Janotův „úsporný balíček“ a maximum ve zdravotním pojištění

Jak je vesměs známo, byl maximální vyměřovací základ v „nové“ podobě, tj. v jednotné výši pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné, poprvé aplikován za rozhodné období kalendářního roku 2008.  Do konce roku 2007 totiž platilo maximum pouze pro osoby samostatně výdělečně činné, kdy bylo dlouhodobě nastaveno na úrovni 486.000 Kč, přičemž maximum u zaměstnanců nebylo v právní úpravě zakotveno. Od 1. ledna 2008 byla částka maximálního vyměřovacího základu stanovena jako 48násobek tzv. průměrné mzdy.

V uplynulém období se vedly úvahy o podobě maxima po 1. lednu 2010. „Úsporný balíček“ neboli zákon č. 362/2009 Sb. stanovil pro období kalendářního roku 2010 maximum jako 72násobek průměrné mzdy 23.709 Kč, takže maximální vyměřovací základ v roce 2010 ve výši 72násobku této průměrné mzdy pak činí 1.707.084 Kč. Jedná se tedy o další poměrně citelné zvýšení maxima, pro OSVČ je to ve srovnání s rokem 2007 více než 3,5násobek.

Důsledky - např. růst nákladů zaměstnavatele

Důsledkem legislativních změn, přijatých v souvislosti se zvýšením maximálního vyměřovacího základu, je jednak určitá úroveň nárůstu nákladů zaměstnavatelů i podnikatelského sektoru, jednak posílení příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění platbami zaměstnavatelů a OSVČ, kdy i toto opatření má ve svých důsledcích napomoci dosažení bilanční vyrovnanosti systému veřejného zdravotního pojištění.

Zaměstnavatelé tak budou v roce 2010 pravidelně odvádět pojistné za zaměstnance až do částky 1.707.048 Kč. V měsíci, kdy zaměstnanec výší svého příjmu této částky dosáhne, ukončí zaměstnavatel placení pojistného za tohoto zaměstnance. Jestliže zaměstnavatel odvádí pojistné i po dosažení maxima, jedná se o chybu, kterou opravuje zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec. Pokud nedojde k rozvázání pracovního poměru, bude tento zaměstnanec nadále vykazován na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele s nulovým vyměřovacím základem a pojistné pak bude znovu odvedeno až ze mzdy za měsíc leden 2011.

Zaměstnavatel si hlídá pouze výši vyměřovacích základů

Nadále platí, že zaměstnavatel si hlídá pouze výši vyměřovacích základů svého zaměstnance bez ohledu například na skutečnost, že tento zaměstnanec má v rozhodném období kalendářního roku jiné zaměstnání nebo podniká jako OSVČ. Maximální (i minimální) vyměřovací musí rovněž respektovat osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR, ale jsou v ČR výdělečně činné a vztahují se na ně právní předpisy, platné v českém systému veřejného zdravotního pojištění.

V případě více příjmů (souběžných nebo v navazujících zaměstnáních) se tyto pro účely maxima sčítají a o vzniklý přeplatek na pojistném, zaplacený zaměstnancem, může zaměstnanec požádat. Přeplatek je však možné vrátit pouze tehdy, pokud bylo pojistné zaměstnavatelem zaplaceno a rovněž nesmí mít pojištěnec žádný splatný závazek vůči zdravotní pojišťovně, například z výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo třeba jako osoba bez zdanitelných příjmů. V takových případech se použije přeplatek pojistného k (částečné) úhradě tohoto závazku. U zaměstnavatele přeplatek nevzniká.

Pokud je u zaměstnavatele dosaženo maxima, pojistné se dál již neodvádí, neboli vyměřovací základ takového zaměstnance je až do konce roku roven nule. Tento postup platí i v situacích, kdy je zaměstnanci například poskytnuto neplacené volno nebo má vykázanou neomluvenou absenci.

Zaměstnání v Česku a pak v zahraničí. Sčítají se příjmy?

Jak se postupuje v případě, kdy je český občan v průběhu roku třeba zaměstnán u zaměstnavatele v České republice a poté v jiné zemi? U českého zaměstnavatele dosáhne příjmu, který je nižší než maximální vyměřovací základ, avšak když bychom tyto příjmy sečetli s příjmy ze zaměstnání v jiné zemi, bylo by při přepočtu na českou měnu maximum překročeno. Takto však uvažovat nelze. Pokud je pojistné odvedeno v zahraničí, nesčítají se tyto příjmy a bude-li úhrn jeho příjmů v roce 2010 nižší než 1.707.048 Kč, pak se v ČR maximální vyměřovací základ „neřeší“.