EBTP: Změňte legislativu EU

S Filipem Svobodou z Odboru vnitřního trhu EU Ministerstva průmyslu a obchodu, jsme si povídali o možnostech podnikatelů a podniků, jak ovlivnit legislativu EU prostřednictvím Evropského podnikatelského konzultačního panelu (EBTP), který funguje jako on-line platforma, prostřednictvím které mohou podniky vyjádřit svůj názor na možné pozitivní či negativní dopady nových návrhů.

Jak EBTP funguje? Hlavně by mě zajímalo, kde mají brát podnikatelé jistotu, že se jejich názory bude někdo skutečně zabývat?

EBTP je součástí iniciativy Lepší regulace, která souvisí s Lisabonskou strategií zvyšování konkurenceschopnosti EU a v Evropské komisi má nyní tato agenda přednostní postavení. To je částečně také důsledkem finanční a hospodářské krize, která ještě zesílila potřebu Komise vycházet vstříc zejména malým a středním podnikům a "neházet jim klacky pod nohy". Díky tomu, že se jedná o iniciativu Komise, jsou prvotními žadateli o názor podnikatelů právě dotyční experti, kteří poté zdůvodňují zvolenou variantu legislativního návrhu také preferencemi podnikatelů. Evropský parlament poté bere právě jejich názory velice vážně v pozdější fázi legislativního procesu. Od roku 2003 jsou vypracovávány ke všem návrhům Komise Dopadové studie, jejich počet stoupá každým rokem, v roce 2009 bylo kvůli volbám do Evropského parlamentu studií méně.

Graf: Počet dopadových studií k návrhům Evropské komise

A jakou mají záruku, že se nic z toho, na co si budou stěžovat, nedostane na veřejnost?

Ochrana osobních údajů je na nejvyšší úrovni, kterou stanovují evropské předpisy. Přístup k výsledkům probíhá pouze na bázi rozdělení podniků podle členského státu, velikosti a oboru podnikání. S těmito výsledky pracuje pouze úzký tým zpracovatelů, který nemá žádné konkrétní informace o jednotlivých podnicích.

Kdy se začali podnikatelé zajímat o tuto možnost? Okamžitě po vstupu ČR do EU? A jak se poté projekt vyvíjel?

Projekt funguje od roku 2003 a největší množství zájemců o členství vstoupilo do panelu těsně po vstupu ČR do Evropské unie. V současnosti se nábor nových členů zpomalil či téměř zastavil ve většině členských států. Komise proto naplánovala jeho značné rozšíření, tak aby zajistila vysokou vypovídací hodnotu konzultací.

EBTP tvoří více než 3000 podniků, jaké obory a země jsou nejvíc zastoupené a nejaktivnější?

Plánovaný počet byl do roku 2009 stanoven na 3905 podnik; z celé EU. EUROSTAT zpracoval pro potřeby EBTP matici firem pro každý členský stát (podle jejich oboru činnosti a velikosti), která je nezbytná pro zajištění statistické významnosti dotazníků. Nejvyšší absolutní zastoupení mají dodnes Německo (419), Dánsko (375), Velká Británie (315) a Nizozemí (262). Stanovenou kvótu dosahuje 5 států: Dánsko (327%), Slovinsko (162%), Nizozemí (126%), Německo (110%) a Polsko (101%). Česká republika nyní dosahuje 86 % své kvóty.

Od příštího roku bude ale cílem dosáhnout celkem 10000 členů do konce roku 2012. Pro Českou republiku předpokládá tento cíl zvýšení počtu členů o 245. Dánsko již nyní tento zvýšený cíl naplňuje, to je dáno zejména tím, že v době vzniku 2003 již v Dánsku existoval obdobný, vnitrostátní panel, jehož členové se stali také členy EBTP.

Filip Svoboda pracuje od července 2008 na Odboru vnitřního trhu v rámci Evropské sekce Ministerstva průmyslu a obchodu. Vystudoval obor Evropská studia na FSV Univerzity Karlovy.

Český panel má 122 členů, kopíruje oborová struktura u nás tu v EU? A liší se přístup českých podnikatelů?

Nyní je kvóta pro panel ČR 145 firem a v říjnu 2009 jsme přitom měli 122 členů, zhruba 25 firem z původních 147 jsme přitom v září 2009 vyřadili pro nečinnost. Tou dobou bylo vyřazeno v různých členských státech dohromady 280 firem, které neprojevovaly o EBTP další zájem.

Složení českého panelu zatím plně neodpovídá tomu, co si EU představuje. V čem je problém?

Členská struktura nekopíruje přesně matici pro 145 podniků, kterou zpracoval EUROSTAT. V některých sektorech je zájemců o členství více než je třeba, v jiných nejsou zámci téměř žádní. Konkrétně v ČR schází zejména firmy z oblasti hornictví, výroby, energetiky a stavebnictví. V oblasti prodeje a hotelnictví jsme měli naopak z hlediska původního cíle firem dostatek.

Jaká témata podniky nejvíc zajímají a vzbuzují největší ohlas? Jaký ohlas mělo například téma konzultace k dostupnosti bankovních úvěrů v letošním roce?

V posledním roce, konrétně v červnu 2009, měl nevyšší odezvu dotazník zamířený na Evropské předpisy na ochranu životního prostředí. Dlouhodobě patří mezi nejúspěšnější konzultace o Evropské soukromé společnosti a konzultace o evropském sociálním modelu tj. flexicurity, obě z roku 2007. Konzultace o dostupnosti bankovních úvěrů vykázala pouze průměrnou účast, všechny výsledky konzultací jsou dostupné online na stránkách EBTP.

Téma financování bude i tématem roku 2010, můžete trochu přiblížit, co bude přesně jeho náplní v příštím roce?

Nová konzultace bude navazovat v obecném duchu, tak aby podala obrázek o zastoupení různých zdrojů financování u evropských podniků. Přesné znění dotazníku zatím Komise neposkytla.

A na závěr, mohl byste uvést konkrétní příklad, kdy se podnikatelský návrh stal součástí unijní legislativy?

Návrh nařízení o evropské soukromé společnosti je nyní v poslední fázi vyjednávání a bude přijat Radou EU a Parlamentem začátkem roku 2010.

Návrh revize směrnice o opožděných platbách byl předložen v dubnu 2009 a bude projednán v Evropském parlamentu v březnu 2010. Španělské předsednictví doufá v přijetí návrhu v prvním čtení. Viz tento článek (bohužel je tento článek plný nepřesností).

Děkuji za rozhovor,
Karel Pospíšilík