Mnozí zaměstnanci, studenti nebo penzisté si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností. V jejich případě se přitom jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která je legislativou zvýhodněna.
Při výpočtu sociálního pojištění a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu u hlavní samostatné výdělečné činnosti. „Při nižších ziscích se jedná o výraznou legislativní pomoc, neboť při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být zaplaceno alespoň minimální sociální a zdravotní pojištění i při ztrátě,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Oznamovací povinnost
I při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je potřeba si řádně plnit oznamovací povinnost u všech „daňových institucí“, tedy i například u zdravotní pojišťovny, aby byl v počítačovém systému správně veden výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Zaměstnanci vykonávajícímu vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se již při měsíční mezeře v zaměstnání z důvodu změny zaměstnavatele mění na toto období vedlejší činnost na hlavní se všemi důsledky při placení zdravotního pojištění.
Jak vysoký je skutečný vyměřovací základ?
Skutečným vyměřovacím základem pro výpočet sociálního i zdravotního pojištění je polovina daňového základu. Při hrubém zisku, tj. příjmu poníženého o výdaje, ve výši 200 000 Kč činí skutečný vyměřovací základ 100 000 Kč.
Roční sazba sociálního pojištění je 29,2 % z vyměřovacího základu a roční sazba zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu. „Pro porovnání - při hlavní činnosti činí minimální vyměřovací základ u zdravotního pojištění za celý kalendářní rok 2019 částku 196 194 Kč,“ upřesňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Zdroj: Shutterstock
Daňové tiskopisy je potřeba odevzdávat
OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost musí vyplňovat a odevzdávat daňové přiznání na finančním úřadu a přehledy o příjmech a výdajích na místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Termíny jsou přitom shodné jako pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
„Některé OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost své zákonné povinnosti podceňují, ale za jejich neplnění mohou být uloženy vysoké sankce, na což je potřeba pamatovat i při nízkém ročním zisku v řádech desetitisíců korun,“ upřesňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Kdy se neplatí sociální pojištění?
Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být sociální pojištění vůbec placeno, když je hrubý zisk do limitu, který dle § 10 zákona o důchodovém pojištění činí 2,4násobek částky, jenž se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
Pro rok 2020 je to tedy částka 83 603 Kč (32 510 Kč x 1,0715 x 2,4). Za celý kalendářní rok 2019 je přitom limitem částka 78 476 Kč.
„Při výkonu vedlejší činnosti po část roku se limit poměrně snižuje, proto například při hrubém zisku za 6 měsíců ve výši 75 000 Kč se sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti platí,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Čtěte také: