Special Purpose Entities a jejich podíl na vzniku současné krize

Společnosti typu SPE (z anglického Special Purpose Entity) se vyskytují v různých zemích světa. Tento článek bude věnován těm, které působí v USA. SPE, v evropských zemích často označované také jako SPV (Special Purpose Vehicle), jsou společnosti založené za účelem splnění nějakého specifického cíle. Obvykle má SPE za úkol uskutečnit nějaký podnikatelský projekt, ale jeho cílem může být i provedení nějakého vědeckého výzkumu či vývoje v určité oblasti.

SPE bývají zakládány ve formě partnerství, trustu nebo jiných společností, které americká legislativa povoluje. Zakládající společnost je označována jako originator (původce) nebo sponsor. Společnosti ve formě SPE bývají zakládány v různých ekonomických odvětvích. Jedním z nejčastějších je sektor finanční, kde SPE působí jako faktoringové společnosti, leasingové společnosti nebo společnosti určené k emisi cenných papírů. Zakládající firmou (původcem) tak často bývá nějaká velká bankovní společnost, investiční společnost nebo pojišťovna.

Právní vztah mezi oběma společnostmi však není totožný jako mezi mateřskou a dceřinou společností. Hlavním rozdílem je totiž skutečnost, že negativní výsledky hospodaření nemají vliv na hospodaření zakládající společnosti a naopak. Pokud by tedy došlo k bankrotu SPE, zakládající společnost by tím nebyla nijak dotčena. Tento princip je zakotven právě u SPE založených v USA, v ostatních zemích bývá v různé míře omezen.

Právě tato „bankrotní odlehlost“ (z anglického bankruptcy remoteness) umožňuje společnostem zakládající SPE podstupovat i vysoce rizikové projekty. Akcionáři zakládající společnosti nenesou žádnou odpovědnost za vzniklé ztráty.

Motivy k založení SPE

Podle amerických účetních standardů se financování projektů pomocí SPE nazývá jako mimobilanční financování. Jeho podstatou je využití majetku (aktiv), které účetní jednotka (společnost) nevlastní, nevykazuje je tedy ve své bilanci. V českých podmínkách takovému typu financování odpovídá například operační leasing, při kterém je vypůjčená věc využívána nájemcem, avšak zůstává v bilanci leasingové společnosti. Podobný princip funguje u SPE. Zakládající společnost na ni převede ze své bilance do bilance SPE určitá aktiva (jejich vlastníkem se tak stane SPE).

Tento převod aktiv může být proveden oproti nějakému finančnímu plnění. Původní společnost tak může svá nelikvidní aktiva přeměnit na likvidní (hotovost) za relativně nízké náklady.

Významným důvodem k založení SPE v oblasti bankovnictví byly zcela jistě také regulatorní důvody. Přenos bankovních aktiv na SPE bankám umožňoval snížení regulatorních požadavků na kapitálové požadavky. Banky tak mohly svá aktiva krýt nižší výší kapitálu (neboli mohly snížit výši kapitálu určenou na krytí potenciálních ztrát).

Sekuritizace aktiv

A v čem je ona souvislost SPE s vypuknutím současné krize? Právě výše zmíněné důvody SPE jsou vhodné k provedení tzv. sekuritizace. Jedná se o proces, kdy jsou určitá aktiva přeměněna na jinou formu aktiv, konkrétně cenných papírů. K tomu mohou SPE velice dobře posloužit. Aktiva jsou převedena ze zakládající společnosti na SPE, která pak (zjednodušeně řečeno) emituje cenné papíry zajištěné převzatými aktivy. V praxi šlo často o sekuritizaci úvěrových aktiv (hypotečních úvěrů, úvěrů z kreditních karet aj.), která byla v bilancích velkých bank. SPE pak tato úvěrová aktiva použila jako zajištění k různým typům strukturovaných cenných papírů. Známé jsou třeba zajištěné dluhové obligace (CDO – Collateralized Debt Obligations) a mnoho dalších.

Velice častou praxí však bylo, že tato úvěrová aktiva neměla příliš velkou kvalitu. Pravděpodobnost, že budou tyto úvěry splaceny byla mnohdy velmi nízká. Přesto se však díky SPE bankám podařilo z nekvalitních úvěrových portfolií vytvořit pro investory atraktivní investiční instrumenty. Tyto instrumenty byly pro investory (zejména podílové fondy, penzijní fondy nebo pojišťovny) natolik neprůhledné, že nebyli schopni jejich hodnotu a rizika ocenit. Svou roli také sehrálo ohodnocení těchto instrumentů ratingovými agenturami. Ratingové stupně byly často nadhodnocené a neodpovídaly realitě.