Minimální mzda v zemích Evropské unie

Minimální mzdu stanoví zákon v osmnácti členských zemích Evropské unie z pětadvaceti. Nejvyšší minimální mzda je v Lucembursku a činí přes 1.400 eur měsíčně. Nejnižší minimální mzda je na Slovensku a v pobaltských republikách. Podle Eurostatu (statistického úřadu Evropských společenství) ve většině členských zemí pracují za minimální odměnu méně než 4 % zaměstnanců. Výjimku tvoří například Francie, kde je to 14 % a Maďarsko s 11 %.

Podle mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové se odměňování minimální mzdou v Česku týká cca 2 % zaměstnaných osob. Tento podíl se podle ní udržuje přibližně na stejné úrovni od roku 1991, kdy byla minimální mzda v tuzemsku zavedena. Od té doby vzrostla skoro třiapůlnásobně na 6.700 Kč a tato suma od příštího roku pravděpodobně vzroste. O kolik, to se bude podle ministerstva práce ještě zvažovat s ohledem na situaci na trhu práce a v návaznosti na vývoj inflace, průměrných mezd a produktivity práce.

Ve všech zemích Evropské unie plní minimální mzda stejnou funkci. Zaměstnancům s nízkou kvalifikací zajišťuje jistou úroveň příjmů, která je chrání před chudobou a umožňuje jim "malou ale dostačující hmotnou spotřebu". Na druhou stranu zaměstnavatelům by zase měla pomoci vytvořit rovné podmínky konkurence ve mzdové úrovni. Přesto ale nejvíce námitek zaznívá z podnikatelských kruhů. Mzdové minimum (ať už stanovené zákonem nebo v kolektivních smlouvách jako v Německu či Dánsku) je podle oponentů vlastně umělá cena práce. "Je- li výše minimální mzdy nadhodnocená, zaměstnavateli se nevyplatí zaměstnat člověka s nízkou kvalifikací, který si svou prací na minimální mzdu ani nevydělá," upozorňuje prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Podle Drábka je velkým nedostatkem také to, že minimální mzda opomíjí regionální aspekt. "Její výše je stanovena pro celé Česko, což je vzhledem k porovnání mezd v jednotlivých oblastech, stejně jako k různé ekonomické vyspělosti regionů a životním nákladům v nich, naprostý nesmysl," tvrdí Drábek.

Je však těžké přesně vyjádřit, jaký dopad má minimální mzda na trh práce, shodují se ekonomové. "Například Francie, kde minimum v letech 1997 až 2001 vzrostlo o čtyři procenta, v uvedeném období zaznamenala rychlý vzestup zaměstnanosti," uvedl profesor Jean-Paul Fitoussi z pařížského Ústavu politických věd. Experti z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou však ve svých hodnoceních opatrnější. "Zvyšující se minimální mzdy mohou zmenšit šanci na získání místa, zejména pro zaměstnance s malou kvalifikací," podotkl Paul Swaim z OECD.

Pokud chcete vědět, zda je Vaše mzda v odvětví, ve kterém pracujete, nadprůměrná nebo podprůměrná, spočítejte si to v "kalkulátoru průměrné mzdy". V případě, že vás zajímá vaše čistá mzda, můžete využít našeho nového "Mzdového kalkulátoru". V základní verzi kalkulátoru můžete zadávat položky pro měsíční výpočet. Při kliknutí na rozšířenou verzi kalkulátoru se vám zobrazí i položky, které se uplatní při ročním zůčtování.

Diskuse probíhající nyní v Německu o reformě pracovního trhu a sociálního zabezpečení se dotkla i minimální mzdy. Tu v zemi nestanoví zákon, nýbrž se sjednává v kolektivních smlouvách. Dosavadní debatu o minimální mzde shrnul list Welt am Sonntag takto: "Německem obchází strašidlo. Jmenuje se minimální mzda". Uzákonění minima podporuje například šéf něměcké sociální demokracie Franz Müntefering. Bohužel nenachází pochopení u opozice ani uvnitř vlastní strany. "Ten, kdo dnes požaduje zakotvit minimální mzdu v zákoně, zítra přijde s tím, aby stát určoval i cenu chleba," prohlásil v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung šéf svobodných demokratů Guido Westerwelle. "Přijetí takového zákona je nejlepší cesta, jak prodloužit fronty na úřadech práce," nechal se slyšet Hermann-Josef Arentz, předseda sociálního výboru CDU. Jednotný názor na mzdové minimum nemají ani vědci z akademické sféry. "Minimální mzda by se neměla šmahem odmítat," míní například Michael Burda, jedna z nejproslulejších ekonomických kapacit na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Zaměstnavatel by měl vyplácet pracovníkovi mzdu odpovídající jeho kvalifikaci a produktivitě. Zákonem stanovená minimální mzda se může dostat s tímto základním požadavkem do rozporu, upozorňuje Burda.

Většina ekonomů v Německu upozorňuje na to, že ať je minimální mzda jakákoli, může (přinejmenším potenciálně) způsobit ekonomice problémy.

V Británii minimální mzda nezaměstnanost nezpůsobuje

Velká Británie patří mezi země, kterým mzdu stanoví zákon. Zavedení zákonem stanovené minimální mzdy se před volbami do britské Dolní sněmovny pro Tonyho Blaira v roce 1997 stalo "stavebním kamenem" jeho politiky na trhu práce. Zaměstnavatelské svazy se však tehdy postavily ostře proti. Varovaly, že minimální mzda bude mít neblahý dopad na trh práce, že vzroste nezaměstnanost. Proti byly i odbory, které chtěly zakotvit minimální mzdu do dohod s firmami.
Dnes však není po tomto sporu ani stopy. "Labouristická vláda s hrdostí poukazuje na to, že mzdové minimum nemělo žádné záporné dopady na zaměstnanost," uvedl list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ukazatel nezaměstnanosti ve výši 4,6 % patří mezi nejlepší mezi největšími západními ekonomikami. V dubnu roku 1999 zákon mladým lidem mezi osmnácti a jedenadvaceti lety zaručil minimální hodinovou mzdu 3 libry, což je po převodu cca 4,50 eura. Od té doby se tato částka zvyšovala čtyřikrát a popáté by to mělo být letos v říjnu. Odborová centrála TUC poukazuje na to, že v některých oborech se projevuje citelný nedostatek lidí, a tak i cena nekvalifikované práce v důsledku vysoké poptávky přesahuje minimální mzdu. Jako příklad uvádíme uklízečky v Londýně, které dostávají za hodinu práce minimálně 8 liber šterlinků. Po převodu z GBP na EUR pomocí Měnového převodníku dostávají londýnské uklízečky cca 12 eur.

Zdroj: Statistický úřad Evropských společenství (Eurostat), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)