I přes nadějnou konjunkturu počet případů platební neschopnosti v Evropě stále narůstá. Například v západní Evropě v roce 2003 ohlásilo platební neschopnost 157.138 firem. "To je téměř o 6.000 firem více než v roce 2002," varuje česká proexportní agentura CzechTrade.
Nejvíce případů platební neschopnosti má Francie, která ohlásila 40.500 bankrotujících firem. Hned po Francii následuje Německo s 39.300 firmami, u kterého byl navíc zaznamenán nárůst počtu insolventních firem o 4,6 procenta oproti předešlému roku. Lépe oproti předchozímu roku na tom bylo Irsko a Velká Británie. Počet insolventních firem na britských ostrovech oproti roku 2002 klesl o cca 17 procent. Naopak v Portugalsku se počet insolvencí zvýšil o 42 procent, což značí absolutně nejvyšší nárůst ze 17 sledovaných zemí.
Ztráta pracovních míst
V roce 2003 došlo kvůli uzavírání insolventních firem ke ztrátě 1,7 miliónu pracovních míst. Nejčastěji se to týkalo firem nabízejících služby (43 %) a pouze 11 procent insolventrích firem pocházelo ze zpracovatelského průmyslu.
"Mnoho středně velkých firem má nízké vlastní kapitálové krytí a nedostatečné lidvididní rezervy," konstatuje CzechTrade.
Na současné situaci se však také podílí již několik let trvající oslabování české konjunktury, restriktivní úvěrová politika bank a klesající platební morálka soukromých i veřejných dlužníků. Co se týče platební morálky, např. v Itálii je v průměru stále ještě 85 dní, následuje Belgie s 63 dny. Na 8. pozici v hodnocení je pak Německo se 40 dny.
Pojištění proti riziku nezaplacení pohledávek
Elegantním řešením může být pojištění rizika nezaplacení pohledávek. Tento typ pojištění nabízejí na českém trhu tři specializované pojišťovny:
Druhy pojištění
Obecně si můžete sjednat následující typy pojištění:
-
pojištění teritoriálních (politických) rizik
Politická rizika vyplývají z politické, finanční a ekonomické situace země zahraničního dlužníka. Patří k nim zejména nezaplacení pohledávky v důsledku politických událostí v zemi sídla dlužníka (např. válka), nemožnosti transferu úhrad do ČR v důsledku ekonomických potíží země sídla kupujících (platební neschopnost státu, platební moratorium apod.), administrativního rozhodnutí státu dlužníka, které bez zavinění dlužníka znemožnilo realizaci kontraktu nebo jeho zaplacení (odebrání dovozní nebo vývozní licence, zmrazení vkladů atd.) nebo přírodní katastrofa, v jejímž důsledku došlo k nezaplacení pohledávky bez zavinění dlužníka. -
pojištění komerčních rizik
Komerční rizika vyplývají z ekonomické a finanční situace konkrétního dlužníka. Jedná se tedy o situace, které jsou kupujícím v zásadě ovlivnitelné, mají na rozdíl od rizik politických subjektivní charakter. Patří k nim například: platební neschopnost kupujícího, konkurzní řízení, soudní vyrovnání apod.
Pokud jste malý nebo střední český podnikatel a obchodujete hlavně v tuzemskou nebo v okolních zemích, doporučujeme vám "pojištění komerčních rizik". Je to ochrana proti platební neschopnosti a zároveň proti platební nevůli odběratele.
Platební neschopnost - nastává například, když soud prohlásí na vašeho odběratele konkurs dříve než vám stihne zaplatit fakturu, nebo došlo k obdobnému krizovému vyrovnání dluhů odběratele zboží.
Platební nevůle - znamená nezaplacení faktury do sjednané doby po splatnosti, pokud není veden spor o kvalitu či úplnost dodávky. Například pět, sedm či devět měsíců po splatnosti pohledávky.
Tabulka: Země s nejhorší platební morálkou firem
Země | Index |
---|---|
Portugalsko | 191 |
Česká republika | 176 |
Litva | 167 |
Španělsko | 166 |
Belgie | 162 |
Polsko | 161 |
Estonsko | 157 |
Lotyšsko | 157 |
Německo | 156 |
Maďarsko | 156 |
Británie | 154 |
Nizozemsko | 153 |
Rakousko | 153 |
Itálie | 152 |
Švýcarsko | 147 |
Francie | 146 |
Irsko | 143 |
Norsko | 137 |
Island | 130 |
Švédsko | 127 |
Dánsko | 126 |
Finsko | 123 |
Pozn.: Index je vypočítaný celkem z 21 hodnot a zahrnuje například délku splatnosti faktur, dobu provedení skutečné platby, stáří nesplacených faktur, odhady rizik, ztráty z pozdních plateb.
