Tvoříme hodnoty, nebo dokumenty?

Glosa

Přiznání, hlášení, statistiky, vyjádření, povolení, certifikáty, stanoviska a zase to samé dokola, to je bohužel běžný denní chleba podnikatelů. Administrativní zátěž podnikatelů, kterou na ně uvaluje stát, si žádá čím dál více času a peněz na zpracování, podnikatelé se proti tomu oprávněně bouří a hrozí, že pokud bude pokračováno v nastoleném trendu, skončí s podnikáním.

Představte si situaci, že si jdete koupit do obchodu např. kávovar do firemní kanceláře, vyberete si ten, co vám nejvíce vyhovuje a jste připraveni složit na pokladně kupní cenu. A v té chvíli vás prodavač požádá o vyplnění dotazníku, který má pro vás připraven. A nutí vás vyplnit údaje jako struktura vaší firmy, a to včetně jmen zaměstnanců, chce po vás potvrzení od banky, v níž máte zřízen bankovní účet, že jste dobrým klientem, kdy byla vaše společnost založena, pod jakými obchodními jmény dříve podnikala, kdo jsou její klíčoví zákazníci včetně veřejně dostupných  informací o nich, chce po vás výpis z obchodního rejstříku, seznam akcionářů s podílem nad 5 procent, roční účetní závěrku, plánované tržby, zda-li někdo z manažerů byl odsouzen za korupci apod. A to všechno v angličtině.

Připadá Vám to přitažené za vlasy?

Minulý týden jsem pro jednoho svého klienta vyplňoval přesně takový dotazník, který vydala jedna ze světových automobilek. Můj klient se jako jeden z partnerů podílí na přípravě podvozku této automobilky pro koncového zákazníka, a tento formulář mu byl zaslán od dealera automobilky s prosbou, aby jej vyplnil, i když oni samí vědí, že je to nesmysl, ale pokud jej nevyplní, tak si od nich nemůže koupit žádné auto.

Nevěřil jsem svým vlastním očím, když mě můj klient žádal o vyplnění těchto údajů. Připadal jsem si jako v Jiříkově vidění, všechny bizardní scény z románů Franze Kafky najednou našly své ztělesnění v jednom jediném .. no snad se to ani slušně nedá nazvat.

Vznik dokumentu se dá odhadnout

Prapůvodní příčinou vzniku tohoto dokumentu byla zřejmě pokuta za korupční jednání, do něhož byla automobilka někde ve světě zapletena. Proč však připravili takové protiopatření, to mi zůstává záhadou. Jestliže má tato věhlasná automobilka statisíce klientů, kteří nyní s údivem vyplňují stejný dotazník (nebo spíše s ironickým smíchem odchází ke konkurenci), pak je zcela zřejmé, že na jeho tvorbě se muselo podílet několik desítek lidí, a stejné desítky či spíše stovky a tisíce lidí nyní budou kontrolovat správnost vyplněných údajů a posuzovat, zda-li takovýto klient je natolik čistý, že mu mohou prodat svůj produkt.

Tito lidé musí být pochopitelně zaplaceni ve svých mzdách, které zaplatí zprostředkovaně právě ti klienti, kteří jsou nuceni dotazník vyplnit, a zákazník je tak postižen dvakrát. A to nemluvím o naprostém zhnusení obchodníků této automobilky, kteří po úspěšně vybojovaném výběrovém řízení musí se zkroušenou tváří předstoupit před zodpovědné pracovníky svého klienta a prosit o „jen rychlé vyplnění maličkého dotazníčku, služebníček …“.

Poté, co nás stát zahltil statisíci nutnými dokumenty, poté co svůj díl administrativy přidala mnohdy proklínaná Evropská unie, dostáváme se do třetího stadia, kdy se firmy samy mezi sebou zahltí podobnými nesmysly vzniklými za prapodivných okolností s ještě prapodivnějšími cíli?

Začíná převládat stránka formální nad stránkou materiální

Stále více se v praxi ukazuje, že začíná převládat stránka formální nad stránkou materiální. Ve výběrových řízeních vítězí v prvé řadě firmy, které mají dokonale zvládnutou přípravu nabídky do výběrových řízení. Co na tom, že tu firmu nikdo nikdy předtím neviděl pracovat, má tam svou zapečetěnou obálku se dvěma složkami nabídky, pečlivě převázanou trikolorou, se 150 stranami prohlášení, potvrzení, certifikátů, návrhů smluv, výpisů apod.

Zatímco Pepa odvedle, který to dělal předchozích 15 let, a dělal to dobře, musí zákonitě prohrát, protože jeho nabídka na dvě strany formátu A4 sepsaná po večerech ve Wordu je prostě nedostatečná a neodpovídá požadavkům zákona o zadávání veřejných zakázek. Co naplat, že firma je o více jak polovinu dražší, ale uspěla. A tak milý Pepa odvedle je najat vítěznou firmou, svou práci odvede za stejné peníze a stejně kvalitně jako dříve, jen za ni objednatel zaplatí o polovinu víc. A tu polovinu spolkne vítězných uchazeč, který živí tým lidí tvořících právě takové nabídky. A všichni jsou spokojeni. Zdánlivě.

Blíží se konec postmoderního kapitalismu?