Zaměstnanec a minimum ve zdravotním pojištění

Kdy se nemusí brát ohled na minimální mzdu

Tuto hodnotu nemusíte brát v úvahu tehdy, pokud je zaměstnanec osobou:

• a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,
• b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
• c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
• d) která současně vedle zaměstnání podniká a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ (tj. v roce 2010 nejméně v částce 1 601,- Kč),
• e) za kterou je plátcem pojistného i stát,

za podmínky, že některá z výše uvedených skutečností (případně i jejich kombinace) trvá po celý kalendářní měsíc. Pokud je tato podmínka splněna, odvádíte pojistné ze skutečné výše dosaženého příjmu a žádný doplatek do minima 8 000,- Kč (jak je nutností u ostatních zaměstnanců) neprovádíte.

Příklady

Jakým způsobem platí zaměstnavatel za své zaměstnance pojistné na zdravotní pojištění si ukážeme na třech vybraných příkladech.

Příklad č. 1

Zaměstnanec má uzavřenu jednu pracovní smlouvu na dobu neurčitou na zkrácený pracovní úvazek s měsíčním hrubým příjmem 5 000,- Kč.

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy vypočítá zaměstnavatel za zaměstnance doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (8 000 – 5 000) x 0,135 = 405,- Kč.

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 8 000 = 1 080,- Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (5 000 x 0,135) : 3 = 225,- Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, takže: 225 + 405 = 630,- Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 080 – 630 = 450,- Kč.

V ustanovení § 3 odst. 10 zák. č. 592/1992 Sb. je zakotveno, že pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele (§ 207 až § 209 zákoníku práce – například v případě prostojů), je tento rozdíl povinen doplatit v plné výši zaměstnavatel.

Zkrácený pracovní úvazek nehraje roli, zdravotní pojišťovnu zajímá pouze výše příjmu.

Příklad č. 2

Zaměstnanec má u zaměstnavatele A hrubý příjem 18 500,- Kč, současně je mu u zaměstnavatele B zúčtován v témže kalendářním měsíci příjem ve výši 6 500,- Kč.

Pokud je za zaměstnance v „hlavním“ zaměstnání (A) odváděno pojistné alespoň v minimální zákonné výši (což je tento případ), neprovádí již zaměstnavatel B u dalšího příjmu dopočet do minimálního vyměřovacího základu 8 000,- Kč. Ve mzdové agendě zaměstnavatele B však musí být písemně doloženo, že u zaměstnavatele A je za tohoto zaměstnance odváděno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 3

Pravidelný hrubý měsíční příjem zaměstnance činí 6 000,- Kč, zaměstnavatel provádí dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu podle příkladu č. 1. Tento zaměstnanec se rozhodl, že od 1. června 2010 bude současně podnikat jako OSVČ.

 

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění záleží za dané situace na osobním rozhodnutí dotyčného, kdy v podstatě přicházejí v úvahu dvě varianty:

 

• 1) Hlavní zdroj příjmů – zaměstnání

  V zaměstnání bude zaměstnavatel nadále provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu podle příkladu č. 1, neboť v rámci své samostatné výdělečné činnosti nebude tato osoba (ze zákona není povinna) platit měsíční zálohy.

• 2) Hlavní zdroj příjmů – samostatná výdělečná činnost

  Tato osoba musí pravidelně platit od června 2010 alespoň minimální zálohy 1 601,- Kč, přičemž v zaměstnání bude zaměstnavatel odvádět pojistné ze skutečně dosaženého příjmu 6 000,- Kč bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (placení alespoň minimálních záloh jako OSVČ doloží pojištěnec zaměstnavateli Čestným prohlášením).

Nezaplacené pojistné pojišťovna vymáhá na zaměstnavateli

Ačkoliv se na doplatcích pojistného do minimálního vyměřovacího základu nebo do jeho poměrné části (například tehdy, když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc) podílejí ve zdravotním pojištění především zaměstnanci, je zapotřebí si v této souvislosti uvědomit, že v případě vzniku dlužného pojistného a penále neuplatňuje zdravotní pojišťovna tyto své zákonné nároky vůči zaměstnanci, nýbrž vůči zaměstnavateli, který je plátcem pojistného. V souladu s právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění není zaměstnanec oprávněn sám platit pojistné. Veškeré platby, tedy i částky pojistného sražené zaměstnanci, se zásadně hradí prostřednictvím zaměstnavatele.