Zdroj: Intrum Justitia
Pokud máte zájem o informace z hlediska potenciální důvěryhodnosti konkrétního partnera, databáze společnosti EGAP je vám plně k dispozici. Pokud však i u důvěryhodně působících partnerů dojde k potížím s platbami, pomůže speciální útvar EGAP, jenž má zkušenosti s vymáháním pohledávek za dlužníky po celém světě.
CzechTrade stejně jako EGAP může exportérům poskytnou důležité informace o zahraničních firmách. Navíc však může exportérům nabídnout:
-
přístup ke specializovaným databázím finančně obchodních analýz zahraničních společností
-
českým podnikům je schopen ověřit dosavadní platební morálku partnera
-
údaje o jednatelích a společnících
-
u akciových společností (a. s.) kapitál a akcionáře
-
předmět činnosti
-
finanční výkazy (většinou za poslední 3 roky)
-
data o případné platební neschopnosti v minulých letech
Cena za tyto informace od CzechTrade se v závislosti na teritoriu a detailnosti pohybuje od 1.000 - 3.000 Kč.
"Tempo hospodářského růstu zemí Evropské měnové unie (tzv. Eurozóny) dosáhne v roce 2004 jen asi 1,5 procenta oproti cca 4,5 procentům v případě USA a 3 procentům Velké Británie," říká nejnovější zpráva nadnárodní poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers.
"Rizika jsou stále značná, neboť hospodářství Eurozóny je nadále zranitelné a neprospívá mu ani dlouhodobě silné euro a růst ceny ropy a dalších komodit," varuje dále PwC.
Španělsko a Polskou jsou zatím nejlepší
Z hlediska ekonomicky silných a stabilních států je na tom nejlépe Španělsko. Právě konání olympiády v řeckých Aténách pravděpodobně letos Řecku pomůže k dosažení nejlepších hospodářských výsledků v Eurozóně (4,25 procenta). "V roce 2005 se však tempo růstu řeckého hospodářství zřejmě značně zpmalí," míní PricewaterhouseCoopers.
U nových zemí EU PricewaterhouseCoopers předpokládá mnohem rychlejší růst, oproti průměru celé Evropské unie. Nejvyššího tempa růstu by letos mohlo dosáhnout Polsko (4,5 procenta). Česko a Maďarsko by měly pravděpodobně zrychlit na cca 3,25 procenta v roce 2004 a 4 procenta v roce 2005. Analýza od PwC ovšem upozorňuje na důležitý fakt, že žádná z těchto tří výše jmenovaných zemí se ještě nevypořádala s náročným úkolem konsolidace veřejných financí ve střednědobém výhledu.
Podle Eurostatu je hospodářská úroveň nových členských zemí EU na úrovni 42 % (např. Litva) až 83 % (např. Kypr) průměru EU-25. Česká republika v tomto hodnocení dosahuje 69 procent. Všechny tyto údaje byly přepočítány na základě parity kupní síly.
Patero při jednání s neplatiči
-
Pokud vám nepřijde v termínu splatnosti platba od odběratele, urgujte ho, aby zaplatil.
-
Když nezaplatí, následuje návrh žádosti o smír, čili platební kalendář apod.
-
Pokud si to jako dodavatel můžete dovolit, pak můžete zákazníkovi pohrozit, že mu přestanete dodávat své zboží.
-
V případě, že i nyní zákazník nezaplatí, domáhejte se pomocí soudů exekuce majetku firmy zákazníka. Je to ovšem spojeno s velkými náklady a ztrátou času. V horším případě se vám může stát, že s příkazem k exekuci v ruce zjistíte, že váš dlužník je již v konkurzu a z peněz už nedostanete nic.
-
Pokud máte silné nervy a chcete ušetřit jak peníze tak čas, doporučujeme vám se s dlužníkem raději nějak domluvit, než ho hnát k soudu. Raději pár korun oželte a vaše budoucí odběratele si před uzavřením dohody pořádně prověřte!
Zdroj: PricewaterhouseCoopers, Intrum Justitia