Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. To samozřejmě jen za předpokladu, že u zaměstnavatele odbory působí. Projednání znamená, že zaměstnavatel musí odborům oznámit úmysl propustit určitého zaměstnance. Zaměstnavatel musí vyslechnout názor zástupců odborů. Odbory se tak mohou za zaměstnance přimluvit a rozmluvit zaměstnavateli výpověď. Nebo ho přesvědčit, aby místo přísného okamžitého zrušení pracovního poměru přistoupil jenom k výpovědi. Ovšem názor odborů může, ale nemusí zaměstnavatel respektovat. Zaměstnavatel se rozhoduje sám. Může se nechat přemluvit, ale nemusí se stanoviskem odborů vůbec řídit.
Jiné způsoby rozvázání pracovního poměru zaměstnavatel už neprojednává, jen s nimi odbory seznamuje. Obory se tak musejí dozvědět, s kým zaměstnavatel hodlá zrušit pracovní poměr ve zkušební době nebo uzavřít dohodu o skončení pracovního poměru. Nebo koho touto formou již zaměstnavatel propustil. Lhůty, jak často takto zaměstnavatel odbory informuje, si obě strany dohodnou.
Čtěte také: Při jakém odchodu z práce dostanete nízkou podporu v nezaměstnanosti?Co když je více odborových organizací na pracovišti?
Zatímco v nějakém podniku nepůsobí odbory vůbec, v jiném může působit i více odborových organizací najednou. Platí pluralita odborového sdružování.
Pokud je zaměstnanec členem odborů, pak zaměstnavatel jedná nebo informuje právě tu jeho odborovou organizaci. Pokud zaměstnanec není v odborech, pak zaměstnavatel plní povinnost k nejpočetnější odborové organizaci. (Nerozhoduje počet členů v ČR, ale právě přímo u zaměstnavatele.) Zaměstnanec se ale může rozhodnout i jinak, může si vybrat jakoukoliv odborovou organizaci, aby hájila jeho zájmy.
Neprojednání neznamená neplatnost propuštění, ale hrozí pokuty
Když zaměstnavatel neplní své povinnosti vůči odborům, neznamená to, že výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru jsou z důvodu jejich neprojednání neplatné. Neplatné nejsou ani, když místo projednání, byly odbory jen informovány. Neplatné nejsou ani tehdy, když se o nich odbory vůbec nedozvěděly. Ovšem státní kontrolní orgány, když se o porušování povinností vůči odborům dozvědí, mohou zaměstnavatele postihnout pokutou.
Funkcionáři odborů mají výhodu - s výpovědí musí odbory souhlasit
Nadstandardním způsobem jsou chráněni samotní odboráři. Ne všichni členové odborů, ale ti, kteří jsou členem orgánu, který jedná se zaměstnavatelem. Může jít v praxi o nějaký výbor či předsednictvo. Odborářští funkcionáři mnohdy komplikují zaměstnavateli život, a tak jsou chráněni po dobu výkonu funkce a ještě celý jeden rok po zániku mandátu. Když jim chce dát zaměstnavatel výpověď nebo s nimi dokonce zrušit pracovní poměr okamžitě, musí k tomu mít souhlas odborů. (Za vyslovení souhlasu se považuje i to, když se odbory do 15 dnů nevyjádří. Když neřeknou, že nesouhlasí.)
Otázku platnosti a spravedlivosti výpovědi hodnotí soud, ten má poslední slovo
Ale ani ochrana odborářů není bezbřehá. To by byli v podstatě z práce nepropustitelní. Odborář propuštěný z práce bez souhlasu odborů se může obrátit se žalobou na soud, aby určil, že rozvázání pracovního poměru je neplatné. - To ostatně může jakýkoliv zaměstnanec, který má pocit, že zaměstnavatel ve vztahu k němu porušil zákonná pravidla. Takovou žalobu je třeba podat nejpozději do 2 měsíců, kdy měl pracovní poměr skončit.
Pokud se soud postaví na stranu zaměstnance, který trval na dalším zaměstnávání, může zaměstnanec získat peněžité odškodnění. Zaměstnavatel pak bude povinen vyplatit zaměstnanci ušlý příjem za celou dobu od oznámení, že chce nadále u zaměstnavatele pracovat, až do vyřešení soudního sporu.
Zatímco u řadových zaměstnanců soud při posuzování platnosti výpovědi kontroluje dodržení pravidel zákoníku práce, u odborářů hodnotí navíc to, zda výpověď byla spravedlivá. Nejde tedy jen o dodržení zákonné procedury. - Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem jen z důvodů stanovených zákoníkem práce a ve stanovených lhůtách. Nesmí ho propustit např. v době pracovní neschopnosti apod. - Při posuzování spravedlivosti se také přihlíží k dalším aspektům: Též k osobě zaměstnance (jeho věku, životním a pracovním zkušenostem), k jeho dosavadním pracovním výsledkům a postoji k plnění pracovních úkolů, k délce jeho zaměstnání u zaměstnavatele apod.
Jak může soud rozhodnout
Pokud zaměstnavatel dodržel pravidla zákoníku práce a výpověď byla i spravedlivá, uzná ji soud za platnou. Spor tedy vyhraje zaměstnavatel.
Ale pokud zaměstnavatel pravidla dodržel, ovšem výpověď byla nespravedlivá - nezasloužená, soud vysloví neplatnost výpovědi. Vyhraje zaměstnanec. Taktéž samozřejmě uzná soud výpověď za neplatnou, pokud zaměstnavatel nedodržel pravidla pro rozvázání pracovního poměru.