Povinnost zaměstnance
Zaměstnanec má podle § 64 odst. 1 písm p) zákona č. 187/2006 sb., o nemocenském pojištění povinnost neprodleně předat zaměstnavateli mimo jiné rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Pokud zaměstnanec toto neučiní, nemá žádný právní nárok na to, aby jeho absence byla považována za dočasnou pracovní neschopnost a z tohoto důvodu také omluvena.
§ 64 odst. 1 písm p) zákona o nemocenském pojištění: "Pojištěnec, který je dočasně práce neschopný, je povinen předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a informovat zaměstnavatele předem o změně místa pobytu období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem."
Omluvená nebo neomluvená absence
Zda se jedná o omluvenou či neomluvenou absenci v případě, že zaměstnanec nedodá potvrzení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje podle §348 odst. 3 zákoníku práce zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí.
Sankce za neomluvenou absenci
Za neomluvenou absenci může zaměstnavatel zaměstnanci krátit mzdu o 1-3 dny za zmeškanou směnu (pracovní den), podle §223 odst. 2, nevyplacení mzdy či platu za dobu neomluvené absence, neboť odměna náleží zaměstnanci jen za vykonanou práci (§38 zákoníku práce).
§ 223 odst. 2 zákoníku práce: "Krátí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den), může mu dovolenou krátit o 1 až 3 dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat."
Další možnou sankcí je dání výpovědi zaměstnanci a to pro důvod uvedený v § 52 písm. g) pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.
§ 52 písm. g) zákoníku práce: g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.
Možné i zrušení pracovního poměru
Pokud jde o možnost okamžitého zrušení pracovního poměru, podle judikatury nejvyššího soudu (např. rozsudek Cdo 397/2000) je možné se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr pro neomluvenou absenci pouze v případě, kdy po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby takového zaměstnance dále zaměstnával, byť i jen po dobu běhu výpovědní lhůty.