Změny v zákoníku práce od 1.1.2011

07.01.2011 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Dne 1. ledna 2011 nabyl účinnosti zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Jedná se zejména o změnu zákona o nemocenském pojištění, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákoníku práce, zákona o státní sociální podpoře, zákona o zaměstnanosti, zákona o důchodovém pojištění, jakož i některých dalších. V dnešním článku se zaměříme především na to, jaké změny v souvislosti s přijetím tohoto zákona doznal od 1.1.2011 zákoník práce.


Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

Stejně jako doposud platí, že zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Nově však zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti či karantény zaměstnance, a to tři roky v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013.

Do nabytí účinnosti výše uvedeného zákona k tomuto zaměstnavatel nebyl oprávněn toliko v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Tato změna souvisí především s prodloužením období, ve kterém zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy, popřípadě platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti v souvislosti s tím, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným či mu byla nařízena karanténa.


Náhrada mzdy za trvání dočasné pracovní neschopnosti

V období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 se prodlužuje období, ve kterém je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa, náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti. Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v tomto období náhrada mzdy nebo platu nikoliv pouze v prvních 14 dnech, jak tomu bylo doposud, ale až v době prvních 21 kalendářních dnů trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Jak je již výše uvedeno, zaměstnavatel se této povinnosti nemůže zprostit ani tím, že by v předmětné době s takovým zaměstnancem zrušil pracovní poměr ve zkušební době. I nadále náleží zaměstnancům náhrada mzdy pouze za pracovní dny a až od 4. pracovního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti či karantény.

V souvislosti s touto změnou je tak nyní zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje po dobu dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce také právě v období prvních 21 kalendářních dnů. Po uplynutí 21 dnů bude zaměstnanci náležet nemocenské, jež je vypláceno Českou správou sociálního zabezpečení.

Stejné podmínky pak platí i pro zaměstnance, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, ovšem toliko za podmínky, že bylo v dohodě o pracovní činnosti sjednáno či vnitřním předpisem stanoveno, že se na práci konanou na základě dohody o pracovní činnosti vztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru, pokud jde o překážky v práci na straně zaměstnance. Na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se totiž úprava pro výkon práce v pracovním poměru, pokud jde o překážky na straně zaměstnance, obecně bez dalšího nevztahuje.


Dohoda o provedení práce

Do nabytí účinnosti výše zmíněného zákona bylo možné uzavřít dohodu o provedení práce i ústně. Podmínku písemné formy zákoník práce kladl toliko na pracovní smlouvu a dohodu o pracovní činnosti. Od 1.1.2011 je však zaměstnavatel povinen uzavřít písemně i dohodu o provedení práce, a to pod sankcí neplatnosti. Jedno vyhotovení této dohody pak zaměstnavatel vydá zaměstnanci.


Změny v platových tarifech

Dle ust. § 123 odst. 5 zákoníku práce účinného od 1.1.2011 se platové tarify stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních. Z tohoto ustanovení vyplývá, že jsou platové tarify, jakožto základní složky platu, které zaměstnanci veřejné správy náleží, i nadále stanoveny v 16 platových třídách, do kterých jsou zaměstnanci zařazovány dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, ovšem zákoník práce již nadále nestanovuje přesný počet platových stupňů v rámci jedné platové třídy.

Do 31.12.2010 přímo zákoník práce stanovil, že v každé platové třídě je 12 platových stupňů, do nichž byli zaměstnanci zařazováni dle doby dosažené praxe, doby péče o dítě či doby výkonu vojenské nebo civilní služby. Bude tedy i nadále výše platu zaměstnance veřejné správy ovlivněna délkou dosažené praxe? I když počet platových stupňů není již uveden přímo v zákoníku práce, je s nimi i nadále počítáno. To vše s tím rozdílem, že o počtu platových stupňů může nyní rozhodovat vláda. Platových stupňů je nově v nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 381/2010 Sb. stanoveno toliko 5 namísto dosavadních 12.


Jakým předpisem se od 1.1.2011 řídit?

Vzhledem k výše uvedeným změnám, které nabyly dne 1.1.2011 účinnosti, můžou nastat určité nejasnosti v případě, že zaměstnanec se stal dočasně práce neschopným právě před 1.1.2011. Má se v tomto případě zaměstnavatel již řídit zákoníkem práce účinným od 1.1.2011? Odpověď lze naleznout v přechodných ustanoveních zákona č. 347/2010 Sb., a to v části třetí, která se týká změn zákoníku práce. Ta jasně stanoví, že pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody o pracovní činnosti dle zákoníku práce ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. pouze v prvních 14 dnech.

.

Autor pracuje pro společnost Gürlich & co.

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.