Rumunský maloobchod v centru pozornosti

01.12.2005 | , Finance.cz
FIRMY


Zvykli jste si na super a hypermarkety? Nakupujete rádi v diskontech? Kdybyste byli v Rumunsku, mnoho šancí na podobný druh nakupování byste neměli. O rumunský maloobchodní trh se ale svede již brzy silná bitva...

Rumunský vstup do porevolučního kapitalismu byl pomalejší než v ostatních postkomunistických zemích. Trhy se začaly postupně rozvíjet teprve ke konci tisíciletí, s tím jak docházelo ke konsolidaci legislativy, stabilizaci hospodářství a k výměně politických struktur v zemi. V posledních letech se situace mění rychleji než dřív, a i proto se na retailový trh této dvaadvacetimilionové země chystají západní řetězce: otázkou však zůstává, nakolik se velká očekávání retailérům potvrzují.

Koncem léta v Rumunsku operovaly čtyři diskontní retailové sítě, Profi (Louis Delhaiz, Francie-Belgie), XXL (Rewe, Německo), Albinuta (VP Market, Litva) a Minimaxx Discount (Rainer Excel, Německo). Během podzimu, po příchodu Plusu (Tengelmann, Německo), Kauflandu (Schwarz, Německo) a Penny Marketu (Rewe, Německo), je jejich počet téměř dvojnásobný a jen v listopadu se v Rumunsku chystají proinvestovat více než 100 milionů EUR.  Minimax Discount, soukromý projekt bývalého ředitele XXL,  letos otevřel 3 supermarkety, podobně jako Penny Market. Kaufland hodlá do konce roku 2005 postavit pět obchodů, ústřední sklad a v následujícím roce 15 až 20 prodejen, tak jako litevská síť Albinuta. Plus v říjnu vybudovalo logistické centrum, jež dokáže zásobit až 60 obchodů: cílem je v příštích  pěti letech dosáhnout 51% tržního podílu, ročního obratu 400 milionů EUR. Jaký je důvod k takovému spěchu na východ?

Důvodem je nepochybně nasycení mateřských trhů a vidina zisku na Balkáně. Snaha expandovat, posílit brand a uložit zisky do perspektivních investic tak zákonitě diskontní obchody přivádí do Rumunska, kde je stále prostor, vysoký podíl nízkopříjmové zákaznické skupiny na dvaadvacetimilionové populaci a nižší konkurenční napětí. Kromě malé kupní síly je vsak situace v Rumunsku specifická i tím, že velká část rumunské populace žije na venkově a dává přednost zavedeným vesnickým jednotám, jež stále ještě nabízejí podomácku vyráběné produkty, levnější  než průmyslové a importované zboží v supermarketech.

Zatímco v západní Evropě diskontní velkoobchody ukusují až třicetiprocentní podíl z retailového trhu, v Rumunsku je to dnes pouhá desetina, 2 až 3 procenta. Očekává se však, že tohoto ukazatele bude při očekávaném čtyři až pětiprocentním růstu HDP dosaženo během příštích pěti  let. Podle studií utratí dnes v diskontních sítích rumunský spotřebitel ročně pouhých 630 USD, zatímco v Čechách, Polsku nebo Maďarsku až 2000 EUR, tedy více než třikrát tolik.  V dlouhodobé perspektivě je tedy potenciál trhu naprosto zřejmý.

I přes slibné výhledy rumunské ekonomiky však diskontní obchody v současnosti nemají na růžích ustláno a je otázkou, jak rychle se situace změní. Zatímco v německé síti diskontu Plus Německu má průměrný nákup hodnotu  až 15 EUR, v Rumunsku je to jen 6 až 7 EUR. Michael Hurter, CEO Plus Europa očekává, že nižší obrat z nákupního koše bude kompenzovat vyšší návštěvnost a obrat jedné rumunské prodejny se tak přiblíží 3 milionům EUR za rok: v Německu je to o půl milionu EUR více. CEO rumunského Kauflandu uvádí, že v České Republice je průměrný nákupní koš ekvivalentem 16-18 EUR, zatímco v Rumunsku se tato hodnota blíží pouhým 10 EUR.*)

Tato faktická čísla se odrážejí na hospodářských výsledcích. Obchod Profi se poprvé od nástupu do Rumunska se minulý rok dostal do černých čísel: ale zisk 200 000 EUR příliš neoslnil a došlo tak ke sloučení s hypermarketem Cora, který je dalším pilířem francouzsko – belgické skupiny Louis Delhaize expandující na jihovýchod.  Německý XXL, první diskont na trhu, který se v Rumunsku objevil již před čtyřmi lety, musel pozastavit plánovanou expanzi velkého formátu, a dnes jsou v zemi pouze čtyři prodejny. Minimaxx Discount, patřící bývalému šéfovi XXL Raineru Excelovi a nyní je přímý konkurent XXL, musel zrovna tak slevit z ohlášeného tempa výstavby nových obchodů. Společný jmenovatel je nasnadě: nečekaně malé zisky. Na rozdíl od hypermarketů typu Carrefour, Metro nebo Cora, které jsou považovány za úspěšné komerční projekty a investiční náklady se jejich tvůrcům rychle splácejí, současné výsledky diskontních sítí za ambiciózními expanzivními plány v Rumunsku silně pokulhávají.

*) Business Magazín Nr. 54, str. 30

Autor pracuje pro rumunskou banku BRD  a je členem Klubu Českých Investorů v Rumunsku



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: FIRMY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.