Jaké licence a znalosti musí kvalitní finanční poradce mít I.

Přesto, že se finanční trh od „divokých“ porevolučních 90. let minulého století významně kultivoval a legislativní nástroje ochrany zájmů klienta jsou čím dál propracovanější, finanční služby se ze své podstaty prostě neobejdou bez „lidského faktoru“. A tak se, bohužel, i dnes můžeme setkat s nátlakovými či nepoctivými „prodejci“ finančních produktů (jinak jejich činnost při nejlepší vůli nazvat nelze), kteří jsou doslova a do písmene schopni vnutit v podstatě komukoli cokoli, a to bez ohledu na skutečné klientovy potřeby, cíle a finanční možnosti.

Kdo je vlastně oprávněn mi zprostředkovat pojištění či investici? Existuje pro tuto činnost podmínka získání odborné licence? Kdo tyto licence vydává a kde si je mohu ověřit? Jaký je rozdíl mezi „zprostředkováním“ a „poradenstvím“? To jsou základní otázky, které zpravidla napadnou každého klienta, který absolvuje první rozhovor se svým budoucím finančním poradcem. Pro jejich zodpovězení je nutné rozlišit tři základní oblasti:

• zprostředkování pojištění,
• zprostředkování investic a
• zprostředkování ostatních finančních produktů.

Jedná se o tři odlišné služby, které však široká veřejnost dokáže od sebe jen stěží rozlišit, a proto tyto pojmy většinou vnímá jen jako různé názvy pro jednu a tutéž činnost. Zarážející však je, že někdy ani sami zprostředkovatelé neznají rozdíl mezi těmito službami, a úroveň jimi poskytovaných služeb tomu pak také odpovídá.

Zprostředkování pojištění

Podle zákona číslo 38 z r. 2004 Sb. (zákon O pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí) je zprostředkování pojištění odbornou činností, která spočívá v: předkládání návrhů na uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, provádění přípravných prací, směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv případně pomoci při správě pojištění a ve vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Podstatné je, že zprostředkování pojištění mohou klientům nabízet pouze tito zprostředkovatelé:

• zaměstnanci pojišťoven (nejsou vedeni v žádných registrech, za jejich činnost odpovídá jejich zaměstnavatel, tedy příslušná pojišťovna),
• zaměstnanci pojišťovacích zprostředkovatelů (nejsou taktéž vedeni v žádných registrech, za jejich činnost odpovídá jejich zaměstnavatel, tedy příslušný zprostředkovatel) a
• pojišťovací zprostředkovatelé (musí být zapsáni v Registru subjektů, vedeném ČNB).

Právě poslední kategorie, tedy pojišťovací zprostředkovatelé, je to nejčastější formou, která je při zprostředkování pojištění využívána. Ve veřejně přístupném Registru subjektů na internetových stránkách ČNB (České národní banky) je na adrese možné vyhledat jednotlivé zprostředkovatele a kromě základních identifikačních údajů zde zájemce nalezne i případné sankce udělené ČNB v rámci výkonu činnosti daného subjektu, což je významná informace indikující jeho kvalitu služeb. Pro vyhledání konkrétního zprostředkovatele je pak nutné znát jeho registrační číslo, identifikační číslo (IČO), případně jeho příjmení a obec podnikání (u fyzické osoby je to bydliště, u  právnické osoby se jedná o sídlo společnosti, zapsané v Obchodním rejstříku).

Zprostředkování investic

Zavedení normy MiFID Evropské komise do české legislativy (zákon č. 256/2004 Sb.) notně pozměnilo situaci v oblasti zprostředkování investic, především výrazně ovlivnilo statut konečného distributora – nově vázaného zástupce. Vázaným zástupce podle stávající úpravy je fyzická nebo právnická osoba, která je oprávněna na základě písemné smlouvy se zastoupeným jeho jménem zařídit, a popřípadě i uzavřít, obchody týkající se hlavní investiční služby, poskytovat investiční poradenství a propagovat investiční služby (zjednodušeně řečeno). Při této činnosti vázaný zástupce nepřijímá peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, ale „pouze“ příslušné pokyny předává příslušným investičním institucím. Zákonná úprava zde jednoznačně stanovuje, že vázaným zástupcem se může stát pouze osoba, která je zaregistrovaná u regulátora (ČNB) a splňuje přísné nároky na znalosti, vzdělání a praxi. Na základě těchto kritérií jsou vázaní zástupci oprávněni poskytovat různé úrovně investičních služeb – od přijímání a předávání pokynu u jednoduchých nástrojů až po investiční poradenství u složitých derivátů.

V praxi musí být VZ opět zapsáni v registru vedeném ČNB, kde je také uvedena informace, pro kterého investičního zprostředkovatele (společnost), obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnost svou činnost vykonávají a přehled povolených úrovní investičních služeb/nástrojů. Stejně jako v předchozím případě lze informace o konkrétním zástupci vyhledat ve veřejně přístupném Seznamu subjektů na internetových stránkách ČNB. Podmínkou je znalost příjmení (u fyzické osoby), případně obchodního názvu (u osoby právnické).

Zprostředkování ostatních finančních produktů

V rámci třetí kategorie mohou být klientovi nabízeny velmi frekventované produkty jako hypoteční úvěry, penzijní připojištění či stavební spoření a to těmito osobami: zaměstnanci zprostředkovatelů (nejsou vedeni v žádných registrech, za jejich činnost odpovídá jejich zaměstnavatel, tedy příslušný zprostředkovatel) a zprostředkovateli – fyzickými osobami (musí mít platné živnostenské oprávnění). Toto oprávnění lze snadno ověřit ve veřejně přístupném Živnostenském rejstříku vedeném Ministerstvem průmyslu a obchodu na adrese, uživateli postačí znalost příjmení či obchodního názvu zprostředkovatele, jeho IČO, případně adresa bydliště (sídla).

Dokončení článku

Ing. Jiří Šindelář, Ing. Pavel Matoušek
Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF ČR)