Zdanění živnostníků při založení společnosti

16.12.2015 | , Finance.cz
FIREMNI FINANCE


Někteří živnostníci se sdružují a provádí samostatnou výdělečnou činnost společně, aby měli lepší postavení na trhu a zvýšili svoji konkurenceschopnost. Zakládají společnost bez právní osobnosti, která je upravena občanským zákoníkem. Jaké jsou daňové povinnosti jednotlivých živnostníků?

V případě, že se několik živnostníků sdruží za společným účelem, potom vzniká společnost. Rozhodně je vhodné veškeré náležitosti ohledně fungování společnost bez právní subjektivity ošetřit smluvně, kde budou dohodnuty veškeré náležitosti související s fungováním společnosti. Základní ustanovení společnosti, práva a povinnosti společníků navzájem, správa společnosti, práva a povinnosti společníkům k třetím osobám, zánik členství a zánik společnosti jsou upraveny v § 2716 a následujících občanského zákoníku. V písemné smlouvě je vhodné dohodnout zejména účel založení, podíly jednotlivých členů a vztahy mezi jednotlivými členy.

Jak probíhá zdanění příjmů?

Při založené společnosti bez právní subjektivity musí živnostníci počítat s tím, že veškeré daňové záležitosti si bude muset každý živnostník vyřizovat individuálně. Společnost bez právní subjektivity nemůže zdaňovat příjmy za všechny členy. Příjmy a výdaje za celý rok se musí řádně evidovat a následně převést na jednotlivé členy společnosti. Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob musí podat každý živnostník, který je členem sdružení, sám. Stejně tak je nutné zahrnout tyto příjmy do přehledů pro placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění.

Omezení paušálních výdajů

Živnostníci, kteří jsou členy společnosti, musí počítat s omezením tolik oblíbených výdajů paušálem. Dle zákona o dani z příjmu totiž platí, že když nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, tak mohou jednotliví živnostníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši a není tedy možné uplatnit výdajové paušály. Rovněž pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, tak mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. Výdaje paušálem je možné uplatnit, i když nejsou příjmy a výdaje převedeny na všechny členy sdružení stejně, ale ve sjednaném poměru. V praxi se stává, že i při splnění zákonných podmínek pro uplatnění výdajového paušálu uplatní některý člen společnosti výdaje ve skutečné výši, protože je to pro něho daňově výhodnější a jiný člen společnosti využije výhod výdajového paušálu.

Praktický příklad 1)

Živnostníci Černý, Novák a Veselý založili společnost bez právní subjektivity dle občanského zákoníku. Příjmy za rok 2015 si rozdělí ve sjednaném poměru dle smlouvy následovně: pan Černý 45 %, pan Novák 30 % a pan Veselý 25 %. Ve stejném poměru si uvedení tři živnostníci rozdělí i výdaje. Zákonná podmínka je splněna a pro své daňové záležitosti může každý z živnostníků uplatnit výdaje paušálem.

Výdajový paušál je nutné využít u všech činností

Pro ostatní živnosti se uplatňuje v daňovém přiznání 60% výdajový paušál. Uplatnění výdajového paušálu tedy znamená, že výdaje dosahují 60 % z celkových příjmů z dané živnosti. Za rok 2015 je však možné pro výpočet paušálu uplatnit příjem v maximální výši 2 000 000 Kč. Při příjmu 3 000 000 Kč nebo 2 000 000 Kč za rok tak jsou výdaje při uplatnění 60% výdajového paušálu stejné, a sice 1 200 000 Kč (2 000 000 Kč x 60 %). OSVČ uplatňující výdajové paušály však musí výdajový paušál uplatnit u všech svých činností, nelze u některé činnosti uplatnit skutečné výdaje a u jiné výdajový paušál.

Praktický příklad 2)

Živnostník pan Veselý má za rok 2015 příjmy z jedné živnosti ve výši 585 000 Kč a z druhé živnosti (ze společnosti z předchozího příkladu) 100 000 Kč. U obou živností je možné uplatnit 60% výdajový paušál. Pan Veselý se rozhodne pro uplatnění výdajového paušálu. Z první živnosti bude mít příjem 585 000 Kč a výdaje 351 000 Kč (585 000 Kč x 60 %), základ daně je 234 000 Kč (585 000 Kč - 351 000 Kč). Z druhé živnosti bude mít příjem 100 000 Kč a výdaje 60 000 Kč (100 000 Kč x 60 %), základ daně je 40 000 Kč (100 000 Kč - 60 000 Kč). Celkový základ daně ze samostatné výdělečné činnosti bude 274 000 Kč (234 000 Kč + 40 000 Kč). Pan Veselý v daňovém přiznání uplatní pouze základní slevu na poplatníka. V přiložené tabulce si vypočítáme veškeré daně za rok 2015.

Text Částka

Daňový základ

274 000 Kč

Daň z příjmu

41 100 Kč

(274 000 Kč x 15 %)

Sleva na poplatníka

24 840 Kč

Vypočtená daň z příjmu

16 260 Kč

(41 100 Kč - 24 840 Kč)

Sociální pojištění

40 004 Kč

(274 000 Kč x 50 % x 29,2 %)

Zdravotní pojištění

21 555 Kč

(159 666 Kč x 13,5%)

Daně za rok 2015 celkem

77 819 Kč

(16 260 Kč + 40 004 Kč + 21 555 Kč)

Skutečný vyměřovací základ 137 000 Kč (274 000 Kč x 50 %) je nižší než minimální vyměřovací základ pro placení zdravotního pojištění ve výši 159 666 Kč, proto se zdravotní pojištění za celý rok 2015 vypočítá z minimálního vyměřovacího základu.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.