Nemoc OSVČ a zdravotní pojištění

Nemoc patří k životu stejně jako zdraví a občas může určitá zdravotní indispozice způsobit větší či menší problémy i podnikateli – osobě samostatně výdělečně činné. Období nemoci zohledňuje i právní úprava platná ve zdravotním pojištění, která poskytuje podnikatelům určité úlevy jednak při nemoci trvající nejméně jeden celý kalendářní měsíc, jednak z hlediska stanovení minimálního vyměřovacího základu.

OSVČ jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Je-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, činí v roce 2010 minimální výše zálohy na pojistné částku 1 601 Kč. V případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů není povinností OSVČ platit zálohy na pojistné a pojistné se doplácí jednorázově do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulé zdaňovací období.

Při placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými zaujímá důležitou roli rozhodné období. Tímto rozhodným obdobím je u OSVČ je kalendářní rok, jeho nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. Pokud tedy OSVČ podniká třeba jen po část kalendářního měsíce, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářním měsíc. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu a pokud se jedná o hlavní zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena alespoň minimální záloha 1 601 Kč, jinými slovy musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.

Nemoc delší než kalendářní měsíc

Odlišně se však postupuje v případě, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. OSVČ totiž není povinna platit zálohy za kalendářní měsíce, v nichž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (zpravidla kopií neschopenky), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, platného pro OSVČ. 

Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na nemocenské po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ. Jestliže nárok na nemocenské není, musí být i v těchto měsících minimum dodrženo.

Ukázka z praxe

OSVČ bude platit od ledna 2010 minimální zálohy 1 601 Kč. Dne 15.3.2010 utrpí úraz a v pracovní neschopnosti s nárokem na nemocenské bude do 28.7.2010. Za rozhodné období kalendářního roku 2010 vykáže ztrátu.

Za měsíce duben – červen 2010 neplatí OSVČ zálohu na pojistné a v těchto třech měsících rovněž nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část devíti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2010. Jinými slovy, zaplacením devíti záloh ve výši 1 601 Kč postupuje OSVČ podle zákona.

Institut snížení zálohy

Nemoc může podnikateli způsobit v roce 2010 problémy i tom smyslu, že nebude moci platit vyšší zálohy, které je povinen hradit na základě výsledků své samostatné výdělečné činnosti za rok 2009. V takovém případě lze využít institutu snížení zálohy na pojistné, kdy o snížení měsíčně placené zálohy může OSVČ požádat v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden měsíc roku, ve kterém se žádost podává, je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářním měsíc v předcházejícím roce.

To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2009 např. 30.000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2010 nejvýše 20.000 Kč. Sníženou zálohu platí osoba samostatně výdělečně činná taktéž ve stanovených zákonných termínech, tj. od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že žádost o snížení zálohy lze v kalendářním roce podat nejdříve 1. dubna. Pokud podnikatel předloží  žádost např. v dubnu 2010, posuzuje se pro účely porovnání příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden - březen 2010.

Podnikatel, který má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost s uvedením údajů rozhodných pro výpočet snížené zálohy a tuto žádost doloží peněžním deníkem.

Snížení záloh se však dle zákona vztahuje nejdéle na dobu tří měsíců. Po uplynutí této doby je OSVČ povinna platit zálohy v původní výši podle podaného Přehledu. V případě, že i nadále trvají důvody pro snížení zálohy, může podnikatel zdravotní pojišťovnu opětovně požádat o její snížení na další tři měsíce. Pokud by však bylo o snížení zálohy požádáno neoprávněně (tuto skutečnost lze zjistit při kontrole ze strany zdravotní pojišťovny), uplatní pojišťovna nárok na dlužné zálohy včetně penále.

Když je plátcem pojistného i stát

Pokud začíná v roce 2010 podnikat například osoba, za kterou je současně plátcem pojistného i stát (poživatel některého z důchodů, student, žena na mateřské nebo rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku aj.), není její povinností platit v tomto prvním roce své samostatné výdělečné činnosti zálohy na pojistné. Z tohoto důvodu není řešení případné nemoci tak „akutní“ jako u osob, pro které je jejich podnikatelská činnost hlavním zdrojem příjmů a tudíž jsou tyto za standardních okolností povinny zálohy pravidelně měsíčně platit.