Co je dobré vědět o ukončení pracovního poměru?

Každý pracovní poměr může být ukončen pouze v souladu se zákoníkem práce. V praxi existují u pracovního poměru na dobu neurčitou tři možnosti. Ukončení pracovního poměru výpovědí podanou zaměstnancem, výpovědí podanou zaměstnavatelem nebo dohodou obou stran. Pracovní smlouva na dobu určitou končí uplynutím času. Podívejme se na vybraných deset informací, které je dobré znát.

1) Zaměstnanec může podat výpověď bez udání důvodu

Pracovní poměr může zaměstnanec ukončit podáním písemné výpovědi zaměstnavateli kdykoliv. Zaměstnanec nemusí důvod výpovědi zaměstnavateli uvádět. Vždy však musí výpověď zaměstnavateli doručit.

2) Zaměstnavatel musí podat výpověď v souladu se zákoníkem práce

Na rozdíl od zaměstnance musí zaměstnavatel písemnou výpověď zaměstnanci vždy odůvodnit. Ve výpovědi musí být uveden a skutkově vymezen jeden z výpovědních důvodů uvedených § 52 zákoníku práce. V praxi je nejčastějším důvodem výpovědi nadbytečnost zaměstnance, tato nadbytečnost musí být blíže specifikována. Uvedení pouze odkazu na příslušný paragraf není pro ukončení pracovního poměru dostačující. V praxi dochází k situaci, že zaměstnavatel přijímá nové zaměstnance a jiné z důvodu nadbytečnosti propouští, důvodem mohou být odlišné pracovní schopnosti a dovednosti zaměstnanců. Na některých úsecích ve firmě se může přijímat a na jiných propouštět.

3) Výpovědní lhůta je dvouměsíční

Podá-li výpověď zaměstnavatel nebo zaměstnanec, tak vždy pracovní poměr končí uplynutím výpovědní lhůty. Výpovědní lhůta je v obou případech stejná. Výpovědní lhůta je dvouměsíční a začíná běžet prvního dne následujícího měsíce po jejích doručení a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.

4) S dohodou musí souhlasit zaměstnavatel i zaměstnanec

Výpověď je jednostranný právní úkon, s dohodou o ukončení pracovního poměru musí souhlasit zaměstnavatel i zaměstnanec. Ukončit pracovní poměr písemnou dohodou je možné kdykoliv. Všechna ujednání v dohodě musí být uvedena písemně. V praxi dochází k ukončení pracovního poměru dohodou poměrně často. Důvodem je možnost domluvit libovolný termín ukončení pracovního poměru a příjemnější ukončení pracovního poměru pro obě strany. Pro zaměstnance je příjemnější ukončit pracovní poměr dohodou než obdržet výpověď. Dohoda navíc eliminuje riziko případného budoucího sporu, neboť se zněním musí souhlasit obě strany.

5) Zpětvzetí výpovědi

Někdy v praxi dochází k situaci, že zaměstnanec podá v rozrušení výpověď. Jakmile emoce opadnou, tak by chtěl vzít výpověď zpět. Třeba hned na druhý den. Se zpětvzetím výpovědi však musí zaměstnavatel písemně souhlasit. Podání výpovědi by si měli zaměstnanci vždy dobře promyslet a nečinit unáhlené kroky. Měli by mít již naplánováno, jak budou dále postupovat (např. domluvenou jinou práci, promyšlen rozjezd vlastní samostatné výdělečné činnosti).

6) Ve zkušební době lze ukončit pracovní poměr ihned

Zaměstnavatelé zpravidla se zaměstnanci sjednávají v pracovní smlouvě zkušební dobu. Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce (u vedoucích zaměstnanců 6 měsíců). Během zkušební doby může zaměstnavatel i zaměstnanec zjistit, zdali se na danou pracovní pozici skutečně hodí a danou práci zvládnou. Během zkušební doby může zaměstnavatel se zaměstnancem ukončit pracovní poměr kdykoliv a bez uvedení důvodu. Stejně tak může ukončit pracovní poměr ve zkušební době ihned zaměstnanec.

7) Při zrušení zaměstnavatele nebo přemístění je možné podat výpověď vždy

Zaměstnavatel nemůže dát výpověď zaměstnanci, který je v ochranné lhůtě. V ochranné lhůtě je např. nemocný zaměstnanec, těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně na mateřské dovolené, zaměstnankyně na rodičovské dovolené. Výjimkou je situace, když se zaměstnavatel ruší nebo se zaměstnavatel přemisťuje mimo výkon práce dle pracovní smlouvy (např. z Brna do Plzně). Přemístění v rámci města nestačí.

8) Odstupné nenáleží vždy

Když ukončí pracovní poměr zaměstnanec, tak nemá nárok na odstupné. Jestliže obdrží zaměstnanec výpověď od zaměstnavatele pro rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele nebo nadbytečnost, tak má nárok na odstupné ve výši jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku dle délky trvání pracovního poměru, neboť nenese na důvodu výpovědi vinu. Odstupné ve stejné výši náleží i v případě, že je pracovní poměr ukončen dohodou pro některý z těchto důvodů. Když jsou důvodem výpovědi zaměstnavatele nebo dohody zdravotní problémy zaměstnance, které si zaměstnanec přivodil v práci a kvůli kterým nemůže dle lékaře práci dále vykonávat, potom náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

9) Důchodový věk není výpovědní důvod

Někteří občané v předdůchodovém věku chtějí pracovat i po dosažení řádného důchodového věku, ale mají obavy, že dosažením řádného důchodového věku jejich pracovní poměr zaniká. Nikoliv. Dosažení řádného důchodového věku není výpovědním důvodem. V řádném důchodovém věku je možné pracovat na smlouvu na dobu neurčitou a mít libovolný příjem. Nejsou žádná omezení pro práci po dosažení řádného důchodového věku.

10) Když zaměstnanec podá výpověď, tak je nižší podpora v nezaměstnanosti

Na způsobu ukončení pracovního poměru závisí, jak vysoká bude podpora v nezaměstnanosti. Když podá zaměstnanec výpověď nebo je pracovní poměr ukončen dohodou bez vážných důvodů, tak se pobírá po celou podpůrčí dobu podpora v nezaměstnanosti ve výši 45 % předchozího příjmu. Vážnými důvody u dohody jsou např. zdravotní problémy dle lékařské zprávy, péče o závislou osobu. Standardně přitom činí podpora v nezaměstnanosti 65 % v prvních dvou měsících, 50 % v dalších dvou měsících a 45 % v následujících měsících podpůrčí doby, která se liší dle věku. Občané do 50 let pobírání podporu v nezaměstnanosti 5 měsíců, občané ve věku 50 let až 55 v rozsahu 8 měsíců a občané starší 55 let potom 11 měsíců.