Jak na OBZP, aneb jak si sám platit zdravotní pojištění?

Je-li občan – pojištěnec zaměstnán, platí za něho pojistné na zdravotní pojištění jeho zaměstnavatel. Pokud má nárok být zařazen u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát (konkrétně viz § 7 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů), nemusí se o placení pojistného vůbec starat, pouze zdravotní pojišťovně dokladuje nárok na zařazení do této kategorie, a to například předložením rozhodnutí o přiznání důchodu, potvrzením o studiu, dokladem o pobírání rodičovského příspěvku apod. Jestliže je občan zaměstnán, sděluje tyto důležité informace zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele.

Pokud za vás zdravotní pojištění neplatí stát ani zaměstnavatel, musíte si ho platit sami. Jako samoplátce jsou ve zdravotním pojištění počítány osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. V tomto článku se nebudeme zabývat podnikatelskou sférou, ale blíže rozebereme právě skupinu osob bez zdanitelných příjmů. Jak již samotný název napovídá, jedná se o pojištěnce, kteří nevykazují příjmy podléhající zdanění a nejsou zaměstnáni, nepodnikají jako osoby samostatně výdělečně činné a ani nejsou osobou, za kterou platí pojistné stát.

• Pokud podnikáte a platíte si zdravotní pojištění sami, tak údaje o velikosti povinných minimálních záloh na zdravotní pojištění najdete zde.
• A pokud si platíte zdravotní pojištění sami, tak zde najdete přehled bankovních účtů jednotlivých zdravotních pojišťoven.

OBZP: osoby bez zdanitelných příjmů

Jako OBZP lze například překlenout určité období, kdy občan nemůže sehnat zaměstnání a zároveň nechce začít sám podnikat. V této souvislosti však upozorňujeme na významnou možnost vyřešení pojistného vztahu, a to registrací na úřadě práce, neboť za uchazeče o zaměstnání registrované na úřadu práce platí pojistné taktéž stát. Pokud však skončí evidence na úřadě práce, není nárok na žádnou jinou státní kategorii (viz výše) a jakákoliv forma výdělečné činnosti není z nejrůznějších důvodů reálná, pak jako jisté východisko přichází právě kategorie osob bez zdanitelných příjmů.

Za osobu bez zdanitelných příjmů je podle § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. považována osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, není však zaměstnancem, nemá příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ani nepatří do kategorie, za kterou platí pojistné stát, a uvedené skutečnosti trvají celý kalendářní měsíc. Pokud tedy je v příslušném kalendářním měsíci po část měsíce, nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci zaměstnán, podniká jako OSVČ nebo má nárok být veden v některé ze „státních“ kategorií, pak nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Za OBZP se považují i osoby, které můžou mít vysoké příjmy, ty ale nezakládají účast na sociálním pojištění. V praxi jde nejčastěji osoby, které mají příjmy z kapitálového majetku a z pronájmu.

Pro přihlášení do této kategorie platí osmidenní lhůta. V případě jejího nedodržení může zdravotní pojišťovna uplatnit sankci ve formě pokuty až do výše 10 000 Kč. Pokutu je možno uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Platba pojistného u této skupiny je zákonem stanovena sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu rovnajícího se platné minimální mzdě, tedy 12 200 Kč. Od 1.1. 2019 je minimální mzda zvýšena na 13 350 Kč.

To znamená, že osoby bez zdanitelných příjmů budou platit měsíčně zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěny, částku ve výši 1 803 Kč. Její splatnost za daný kalendářní měsíc je od 1. dne tohoto měsíce do 8. dne následujícího měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, lze pojistné zaplatit ještě v nejbližší pracovní den. Pro rok 2019 došlo v souvislosti s růstem minimální mzdy k navýšení minimálního zdravotního pojištění o zhruba sto padesát korun, pro letošní rok totiž platí částka 1 647 Kč.

Pojištěnec jako osoba bez zdanitelných příjmů má nárok na stejný rozsah zdravotní péče jako třeba podnikatelé nebo zaměstnanci, platící měsíčně třeba částky i několikanásobně vyšší.

Takže pokud disponujete dostatečnými finančními zdroji a již nemáte sil nebo chuti do další výdělečné aktivity, nabízí vám systém veřejného zdravotního pojištění jako řešení právě kategorii osob bez zdanitelných příjmů. 

Když se nepřihlásíte...

Vše je v pořádku, pokud platíte pojistné v zákonem stanovené lhůtě. Problém vzniká tehdy, jestli se do této kategorie u zdravotní pojišťovny nepřihlásíte (a tudíž ani neplatíte pojistné), anebo se přihlásíte a pojistné nehradíte. V každé z těchto situací se na vás zdravotní pojišťovna zaměří a bude požadovat pojistné, na které má ze zákona nárok. Uvědomte si, že odkládáním úhrad nebo i případným sjednáním splátkového kalendáře na dlužné pojistné nadále běží penále, stanovené sazbou 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.