OSVČ versus zaměstnanec, není to jen zdanění

Porovnávat život OSVČ a zaměstnanců pouze podle jejich zdanění není přesné. Současně je nutné porovnávat protihodnotu, čili kolik za odvody zaměstnanci i OSVČ od státu dostanou nazpátek např. v podobě nemocenských dávek, důchodu, pracovních výhod. Pracovní život OSVČ a zaměstnance je rozdílný. Zaměstnání přináší vyšší jistoty v pracovněprávní oblasti (garance mzdy za práci, zákonná úprava pracovní doby, náhrada mzdy za dovolenou, výpovědní lhůta…). Samostatná výdělečná činnost přináší vyšší svobodu. Každý občan však může být OSVČ i zaměstnanec, záleží na svobodném rozhodnutí.

Jak se liší zdanění?

Přestože sazba daně z příjmu fyzických osob je stejná jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ je efektivní zdanění u obou skupin občanů rozdílná. Ještě větší rozdíl je ve výši odvodů u sociálního a zdravotní pojištění. Podívejme se, jak se liší odvody u zaměstnance a OSVČ na praktickém příkladu.

Praktický příklad

Živnostník pan Šedý dosáhl za rok 2010 zisku ve výši 288 000 Kč, zaměstnanec pan Modrý měl za celý rok 2010 hrubou mzdu ve výši 288 000 Kč. Kolik odvedou oba pánové na dani z příjmu, sociálním a zdravotním pojištění?

• Daň z příjmu

U daně z příjmu fyzických osob budeme počítat, že oba pánové neuplatňují žádnou nezdanitelnou položku nebo daňové zvýhodnění. Uplatní pouze slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč.

Na dani z příjmu odvede zaměstnanec Modrý více o 14 685 Kč. Důvodem je skutečnost, že se daň z příjmu počítá ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (34 %).

• Sociální pojištění

U sociálního pojištění budeme počítat, že živnostník Šedý odvede sociální pojištění dle skutečného vyměřovacího základu, nebude si tedy určovat nižší vyměřovací základ až na úroveň minimálního vyměřovacího základu, jak mu to umožňuje žákon. U zaměstnance Modrého ještě přičteme i sociální pojištění placené zaměstnavatelem, protože místně příslušná OSSZ inkasuje od zaměstnavatele souhrnnou platbu.

• Živnostník Šedý tedy odvede za rok 2010 na sociálním pojištění 42 048 Kč (0,5 x 0,292 x 288 000 Kč). Tuto částku inkasuje na účet i OSSZ.
• Zaměstnanec Modrý odvede za rok 2010 na sociálním pojištění 18 720 Kč (6,5 % z 288 000 Kč), dalších 72 000 Kč za něj však odvede jeho zaměstnavatel (25 % z 288 000 Kč). OSSZ tedy inkasuje částku 90 720 Kč.

• Zdravotní pojištění

U zaměstnance pana Modrého sečteme zdravotní pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelem.

• Živnostník Šedý odvede za rok 2010 na zdravotním pojištění 19 440 Kč (0,5 x 0,135 x 288 000 Kč). Zdravotní pojišťovna od pana Šedého inkasuje tuto částku.
• Zaměstnanec Modrý odvede za rok 2010 na zdravotním pojištění 12 960 Kč (4,5 % z 288 000 Kč), dalších 25 920 Kč odvede jeho zaměstnavatel (9 % z 288 000 Kč). Zdravotní pojišťovna od pana Modrého inkasuje 38 880 Kč.

Jak vidíme na tomto příkladu, odvody zaměstnance jsou vyšší než OSVČ. Jedním z důvodů je však započítání do odvodové povinnosti sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem. V praxi jsou však právě OSVČ významným zaměstnavatelem. V těchto případech jdou peníze na pojistné z jejich kapsy. K narovnání daňové povinnosti u daně z příjmu fyzických osob je cestou zrušení institutu „superhrubé mzdy“.

Zaměstnanci dostanou zase více

Daňová povinnost zaměstnanců je sice vyšší než u OSVČ. Avšak u sociálního pojištění je tento rozdíl v pořádku. Vždyť OSVČ mají vzledem k nižším odvodům výrazně nižší důchody než zaměstnanci, až o polovinu. V době nemoci jsou OSVČ první 3 týdny nemoci bez peněz, zaměstnanci mají nárok na náhradu mzdy. OSVČ nemá nárok na ošetřovné, zaměstnanci ano. Nemocenskou (od 22. dne nemoci) mají rovněž OSVČ rovněž výrazně nižší, než zaměstnanci, a to pouze za předpokladu, že si ji dobrovolně platí.

Platba dobrovolného nemocenského pojištění není ve výpočtech zohledněna, protože dobrovolné nemocenské pojištění platí necelých 15 % všech OSVČ, tak dlouhou nemocnost si nemůže většina OSVČ dovolit. OSVČ mají nižší případnou podporu v nezaměstnanosti.

Při současném porovnávání daňové zatížení OSVČ a zaměstnanců je tedy nutné zohlednit i druhou stranu mince, kolik která skupina občanů dostane od státu.