Očkování proti chřipce jako zaměstnanecký benefit

Očkování jako zaměstnanecký benefit

Chřipkové onemocnění může upoutat zaměstnance na lůžko na 3 až 5 dní, přičemž dva týdny a někdy až měsíc může trvat, než se dostane do původní kondice. Když ve firmě dojde k chřipkové epidemii, projeví se to absencemi a sníženou produktivitou. A dochází ke konkrétním finančním ztrátám - zaměstnavatele i zaměstnance.

“Náklady na očkování jsou nižší než náklady na léčbu onemocnění, kterému lze očkováním zabránit. Firmy by si měly uvědomit, že program očkování proti sezónní chřipce není jen benefitem pro zaměstnance, ale pomáhá i jim samotným. Například tím, že zachovává kontinuitu podnikání a nesnižuje produktivitu zaměstnanců,“ prohlásil Mgr. Karel Torner, Country manager společnosti Sanofi Pasteur ČR. “Očkování je na celém světě uznáváno jako nejefektivnější prostředek kontroly chřipky,” dodal.

Kolik stojí absence pracovní síly?

Ve světě proběhlo několik studií na toto téma, přičemž jednou z nejvýznamnějších byla devítiletá studie provedena v Argentině. Studie prokázala, že díky programu očkování dosáhly roční úspory na jednoho očkovaného zaměstnance výše 32 až 265 US. Z českých firem si zajímavou statistiku vede Škoda Auto, která má silnou motivaci, aby její zaměstnanci byli přítomni na pracovišti a nemarodili doma. Zjistila například, že v letech 1998 - 2007 byla nemocnost na chřipku očkovaných zaměstnanců 2-4x menší než u neočkovaných zaměstnanců.

“Program očkování proti chřipce ve společnostech považujeme za nejlepší prostředek k zabránění absencí a snižování produktivity v důsledku chřipkových infekcí,” uvedl Torner. Přitom v řeči čísel vznikají při krátkodobých absencích zaměstnanců na obou stranách pracovního vztahu jednoznačné ztráty, které vyčíslila studie společnosti Deloitte z dubna 2012. Propad čistého příjmu vzhledem k výši platu se u zaměstnance při pětidenní absenci pohyboval od 1 619 Kč do 8 268 Kč (kalkulováno s průměrným platem 10 000 až 60 000 Kč). A u zaměstnavatele, kde se vychází ze součtu mzdových nákladů a náhrady mzdy, kterou zaměstnavatel platí zaměstnanci na nemocenské, pak činila ztráta zaměstnavatele 3 704 Kč až 21 211 Kč. Při desetidenní absenci byla ztráta na obou stranách opět podstatně vyšší.

Proč zvýšit proočkovanost?

V ČR každým rokem zemře na nejčastější lidské onemocnění - chřipku - dvojnásobný počet lidí, než kolik zahyne na následky dopravních nehod. Celosvětově se chřipkou každým rokem nakazí 5 % dospělých a 20 % dětí, přičemž na následky onemocnění zemře okolo 150 osob z každého miliónu lidí a dalších 1600 je hospitalizováno v souvislosti s chřipkou. V České republice je to tedy v průměru okolo 2500 obětí ročně, které zapříčiní chřipka, což je více než při dopravních nehodách.

Proočkovanost proti chřipce v ČR se dle údajů z distribuce očkovacích látek pohybuje v rozmezí 4-7 %, zatímco v západní Evropě se jedná okolo 17 %. Například v Kanadě se proočkovanost pohybuje okolo 33 %, u rizikové skupiny dokonce až 80 % (u nás v této kategorii jen 10 – 20 %). Právě 30% proočkovanost populace na chřipku do roku 2015 je jedním z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). V rizikových skupinách WHO doporučuje alespoň 75% proočkovanost. V České republice se těmito doporučeními řídí Národní akční plán na zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce.