Téma: Podniky a finanční produkty
Treasury se v podniku zabývá řízením operací na finančních trzích, zaměřených na výdělek a zajištění. Vedení každého podniku by přitom mělo dopředu limitovat tyto aktivity, mělo by definovat, jaké investice jsou ještě přípustné a jaké už ne. Zde záleží na ochotě riskovat, ale podniky, které na finančních trzích neobchodují v rámci své hlavní činnosti, by měly být spíše konzervativní.
Seznam vhodných investic může vypadat například takto: dluhopisy s ratingem A a lepším, podílové fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy … Podnik by měl rovněž definovat maximální možnou ztrátu z těchto operací. Podnik tak může zlepšovat cash flow tím, že má-li nadbytek disponibilních prostředků, investuje je, má-li jejich nedostatek, provede deinvestici. Jak řídit cash flow pomocí cash poolingu se dočtete v článku Cash pooling – chytrý systém s více účty.
Zajišťovací produkty
Forwardy patří mezi termínované obchody, které jsou charakteristické delší prodlevou mezi okamžikem jejich sjednání a okamžikem jejich vypořádání. Forwardy jsou tzv. pevné (neodvolatelné) termínované obchody, které vznikají na bázi smlouvy, a jsou neobchodovatelné. Ve smlouvě se jedna strana zavazuje druhé dodat (nebo převzít) předem určený objem komodit v dohodnutém čase a za dohodnutou cenu, která je odhadem skutečné (tržní) ceny předmětné komodity v okamžiku vypořádání. Hlavní funkcí forwardů je tedy zajištění proti kolísání ceny nebo spekulace.
Velkou výhodou je smluvní volnost. Kupující se uzavřením kontraktu dostává do tzv. dlouhé pozice, chrání se před zvýšením ceny v budoucnosti, a prodávající do tzv. krátké pozice, chrání se před budoucím poklesem ceny. Nevýhodou je nemožnost převést kontrakt na jiný subjekt bez dohody všech smluvních stran. Každá strana nese riziko neplnění té druhé. Plnění se totiž uskutečňuje až s určitým zpožděním a během této doby se může stát něco nepředvídatelného. Forward pak nemusí být ukončen předáním dohodnuté komodity. To může nastat v případě, kdy vypořádání pro jednu stranu znamená větší ztrátu, než kolik činí smluvní pokuta.
Opce je právo koupit nebo prodat za určitý čas určité aktivum za určitou cenu. Opce na nákup předmětného aktiva (např. komodity) se označuje jako call option, opce na prodej se označuje jako put option. Kupující opce typu call má právo, nikoli povinnost, se v den splatnosti rozhodnout, zda chce nakoupit aktivum, a prodávající má poté povinnost toto aktivum prodat. Kupující opce typu put má právo, nikoli povinnost, se v den splatnosti rozhodnout, zda chce dané aktivum prodat, a prodávající této opce má poté povinnost aktivum koupit.
Základní odlišnost od forwardů spočívá v tom, že pouze jeden z partnerů má povinnost na požádání sjednaný obchod splnit (jinak by musel zaplatit smluvní pokutu), zatímco druhý má možnost volby, takže může požadovat plnění obchodu nebo od něj ustoupit (bez smluvní pokuty). Za toto právo kupující opce platí prodávajícímu takzvanou opční prémii. Pokud není opční právo do stanoveného dne splatnosti opce realizováno, propadá bez jakéhokoli plnění a opce se stává bezcennou.
Swapy jsou dalším derivátem, který spočívá ve výměně peněžních toků v podobě úrokových plateb. V praxi to probíhá následujícím způsobem. Na začátku transakce si strany vymění jistinu, z ní pak v průběhu trvání kontraktu platí úrokové platby, na konci pak dojde ke zpětnému vrácení jistiny. Nejčastěji se používá úrokový a měnový swap. Měnový swap se používá především kvůli tomu, že každá ze stran má lepší přístup k jiné měně.
Tři příklady zajištění
Podnik ví, že bude muset za dva měsíce zaplatit velkou částku v eurech, ale tuto měnu nemá k dispozici. Může získat kupní opci. V obou případech zafixuje kurz na 27 CZK/EUR. V případě, že kurz skočí pod 27 CZK/EUR, podnik opci nevyužije, jeho ztráta se tedy počítá ve výši opční prémie. V případě, že kurz vyletí nad 27 CZK/EUR, podnik opci využije. Podnik tak dopředu ví, že tato transakce pro něj znamená maximálně ztrátu ve výši opční prémie.
Podnik plánuje prodat svoje zboží do zahraničí v hodnotě 1 mil. eur. Dnešní kurz je 28 CZK/EUR. Podnik ale očekává jeho pokles a přitom ví, že pokud kurz klesne na 25, vznikne mu z tohoto kontraktu ztráta. V tomto případě může podnik pořídit prodejní opci nebo forward na 1 mil. eur. Zafixuje si přitom kurz 26 CZK/EUR. Takže když kurz klesne na 25, získá v podobě 1. mil. eur ve skutečnosti 25 mil. Kč, ale díky opci nebo forwardu tuto eurovou hodnotu prodá za 26 mil. Kč.
Podnik očekává, že mu příští týden dojde dolarová platba, kterou dále nevyužije. V tentýž den bude ale potřebovat eura, které zatím nemá k dispozici. Za tři měsíce bude potřebovat USD k zaplacení dodávek z amerického trhu. Současný kurz je přitom velmi volatilní. Podnik v tomto případě může uzavřít swap na výměnu eurové a dolarové jistiny. V okamžiku, kdy mu přijde dolarová částka, ji vymění za eurovou hodnotu. Za tři měsíce dojde ke zpětné výměně jistin.