Solární elektrárny jako stavby z pohledu daní

Solární elektrárny posuzujeme vždy individuálně, z hlediska daného daňového zákona. Solární elektrárna je komplex dílčích zařízení tvořených fotovoltaickými panely, konstrukcemi, kabeláží atd., které spoluvytvářejí jeden funkční celek. V současné době se u nás vyskytují dva typy solárních elektráren. Jedná se buď o elektrárny, které tvoří součást budovy a jsou většinou umístěny na její střeše, nebo o elektrárny vystavěné samostatně na volném prostranství.

Daň z příjmů

Z hlediska daně z příjmů jsou solární elektrárny nejčastěji rozdělovány na jednotlivé komponenty, které jsou zařazeny do příslušných odpisových skupin. Na elektrárnu lze však nahlížet jako na jeden celek, pak se jedná o tzv. soubor movitých věcí. Soubor majetku se odpisuje v té odpisové skupině, do které patří hlavní funkční předmět, tj. solární panely. Součástí solárních elektráren, zejména těch vystavěných samostatně na pozemcích, však mohou být i stavby. Ty pak spadají do 4. odpisové skupiny jako stavby pro energetiku.

V některých případech jsou solární elektrárny kolaudovány jako dočasné stavby. Roční odpis elektrárny se potom stanoví jako podíl vstupní ceny a určené doby trvání (obvykle 20 až 30 let).

Ptejte se v naší daňové poradně.

Daň z nemovitostí

Ačkoliv mohou být solární elektrárny umístěné na střechách budov posuzovány dle stavebního zákona jako přístavby či nástavby, z pohledu zákona o dani z nemovitostí se nejedná o samostatnou stavbu. Umístění elektrárny na střechu budovy nemá vliv na zdanění budovy daní z nemovitostí.

Naopak, solární elektrárna umístěná na volném prostranství může být předmětem daně z nemovitostí. V tomto případě je nutné posuzovat každou jednotlivou elektrárnu zvlášť s ohledem na její konstrukci. Nejčastěji používaným stavebním postupem při výstavbě solární elektrárny je umístění fotovoltaických panelů na betonové bloky či do kovových konstrukcí. Tyto konstrukce jsou jednoduše rozebratelné a přenosné. Nemůžeme je ale klasifikovat jako stavby, protože nejsou spojeny se zemí pevným základem. Z tohoto důvodu je nelze považovat za předmět daně ze staveb.

Naproti tomu součástí solární elektrárny mohou být i budovy určené pro výrobu elektřiny, nejčastěji se jedná o trafostanice. Tyto stavby jsou zdaněny daní ze staveb. Výjimkou jsou stavby pro rozvod energií, které nejsou předmětem daně ze staveb vůbec. Nesmíme opomenout, že součástí elektrárny je i pozemek, na kterém elektrárna stojí. Takový pozemek bude předmětem daně z pozemků a bude zdaněn v sazbě dle svého určení.

Daň z přidané hodnoty

Z hlediska daně z přidané hodnoty představuje obecně výstavba solární elektrárny zdanitelné plnění, které spadá do základní sazby daně. Sníženou sazbu daně bude moci dodavatel použít v případě, že by se jednalo o změnu nebo opravu stavby pro bydlení nebo jejího příslušenství. Totéž platí i pro stavby určené pro sociální bydlení. Nejčastěji bude nově budovaná solární elektrárna na střechách těchto budov považována za změnu dokončené stavby. U staveb určených pro sociální bydlení lze uplatnit sníženou sazbu daně i v případě, že se bude jednat přímo o výstavbu takového bydlení nebo o výstavbu jeho příslušenství.

Autorka pracuje pro společnost APOGEO.