Stát a ostatní plátci ve zdravotním pojištění v roce 2010

Smyslem fungování systému veřejného zdravotního pojištění je trvale zabezpečovat dostatek finančních prostředků na úhradu poskytnuté a vykázané zdravotní péče. Zákonná právní úprava stanoví ve zdravotním pojištění v podstatě čtyři kategorie plátců pojistného, kdy se jedná o:

• I. stát
• II. zaměstnavatele (a jejich prostřednictvím zaměstnance)
• III. osoby samostatně výdělečně činné
• IV. osoby bez zdanitelných příjmů

Specifická role státu spočívá ve skutečnosti, že poukazuje finanční prostředky jednotlivým zdravotním pojišťovnám z veřejných zdrojů, zatímco ostatní tři skupiny platí pojistné sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu.

Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát

Tyto osoby představují více než polovinu populace České republiky. Pokud je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto kalendářním měsíci svůj pojistný vztah vyřešen. To znamená, že se o placení pojistného v tomto měsíci nemusí starat. Platba pojistného státem za tyto osoby představuje od ledna 2010 částku 723 Kč (13,5 % z částky 5 355 Kč).

Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se jedná například o poživatele důchodu, nezaopatřené děti, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání apod.

Osoby, za které platí pojistné stát, vystupují jako plátci pojistného pouze tehdy, vykazují-li výdělečnou činnost s povinností placení pojistného. Při zaměstnávání těchto osob musí zaměstnavatel jako plátce pojistného za své zaměstnance respektovat zejména následující skutečnosti:

• vyměřovacím základem těchto zaměstnanců je dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč;
• odpočet od dosaženého příjmu může podle § 3 odst. 7 z.č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uplatňovat pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to pouze u poživatelů invalidního důchodu i v případě, že některá z těchto skutečností netrvá po celý kalendářní měsíc;   
• při poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno) se pojistné neodvádí, pokud je však takovému zaměstnanci vykázána neomluvená absence, pojistné se platí (prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši absentujícím zaměstnancem)
• skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem oznamuje zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zaměstnavatel na základě zaměstnancova sdělení – jedná se například o přiznání nebo odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, zahájení studia apod

Zdaleka nejsou výjimkou případy, kdy osoby, zařazené u zdravotní pojišťovny ve „státní“ kategorii, podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné. Při výkonu samostatné výdělečné činnosti musí tyto osoby vycházet z těchto základních podmínek:

• v zákonné osmidenní lhůtě musí oznámit zdravotní pojišťovně zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti, kdy tuto povinnost lze splnit i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech
• v prvním roce samostatné výdělečné činnosti nejsou tyto osoby povinny platit zálohy na pojistné, tyto se platí až v dalších letech za předpokladu, že tato podnikající osoba dosáhla v předcházejícím roce kladného hospodářského výsledku (zisku)
• pojistné za kalendářní rok se dle zákona odvádí ze skutečné výše příjmu dle vzorce: P = 0,135 x 0,5 x (příjmy – výdaje)

Zaměstnavatelé a zaměstnanci

Výše pojistného je stanovena sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle ustanovení § 3 odst. 1 z.č. 592/1992 Sb. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní měsíc. Zaměstnavatel odvádí 2/3 pojistného, které je povinen hradit za zaměstnance a současně odvádí 1/3 pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec, a to přímou srážkou z jeho mzdy. Zaměstnavatel je ze zákona oprávněn provést tuto srážku i bez souhlasu zaměstnance.

Pojištěnec je prostřednictvím zaměstnavatele plátcem pojistného tehdy, jsou-li mu v zaměstnání zúčtovány příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, zdaňované podle § 6 z.č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, případně zakládá-li zúčtovaný příjem svojí výší (2 000,- Kč) účast na zdravotním pojištění – například u osob pracujících na dohodu o pracovní činnosti. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považují osoby ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb. mimo výjimek zde taxativně vyjmenovaných.

Osoby samostatně výdělečně činné

Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují zejména osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, kompletní výčet všech skupin je pak uveden v § 5 písm. b) cit. zákona č. 48/1997 Sb.

Pokud je samostatná výdělečná činnost podnikatele hlavním zdrojem jeho příjmů, pak tento v roce 2010 platí měsíčně zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 1 601 Kč, a to například i tehdy, když v podnikání vykazuje ztrátu. Maximálně může OSVČ platit v letošním roce zálohu až 19 205 Kč.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Pokud není pojištěnec zařazen v příslušném kalendářním měsíci alespoň jeden den v některé z kategorií I. - III., stává se na tento měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplacení pojistného v částce 1 080 Kč.