Čas brownfields přichází

Brownfields je zastavěná část území měst, která byla v dřívější době již využívána (např. pro zemědělskou, průmyslovou či stavební činnost) a mohla by být v následku této činnosti v současné době kontaminována či různými způsoby zdevastována. Většinou se jedná o průmyslové areály, zemědělské objekty, bývalé vojenské areály, drážní plochy, obytné objekty či o krajinu poškozenou těžbou. Všeobecně platná definice popisující brownfields však v současné době bohužel neexistuje a tak se často stává, že plocha považovaná za brownfields v jedné obci se v jiné obci za brownfields nepovažuje.

Na základě umístění a míry znečistění jsou brownfields rozděleny do čtyř skupin. První typ brownfields je umístěn v atraktivní lokalitě (např. ve středu města) a vzhledem k ideálnímu umístění se o něj postará trh sám bez jakýchkoli zásahů. Ve druhém případě je brownfield umístěn v méně atraktivní lokalitě a zde je již podpora (finanční i nefinanční) nutná. Třetím typem jsou především nekomerční lokace, vhodné pro využití grantů strukturálních fondů s cílem ochrany životního prostředí. Posledním čtvrtým typem jsou brownfields v závažném havarijním stavu a pokud není možné najít viníka, je odstranění škod zaplaceno z kapes daňových poplatníků.

Půda, podzemní či povrchová voda a staré objekty brownfields jsou znečištěny především cizorodými a velmi často toxickými látkami, poškozujícími životní prostředí i zdraví lidí. Jedná se např. o pesticidy, jedy či polychlorované bifenyly u zemědělských či starých energetických provozů, dioxiny po transformátorech nebo o chlorované uhlovodíky u strojírenských podniků, prádelen či jatek.

Při posuzování brownfields z hlediska rizik se podle intenzity znečištění používají termíny extrémní riziko, vysoké riziko, střední riziko, nízké riziko, žádné riziko a neznámé riziko. Extrémní riziko se vyznačuje extrémně silným periodicky se opakujícím či vysoce toxickým znečištěním, které způsobuje vážné poškození lidského zdraví a poškození či likvidaci některých biotopů. Na této lokalitě není možná pracovní ani výrobní činnost. Vysoké riziko představuje znečištění silné ale dočasné, které sice s vysokou pravděpodobností poškozuje některé biotopy, avšak již umožňuje pracovní činnost alespoň na velmi krátkou dobu. Tato lokalita je v současné době využívána zemědělsky a v budoucnosti je počítáno i s možností trvalého pobytu populace. Střední riziko je na hranici povoleného limitu a umožňuje lidem v této lokalitě pracovat pouze dočasně na krátkou dobu. Zde mohou být některé biotopy pouze ohroženy či mírně poškozeny. Nízké riziko je téměř srovnatelné s běžnými limity (např. hygienické limity pro pracovní prostředí), avšak lidé v této lokalitě přítomni nejsou. Žádné riziko představuje znečištění zanedbatelné, neškodné či nulové. Neznámé riziko, které je posledním druhem rizik brownfields, není známo a nedá se s vysokou pravděpodobností ani předpokládat.

Zastavěné pozemky na území měst (brownfields) jsou při porovnání s pozemky ve volné krajině (greenfields) většinou dražší, časově a technicky náročnější a pro potencionálního kupce představují mnohem větší riziko. V některých případech jsou však brownfields pro investory výhodnější, a to například díky jejich atraktivní poloze. Zkrátka však nezůstanou ani obce, které při prodeji svých brownfields získají nové daňové příjmy, nová pracovní místa či nové bytové jednotky. Díky zvýšenému zájmu investorů se zvýší hodnota všech nemovitostí okolo revitalizovaných brownfields, zvýší se investice do těchto atraktivnějších nemovitostí a následně budou vytvořeny také vhodné dotační nástroje určené právě pro brownfields. Pokud tedy mají obce zájem na zvýšení kvality života svých občanů a svého prostředí, měly by problematiku brownfields zařadit mezi své priority a postupně přitáhnout zájem investorů ochotných revitalizovat právě obecní brownfields.

Zdroj: Krajská města v České republice