Dejte sbohem českým úřadům

Úkol doručit soudní písemnost do sídla SE, které se nachází v některém ze států EU (Velká Británie, Kypr, Nizozemsko, Irsko, Estonsko atd.), naráží na několik komplikací vyplývajících z nutnosti splnit podmínky Evropského společenství v otázce doručování písemností. V zásadě existují 4 možnosti, jak může být písemnost doručována, každá z nich však znamená určité problémy pro odesílající orgán.

1. Doručování ve spolupráci se správními orgány přijímajícího státu

Veškeré písemnosti se v tomto případě zasílají na adresu přijímacího orgánu (soudy, úřady, státní zastupitelství, atd.) v zahraničí, který je oprávněn k přijímání soudních písemností z jiného členského státu. Zasílané písemnosti musí být čitelné a vyhotovené v úředním jazyce přijímacího státu. Spolu s písemnostmi je nutné přiložit žádost o doručení vyhotovenou rovněž v úředním jazyce přijímacího státu. Náklady spojené s překladem žádosti a zasílaných písemností nese žadatel, tj. český orgán. Cizí přijímací orgán může odmítnout převzetí písemnosti určené k doručení, pokud nejsou splněny zmíněné náležitosti. Dá se tedy shrnout, že tento způsob doručování přináší českým správním orgánům značné finanční i časové náklady a je poměrně náročný na komunikaci mezi orgány v ČR a členském státě EU, v němž se nachází sídlo Evropské společnosti.

2. Doručování poštou

Doručování poštou je na první pohled nejsnadnější možností doručení písemnosti do zahraničí. Doručování písemností poštou však musí splnit konkrétní podmínky stanovené přijímajícím státem. Každý stát stanovuje mírně odlišné podmínky a proto musí odesílající orgán tyto podmínky vždy pečlivě prozkoumat. Pokud by podmínky nebyly splněny, má adresát právo odmítnout převzít písemnost. Ve většině států jsou podmínky stanoveny tak, že je nutné přeložit písemnosti do úředního jazyka přijímajícího státu. To přináší další významné náklady pro odesílající orgán. Celkové náklady na tento způsob doručení mohou tedy dokonce přesáhnout náklady u způsobu zmíněného v bodě 1.

3. Zasílání písemností konzulární nebo diplomatickou cestou

Každý členský stát může osobám s bydlištěm nebo sídlem v jiném členském státě doručovat písemnosti také prostřednictvím svých diplomatických nebo konzulárních zástupců. Tento způsob doručování však nepřiměřeně zatěžuje konzulární pracovníky a ministerstvo zahraničí ČR zaujalo stanovisko, že tento způsob doručování by neměl být využíván pokud možno vůbec. Každý z členských států může navíc deklarovat, že je proti tomuto způsobu doručování písemností na svém území. Sečteno podtrženo tento způsob doručování písemností v praxi vůbec nefunguje.

4. Přímé doručování

Písemnosti mohou být v jiném členském státě EU doručeny také přímo prostřednictvím úředních činitelů nebo jiných osob z odesílajícího státu. V praxi by to vypadalo tak, že např. některý ze soudních činitelů se vypraví do zahraničí předat písemnost osobně. Tento způsob doručování je však možný pouze se souhlasem státu, do kterého má být písemnost doručena, a mnoho států EU včetně České republiky tento způsob doručení vůbec nepovoluje.

České úřady mají sníženou schopnost vykonávat své pravomoce

Znaje již detaily jednotlivých možných variant doručování můžeme shrnout, že přenesení sídla české společnosti do zahraničí značně komplikuje jakékoliv správní řízení. Přináší velké náklady (překlady, ověřování dokumentů, studium podmínek doručování do jednotlivých států) zainteresovaným orgánům české správy na komunikaci s vedením Evropské společnosti a znamená rovněž významné časové prodlevy. Výsledkem je zmíněné snížení schopnosti českých úřadů vykonávat své pravomoce. 

Rozhodujte se svobodně, kde se necháte zdaňovat!

Samotný proces přesídlení společnosti nemá pozitivní daňové dopady. Zanikající společnosti mají povinnost ke dni předcházejícímu vzniku SE sestavit mimořádnou účetní závěrku a podat daňová přiznání. Nově vzniklá Evropská společnost ale již může sídlit ve státě s výhodnějším daňovým režimem a podléhat svými celosvětovými příjmy nižší sazbě daně, například na Kypru (více v článku Proč přesídlit na Kypr - srovnání daňové zátěže). Je nutné si uvědomit, že SE společnost spadá pod standardní daňové zákony, tedy vztahují se na ni ustanovení o stálých provozovnách, smlouvy o zamezení dvojího zdanění či direktivy EU.

Proti ostatním běžným právním entitám má však Evropská společnost jednu obrovskou výhodu, která plyne právě z možnosti měnit svou daňovou rezidenci podle svých aktuálních potřeb. Například pokud Evropská společnost momentálně sídlí ve státě EU, kde nejsou osvobozeny prodeje z kapitálových účastí (prodeje podílů a akcií) nebo jsou osvobozeny až po dlouhém časovém testu (např. v Dánsku jsou to 3 roky povinné držby) a SE plánuje prodávat velký objem akcií, může před uskutečněním této důležité transakce přenést sídlo například na Kypr nebo do Nizozemska, kde jsou tyto prodeje za velmi mírných a snadno splnitelných podmínek zcela osvobozeny. Státy EU skýtají pestrou škálu daňových systémů, z nichž každý je výhodnější pro určité operace. Možnost využívat jejich specifika podle aktuální situace je mimořádnou vlastností Evropské společnosti. Přečtěte si článek Daně pro firmy v zemích OECD nebo si najděte daňový profil členů EU v sekci Daně EU.

Všechny díly najdete v sekci Seriály.

Autor pracuje pro společnost Akont.