Jaké jsou průměrné mzdy v zahraničí?

Průměrná mzda se mezi členskými zeměmi OECD výrazně liší. V zemích s vyšší životní úrovní jsou samozřejmě vyšší mzdy. Porovnávání životní úrovně občanů v zemích OECD pouze dle průměrné mzdy není nejpřesnější, protože absolutní hodnota průměrné mzdy nezachycuje rozdíly v cenové hladině jednotlivých zemí.

V paritě kupní síly jsou rozdíly nižší

Kupní síla průměrné mzdy není toži v Lucembursku 4,4krát vyšší než v Česku, jak by se na první pohled zdálo, ale pouze 2,7krát. Ceny zboží a služeb jsou v Česku levnější než v Lucembursku. Z tohoto důvodu je v přiložené tabulce uvedena roční průměrná mzda v paritě kupní síly. Tento ukazatel zohledňuje rozdíly v cenových hladinách jednotlivých zemí. Rozdíly v hodnotě průměrné mzdy v paritě kupní síly jsou tak mezi zeměmi OECD nižší než při porovnávání absolutní hodnoty průměrné mzdy. Kdybychom porovnávali pouze absolutní hodnoty průměrné mzdy, byly by rozdíly mezi bohatšími zeměmi OECD a chudšími zeměmi OECD vyšší. Např. občané ve střední a východní Evropě mají mzdy několikanásobně nižší než Západoevropané. Současně je ve východní Evropě levněji, a proto jsou rozdíly v paritě kupní síly menší.

Kde jsou průměrné mzdy nejvyšší?

V absolutní hodnotě je průměrná roční hrubá mzda ze zemí OECD nejvyšší v Norsku (77 900 $), Lucembursku (70 700 $), Dánsku (70 500 $), Švýcarsku (68 700 $). Vyšší než 60 tisíc dolarů za rok je ještě průměrná roční mzda v Nizozemí (63 600 $), Velké Británii (61 500 $) a Německu (60 500 $). Nejnižší průměrná mzda ze zemí OECD je v Mexiku (6 800 $), Chile (11 200 $), Slovensku (12 700 $), Maďarsku (13 600 $), Polsku (14 000 $), Turecku (14 500 $), Estonsku (14 700 $) a Česku (16 100 $). Průměrná mzda v Česku je tedy nejvyšší z východoevropských zemí, a to jak v absolutní hodnotě, tak v paritě kupní síly. Přestože tedy v Česku, stejně jako v ostatních zemí OECD, má průměrnou mzdu čím dál méně lidí, zvyšuje se její kupní síla. Za průměrnou mzdu si v Česku koupíme více než v Polsku, Maďarsku, Slovensku či Pobaltských zemích a rozdíl v kupní síle průměrné mzdy oproti Portugalsku, Řecku a Španělsku se každý rok snižuje.

• Vyzkoušejte kalkulačku průměrné mzdy v ČR

V paritě kupní síly jsou rozdíly menší. Při zohlednění cen zboží a služeb má průměrná mzda nejvyšší kupní sílu v Lucembursku (53 300), Velké Británii (53 100), Nizozemí (51 700), Norsku (50 700) a Německu (50 600). Nejnižší kupní síla průměrné mzdy je v Mexiku (10 200), Chile (15 900) a Estonsku (18 100).

Průměrnou mzdu pobírá každý třetí

Ve všech zemích OECD se v posledních letech rozevírají mzdové nůžky. Průměrná mzda se tak čím dál více vzdaluje představě průměrného zaměstnance. Na průměrnou mzdu dosáhne přibližně každý třetí zaměstnanec. Hodnota průměrné mzdy je totiž „nadhodnocena“ mzdou nejlépe hodnocených odborníků. Rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem se tak rok od roku zvyšuje. Medián je mzda, kterou při seřazení všech mezd od nejvyšší po nejnižší pobírá zaměstnanec mající mzdu ležící přesně uprostřed. Zjednodušeně řečeno můžeme říci, že medián je „skutečná průměrná mzda“.

Kde jsou nejvyšší mzdové rozdíly?

Ze zemí OECD jsou největší mzdové rozdíly v Turecku, kde medián dosahuje pouze 55,5 % průměrné mzdy. Dalšími zeměmi s velkými rozdíly mezi průměrnou mzdou a mediánem jsou: Mexiko (62,2 %), Řecko (68 %) a Portugalsko (69,3 %). Nejmenší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem je v zemích Skandinávie, ve Švédsku dosahuje medián 89,9 % průměrné mzdy. Ve Finsku (89,5 %), v Dánsku (89,0 %) a Norsku (88,9 %). Na Islandu dokonce 95,5 %. Mzdové rozdíly jsou po zemích Skandinávie poměrně nízké na Novém Zélandu, Česku a Německu.

Průměrná roční mzda v paritě kupní síly

Pramen: OECD, Pensions at a Glance 2011: Retirement-income Systems in OECD