Co je dobré vědět o rozvázání pracovního poměru dohodou?

Jednou ze čtyř možností, kterou lze ukončit pracovní poměr, je rozvázání dohodou. To je zmíněno např. v § 48 a § 49 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

• Jak by mělo dojít k rozvázání poměru dohodou?
• Co musí splňovat dohoda o rozvázání pracovního poměru?
• Kdy může být ukončení dohodou výhodné?
• Na co si dát pozor, když s dohodou o rozvázání pracovního poměru přijde zaměstnavatel?
• Ukončení pracovního vztahu dohodou a podpora v nezaměstnanosti

Jak by mělo dojít k rozvázání poměru dohodou?

V prvé řadě je třeba upřesnit, že lidmi často zmiňovaný pojem „výpověď dohodou“ je nesmysl. Z pohledu zákona neexistuje, výpověď je jednostranný akt buď ze strany zaměstnavatele, nebo zaměstnance. Mnoho zaměstnavatelů však využívá neznalosti zaměstnanců a dohodu jim podstrčí, čímž lze např. ovlivnit délku výpovědní doby nebo krátit jejich nárok na odstupné.

Pracovní poměr lze tedy ukončit jednostranně (výpovědí, okamžitým zrušením, anebo zrušením ve zkušební době), anebo vzájemnou domluvou obou smluvních stran čili dohodou. Zaměstnanec a zaměstnavatel se musejí shodnout na tom, co je v dokumentu napsáno.

• Kdy může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr?

Co musí splňovat dohoda o rozvázání pracovního poměru?

Přesný výčet toho, co musí dohoda o rozvázání pracovního poměru obsahovat, zákoník práce nedefinuje. Vyhotovit si ji můžete sami, nebo si lze stáhnout vzor z internetu. Podmínkou je, že vždy musí mít písemnou formu. Obsahovat by měla také identifikační údaje obou smluvních stran a datum, ke kterému se pracovní poměr rozvazuje. V dohodě nemusí být uveden důvod ukončení. Platná je navíc pouze tehdy, pokud ji podepíšou zaměstnavatel i zaměstnanec. Pokud jedna strana nestvrdí shodu podpisem, nelze ji považovat za uzavřenou a platnou.

• Kdy může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr?

Kdy může být ukončení dohodou výhodné?

Dohoda může být výhodná pro zaměstnance, který spěchá do nového zaměstnání. Pokud s tím zaměstnavatel souhlasí, lze prostřednictvím dohody o rozvázání pracovního poměru určit datum ukončení poměru.

Vyjma okamžitého zrušení anebo zrušení ve zkušební době totiž u běžných výpovědí ze strany zaměstnance i zaměstnavatele existuje výpovědní doba. Výpovědní lhůta musí být podle zákoníku dlouhá nejméně dva měsíce. Písemnou smlouvou ji lze i prodloužit.

Při rozvázání pracovního poměru dohodou nemusí být výpovědní lhůta vůbec stanovena. Pokud ji obě strany podepíšou, zaměstnanec odejde v určené datum, což může být i v den podpisu. V praxi se tak ale běžně neděje.

Pokud však zaměstnanec ještě nemá jisté místo v jiné firmě, nevyplatí se v jeho případě podepsat dohodu, kde by byla doba do rozvázání pracovního poměru kratší než dvouměsíční výpovědní lhůta. V takovém případě se vyplatí spíše jednostranná klasická výpověď. Během výpovědní doby pak zaměstnanec běžně pracuje, příp. si vybere zbytek dovolené.

Na co si dát pozor, když s dohodou o rozvázání pracovního poměru přijde zaměstnavatel?

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. Není možné dát pracovníkovi výpověď bezdůvodně. Důvody výpovědi se nemusí uvádět při zrušení pracovního poměru ve zkušební době, ale ani v dohodě o rozvázání. Mnoho zaměstnavatelů možnost ukončit pracovní poměr dohodou využívá ke zkrácení práv zaměstnance.

Aby měl např. zaměstnanec, který podepisuje dohodu, nárok na odstupné, musí být v dokumentu uvedeno, že se pracovní vztah rozvazuje z organizačních důvodů, kvůli rušení zaměstnavatele nebo jeho části, kvůli vzniku nemoci z povolání apod. V jiném případě je krácen zaměstnancův nárok na odstupné.

Ukončení pracovního vztahu dohodou a podpora v nezaměstnanosti

Způsob ukončení pracovního poměru dohodou patří mezi nejjednodušší a zároveň i nejběžnější způsoby skončení pracovního poměru.

„Je-li pracovní poměr končen z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele či z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, doporučujeme trvat na uvedení tohoto důvodu do dohody za účelem získání plné podpory v nezaměstnanosti,“ říká Tomáš Smolík z D.A.S. pojišťovny právní ochrany.

Pokud v dohodě nebude uveden vážný důvod, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti ve „snížené sazbě“. Výpověď může být oproti tomu dána zaměstnavatelem pouze z důvodů vyjmenovaných v § 52 zákoníku práce a nemůže rozvázat pracovní poměr v tzv. „ochranné době“. Pokud se tak stane, jedná se o tzv. neplatné rozvázání pracovního poměru.

Čtěte také: Při jakém odchodu z práce dostanete nízkou podporu v nezaměstnanosti?