutou, která může dosáhnout výše 3 % celkové hodnoty aktiv.
I ze strany rejstříkového soudu je možné dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzický osob uložit účetní jednotce pořádkovou pokutu, a to ve výši maximálně 100 tisíc Kč, není-li účetní závěrka zveřejněna ani na výzvu rejstříkového soudu. Neplnění povinnosti zveřejnění je rejstříkovým zákonem považováno za porušení péče řádného hospodáře ze strany jednatele společnosti.
Rejstříkový zákon upravuje též situaci, kdy podnikatel neplní povinnost zveřejnění listin ani na výzvu soudu opakovaně anebo nesplnění této povinnosti může mít závažné důsledky pro třetí osoby a existuje zde právní zájem. V takovém případě může rejstříkový soud zahájit řízení o zrušení zapsané společnosti s ručením omezeným s likvidací.
Na tyto důsledky rejstříkový soud společnost upozorní a poskytne lhůtu k nápravě. Přitom zákon v § 106 odst. 1 uvádí, že za neuposlechnutí výzvy ke zveřejnění listin se závažnými důsledky pro třetí osoby se považuje mimo jiné právě nezveřejnění účetní závěrky.
Čtěte také: