Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Reklama

Odškodnění za pracovní úraz: Úraz při vyklízení pracoviště po výpovědi

Finance.cz

Jak může být rozhodnut soudní spor o odškodnění pracovního úrazu za situace, že úraz nastal při vyklízení pracoviště během výpovědní doby a při překážkách v práci, se dozvíte v tomto článku.

 

Poškození pracovním úrazem by měli žádat odškodnění v plné výši. Bohužel soudní spory o prokázání, že úraz byl pracovní, patří k právně a skutkově složitějším sporům, kdy neúspěšná strana může hradit vysoké náklady řízení. Poškození by měli před učiněním jakýkoliv podání konzultovat s odborníky k posouzení veškerých aspektů jejich případu.

Úraz při vyklízení pracoviště

Soudní spor, který v konečném stádiu rozhodoval Nejvyšší soud, projednával skutkový děj, kdy zaměstnankyně se domáhala odškodnění pracovního úrazu ve výši 54.027,- Kč jakožto náhrady ztráty na výdělku. Zaměstnankyně byla zaměstnána na pozici odborné referentky, kdy obdržela od zaměstnavatele v polovině září výpověď z pracovního poměru s odůvodněním zrušení jejího pracovního místa, kdy pracovní poměr měl být ukončen ke dni 31. prosince. Zaměstnankyně společně s výpovědí obdržela oznámení o překážce v práci na straně zaměstnavatele trvající po celou dobu výpovědní doby. Zaměstnankyně se rozhodla učinit 29. prosince protokolární předání věcí a vyřízení veškeré agendy pro ukončení pracovního poměru, a to vzhledem ke skutečnosti, že mezi zaměstnavatelem a zaměstnankyní nebylo určeno, kdy a jakým způsobem má být funkce zaměstnankyně protokolárně předána.

Při odnášení osobních věcí z pracoviště uklouzla zaměstnankyně na mokré dlažbě pokryté rozbředlým sněhem ve vestibulu, čímž u zaměstnankyně nastala pracovní neschopnost. Zaměstnavatel však odmítal úraz uznat za pracovní úraz, a proto zaměstnankyně podala žalobu o odškodnění pracovního úrazu.

Jak rozhodovaly soudy

Soud prvního stupně zamítl žalobu o odškodnění pracovního úrazu s odůvodněním, že činnost zaměstnankyně, během níž utrpěla úraz, neměla z hlediska věcného a časového žádnou souvislost s plněním pracovních povinností pro zaměstnavatele. Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kdy rovněž poukázal, že odnášení osobních věcí zaměstnankyní nelze považovat za plnění pracovních úkolů nebo za jinou činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Zaměstnankyně podala tedy dovolání k Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud zrušil rozsudky soudů nižších instancí

Nejvyšší soud vyhověl podanému dovolání a zrušil rozsudek soudu prvního stupně a odvolacího soudu a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud v rámci rozsáhlého odůvodnění např. poukázal, že zaměstnankyně neměla zákaz vstupu na pracoviště a neobdržela od zaměstnavatele pokyny k provedení úkonů souvisejících s ukončením pracovního poměru. Nejvyšší soud pro tento konkrétní případ stanovil, že k posouzení činnosti zaměstnankyně je rozhodující, zda z hlediska místního, časového a především věcného jde objektivně o činnost konanou pro zaměstnavatele. K tomuto Nejvyšší soud: „Z uvedeného vyplývá, že pro posouzení povahy činnosti, při níž žalobkyně utrpěla předmětný úraz, není jak se odvolací soud mylně domnívá natolik významné, že žalobkyně k této činnosti nebyla vyzvána , nýbrž rozhodující je to, že k ní nepotřebovala zvláštní oprávnění, že jí tato činnost nebyla ze strany žalovaného (jeho vedoucích zaměstnanců nadřízených žalobkyni) výslovně zakázána a že žalobkyně, která dva dny před termínem, kdy měl pracovní poměr účastníků podle výpovědi žalovaného skončit, z vlastní iniciativy vyklízela kancelář a odnášela z ní osobní věci do vozidla přistaveného před budovou pracoviště, konala z objektivního hlediska činnost ve prospěch žalovaného. Okolnost, že toho dne nedošlo k samotnému předání pokutových bloků pro pracovní zaneprázdněnost H. M., přitom na povaze této činnosti nic nemění. Dospěl-li proto odvolací soud k závěru, že žalobkyně v okamžiku úrazu neplnila pracovní úkoly ani nevykonávala jinou činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů , a že tedy úraz, který žalobkyně utrpěla dne 29.12.2004, není pracovním úrazem , spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci.

Kompletní znění uvedeného a citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3742/2008 naleznete na jeho webových stránkách www.nsoud.cz. Každý případ náhrady škody je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze jedině doporučit před učiněním jakýkoliv podání, konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.

 
 
Sdílení a tisk
 
Komentář

finance.cz finance.sk firemnifinance.cz studentskefinance.cz peniaze.sk fondy.sk uroky.sk mf.cz

Články Investujme.cz

Zobrazit další články
Články Studentskéfinance.cz

Zobrazit další články
Články Firemnífinance.cz

Zobrazit další články
Zajímavé štítky

Zobrazit další štítky
Zajímavá témata štítků

Zobrazit další témata štítků
Slovnik.finance.cz

Zobrazit další slova
Investice - zajímavé odkazy

Zobrazit další obsah
Firmy - zajímavé odkazy

Zobrazit další obsah
Poradna finance.cz

Zobrazit další dotazy
Přihlášení

Zapomněl jsem heslo