Nemocní zaměstnanci zvyšují firemní náklady

Výplata nemocenských dávek (náhrady mzdy) až od čtvrtého dne nemoci není v Česku ničím výjimečným. Obdobná praxe je i v dalších členských zemích EU. Během několika prvních dní nemoci nemá zaměstnanec nárok na nemocenské dávky např. v Irsku, Velké Británii, Švédsku, Španělsku, Řecku nebo Estonsku. Naproti tomu od prvního dne nemoci mají zaměstnanci nárok na nemocenské dávky v Německu, Maďarsku, Belgii či Polsku.

Jak zvyšuje nemocnost náklady?

Vysoká nemocnost je nežádoucí pro všechny firmy. Firemní náklady se v praxi zvyšují hned dvakrát. Během nemoci zaměstnanci musí totiž společnosti nejenom vyplácet nemocnému zaměstnanci náhradu mzdy (od čtvrtého dne nemoci), ale současně ještě musí zajistit plnění úkolů během této doby. Často se tak děje zvýšením přesčasových hodin nebo odměn, takže se zvyšují i mzdové náklady. Snižování firemní nemocnosti je pro všechny společnosti velmi důležité. V případě zvýšení doby proplácení náhrady mzdy na 3 týdny nabude ještě na významu. Již nyní je v některých společnostech zlepšování zdravotních pracovních podmínek samozřejmostí, stejně jako zavádění preventivních zdravotních programů.

V EU platí zaměstnavatelé „nemocenskou“ zpravidla 2 týdny

Zaměstnavatelé jsou zapojeni na výplatě nemocenských dávek ve většině členských zemí Evropské unie. Nutno podotknout, že se tento model osvědčil. Nemocnost postupem let klesla. Pokles nemocnosti v posledních letech je výrazný i v Česku. Nejčastěji vyplácí zaměstnavatelé nemocenskou po dobu prvních 14 dní nemoci zaměstnance. Jak dlouho vyplácí nemocenskou zaměstnavatelé v EU?

• Např. ve Finsku 9 dní, ve Švédsku a Belgii 14 dní, Španělsku a Maďarsku 15 dní, Norsku 16 dní, Slovinsku 30 dní, Polsku 33 dní, v Německu 6 týdnů.
• Nejdéle vyplácí nemocenskou zaměstnavatelé ve Velké Británii (28 týdnů). Nemocenská placená zaměstnavateli je však stanovena v paušální výši a je poměrně nízká. Zatížení zaměstnavatelů tak i při dlouhé nemoci není tak vysoké jako např. v Německu, kde nemocenská činí 70 % průměrného příjmu.

Zvýšení doby, po kterou budou zaměstnavatelé v Česku platit nemocenskou, ze dvou na tři týdny, tak bude při evropském srovnání poměrně tvrdé. Doba zapojení zaměstnavatelů na výplatě nemocenské bude ze zemí EU nadprůměrná. V některých zemích (např. Kypr, Portugalsko, Malta…) zaměstnavatelé nejsou zapojeni do systému vyplácení nemocenské.

Jak vysoká je náhrada mzdy?

Náhrada mzdy je upravena § 192 až § 194 zákoníku práce. Základem pro výpočet náhrady mzdy je průměrný výdělek zaměstnance v předchozím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu. Základ pro výpočet náhrady mzdy se tedy zjišťuje stejným způsobem jako pro výpočet např. dovolené či příplatků (dle § 351 až § 362 zákoníku práce). Průměrný hodinový výdělek se však redukuje (obdobně jako při výpočtu nemocenské). Redukční hranice jsou: 138,43 Kč, 207,55 Kč a 414,93 Kč.

• Průměrný hodinový výdělek do výše první redukční hranice (tj. 138,43 Kč) se započítává z 90 %.
• Do druhé redukční hranice (tj. od 138,43 Kč do 207,55 Kč) se započítá z 60 %.
• Z třetí redukční hranice (tj. od 207,55 Kč do 414,93 Kč) se započítá z 30 %.
• K průměrnému hodinovému výdělku nad 414,93 Kč se při výpočtu náhrady mzdy nepřihlíží.

Výsledná náhrada mzdy následně činí 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Vyplacená náhrada mzdy je ze zákona osvobozena od daně z příjmu fyzických osob, sociálního pojištění i zdravotního pojištění.

Vyzkoušejte kalkulačku nemocenské a náhrady mzdy.

Hodinová náhrada mzdy u jednotlivých příjmů

Zdroj: vlastní výpočty autora

Pramen: MISSOC Database – Sickness Cash Benefit 2010