Kolik zaplatí OSVČ na zálohách zdravotního pojištění?

Pokud podnikáte, nebo jste z pohledu zdravotního pojištění jinak považováni za osoby samostatně výdělečně činné (třeba jako spolupracující osoba), vyplývá pro vás povinnost zaplatit zdravotní pojišťovně pojistné. Toto pojistné se platí za rozhodné období, kterým je kalendářní rok, a to sazbou 13,5 % z 50 % dosažených příjmů po odpočtu výdajů.

Specifickou záležitostí je skutečnost, že OSVČ jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Zákonná úprava platná ve zdravotním pojištění určuje, v jaké výši a za jakých podmínek se tyto zálohy platí. Pokud se na OSVČ vztahuje povinnost hradit zálohy, platí se tyto za každý měsíc.

Je vaše podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů?

Při placení záloh hraje zásadní roli okolnost, zda je podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Pokud je totiž pro OSVČ samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je její povinností platit zálohy na pojistné od ledna 2010 nejméně v částce 1.601 Kč. V opačném případě není povinností zálohy platit a pojistné se pak doplácí jednorázově do osmi dnů po podání daňového přiznání.

Zálohy není povinna platit OSVČ:

• pro kterou je její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů;
• v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti v případě, kdy je za ni plátcem pojistného i stát, resp. na takovou osobu se nevztahuje minimální vyměřovací základ;
• pro kterou neplatí ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň ze zákonného minima v situaci, kdy je za předcházející kalendářní rok (2009) „v mínusu“;
• za kalendářní měsíc, ve kterém byla po celý tento měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Zálohy v rozpětí od 1 Kč až 1.600 Kč (avšak i vyšší) mohou platit v roce 2010 od měsíce podání Přehledu za rok 2009 ty OSVČ, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ podle § 3a odst. 3 z.č. 592/1992 Sb., kdy se například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného i stát.

Jak vypočteme výši zálohy? Příklad

Žena na rodičovské dovolené podnikala po celý rok 2009 s příjmy 197.254 Kč a výdaji 110.338 Kč. Výši pojistného za rok 2009 a výši měsíční zálohy na rok 2010 vypočteme následovně:

• P = 0,135 x 0,5 x (197 254 – 110 338) = 5 867,- Kč

kde: P = pojistné za rok 2009; 0,135 = sazba pojistného; 0,5 = 50 % příjmů po odpočtu výdajů

• Z = 5 867 : 12 = 489,- Kč

kde: Z = výše měsíční zálohy pro rok 2010, poprvé splatná od měsíce podání Přehledu za rok 2009 (až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém bude Přehled podán v roce 2011); 12 = počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2009

V případech, kdy se jedná o nižší částky, lze tyto zálohy uhradit například jednorázově dopředu na celý rok.

Maximální výše zálohy OSVČ je pak v roce 2010 určena částkou 19.205 Kč

Největší počet podnikatelských subjektů bude v roce 2010 platit zálohy v rozmezí od 1.601 Kč do 19.204 Kč, což se OSVČ s vyššími příjmy nebude vůbec zamlouvat. Vcelku hodně vysoká horní hranice vyplývá z poměrně razantního zvýšení maximálního vyměřovacího základu na částku 1.707.048 Kč. Maximální výše zálohy OSVČ je pak v roce 2010 určena částkou 19.205 Kč.

Souběh výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti

Při souběžném výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti může nastat situace, kdy jsou zálohy OSVČ nižší než 1.601 Kč, přičemž v zaměstnání není dosažen příjem alespoň ve výši minimální mzdy. V takovém případě se musí OSVČ rozhodnout, která její činnost bude hlavním zdrojem jejích příjmů. Pro účely placení pojistného nelze v takových případech sčítat pojistné placené z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, jinými slovy, buď musí být:

• v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8.000 Kč nebo;
• v rámci samostatné výdělečné činnosti musí být placeny alespoň minimální zálohy, tedy v roce 2010 nejméně v částce 1.601 Kč.

Jestliže v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností nedosahují příjmy v zaměstnání minimální mzdy, musí zaměstnanec zaměstnavateli dokladovat Čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ – v tomto případě pak odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu. Pokud tato podmínka splněna není, provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu.

Jde zálohy snížit?

Výrazně zvýšené zálohy (na základě výsledků roku 2009) mohou v současné svízelné ekonomické situaci způsobit potíže v tom smyslu, že OSVČ nebude mít prostředky na pravidelné placení záloh vypočtených na rok 2010. V takovém případě mohou OSVČ požádat zdravotní pojišťovnu o snížení měsíčně placených záloh na pojistné. Žádost o snížení zálohy lze podat v případě, kdy průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů nejméně v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se žádost podává, je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v předcházejícím roce. To mj. znamená, že:

• žádost o snížení zálohy lze v kalendářním roce podat nejdříve 1. dubna;
• zálohu na pojistné lze snížit na dobu nejdéle tří měsíců;
• žádost o snížení zálohy lze v průběhu rozhodného období kalendářního roku podávat i opakovaně.

Záloha na příslušný kalendářní měsíc (případně i snížená) je splatná od prvního dne tohoto měsíce do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Takže zálohu za leden musí OSVČ zaplatit nejpozději 8.2.2010. V této souvislosti připomínám, že od 1.1.2010 je dnem platby datum připsání úhrady na účet zdravotní pojišťovny, proto při bezhotovostních platbách nebo při platbách složenkou zadávejte pokyny k platbě s patřičným předstihem.