Rumunsko: zahraniční investice utěšeně rostou

Zahraniční entity především navyšovaly kapitál, a to o 297 milionu EUR, tj. o 54 % více, nežli za stejné období minulého roku. Třetinu přímých zahraničních investic přitom tvořily reinvestované zisky.

Investice v prvním trimestru tak pokryly deficit běžného účtu, který dosáhl 1,56 miliardy EUR a zvýšil se tak oproti stejnému období minulého roku o 60 %. Rumuni mají z deficitu, který se jen v březnu prohloubil o 550 milionu EUR, výrazné obavy. Hlavním zdrojem deficitu obchodní bilance je obchod zatížený vysokými dovozy, které například v březnu dosáhly 1,7 mld. a za celý trimestr přesáhly 9 miliard EUR. Rostl také rumunský vývoz, a to o 25 % proti prvnímu trimestru minulého roku, když dosáhl 7,3 miliardy EUR, což však na pokrytí deficitu zdaleka nestačí.

Služby měly na strukturu ekonomiky pozitivní vliv, byť byly pouze okrajového charakteru (kladné saldo 11 milionů EUR), zatímco za stejné období loňského roku bilance služeb dospěla do 119 milionu EUR v mínusu. Pozitivní přínos na operace běžného účtu byl spojen s přílivem platů ze zahraničí, které domů posílají rumunští emigranti, a dosáhl 753 milionu EUR.

Analytici tvrdí, že prohloubení deficitu zahraniční platební balance bude vytvářet mocný tlak na měnový kurs (lei) a začne tlačit na jeho znehodnocení, což napomůže rumunským vývozcům, neboť za své výrobky prodané v zahraniční dostanou doma více domácí měny.
Nerovnováhu bilance nelze udržovat nekonečně dlouho. Země s deficitem může po určitou dobu zvyšovat své závazky a snižovat pohledávky vůči cizině nebo snižovat devizové rezervy. Po určité době se však rezervy vyčerpají a zadlužení může dosáhnout hrozivých rozměrů a nerovnováha vede v delším horizontu k dalšímu znehodnocení měny. Růst objemu exportu a pokles objemu dovozu navíc automaticky neznamená zlepšení bilance běžného účtu.

Rumuni nicméně zůstávají velmi optimističtí, co se týče celkového vývoje jejich ekonomiky. Po rekordním přílivu zahraničních investic, zaregistrovaných minulý rok, vzhlížejí instituce k letošku s velkými nadějemi. Zájem společností ze západu soustředící se zpravidla na outsourcing a budování vývojových a customer service center neutuchá a živým důkazem toho je květnové rozhodnutí Microsoftu, který za 13 milionů dolarů hodlá v Rumunsku vybudovat servisní středisko zaměřující se na Evropu, Blízký Východ a Afriku.

Odhady, založené na vývoji ekonomiky v první části roku, totiž hovoří o ročním objemu až 7 nebo dokonce 9 miliard EUR, což by ve srovnání s uplynulým rokem, kdy celková suma investic dosáhla 5,2 miliard EUR, mohl být až dvojnásobný nárůst. Pro srovnání, loni Češi přilákali  8,8 miliard EUR a Poláci 6,1 miliardy. Odhady se však různí. Společnost ARIS, rumunská obdoba Czechinvestu, je mezi státními institucemi nejstřízlivější a odhaduje příliv přímých zahraničních investic do Rumunska na 6,2 miliard EUR. 

Autor pracuje pro korporátní divizi BRD v Bukurešti