Doležal: Ekonomická recese může být stimulem pro vzdělávání

S Miroslavem Doležalem, generálním ředitelem Bankovního institutu vysoké školy (BIVŠ),
jsme si povídali o vlivu ekonomické recese na počet studentů či o uplatnění studentů soukromých vysokých škol. 

Jako manažer soukromé vysoké školy BIVŠ (Bankovní institut vysoká škola) působíte od jejího založení. Dnes patříte na trhu mezi soukromými, ekonomicky zaměřenými vysokými školami v ČR, k nejvyhledávanějším. Co nabízíte studentům?
V první řadě atraktivní studijní obory jak bakalářské, tak magisterské. Mezi deseti bakalářskými studijními obory jsou např. Bankovní management, Pojišťovnictví, Oceňování majetku, Informační technologie, ale i Právní administrativa a Management ve zdravotních a sociálních službách. K tomu pak navazující magisterské obory.

Bankovní institut vysoká škola, a.s., BIVŠ (www.bivs.cz), je soukromá vysoká škola, která poskytuje vysokoškolské vzdělávání (v každém ročníku je přibližně 1000 studentů), specializované kurzy, certifikace, rekvalifikace, především v oblasti ekonomie, bankovnictví, finančnictví a marketingu. Tato vysoká škola má již šestnáctiletou tradici, akreditace MŠMT ČR a MV ČR pro všechny studijní obory, další vzdělávací a certifikační aktivity. Získané vzdělání je uznávané také v Evropě a v některých státech světa. BIVŠ má speciální projekt pro seniory – „Univerzita třetího věku“. Akademický sbor tvoří přibližně 80 stálých pedagogů a více než 250 externistů z praxe a ze zahraničních vysokých škol. Činnost školy doplňují mezinárodní vědecké projekty, konference, semináře a workshopy a konzultační, poradenská a expertní činnost úzce propojená s partnerskými bankami, finančními společnostmi a obchodními a výrobními společnostmi. Centrála BIVŠ se nachází v Praze, ale síť středisek, určená zejména pro zájemce o kombinovanou formu studia, je po celé České republice.

Naše studijní obory vycházejí z potřeb trhu práce a absolventi prezenčního studia mají již z 99,9% uplatnění na trhu práce před vykonáním státních závěrečných zkoušek. Vedle vysokoškolských oborů nabízíme i kurzy v rámci celoživotního učení, rekvalifikace, máme Univerzitu třetího věku a vlastní certifikační orgán pro systémy řízení jakosti.

Kolik činí školné na BIVŠ? Kde získáváte další zdroje financí, abyste studentům mohli nabídnout dobré zázemí a vybavení? V loňském roce jste dokonce otevřeli úplně novou budovu školy v Praze... Mimo to máte pobočky po celé republice, jejichž provoz jistě s sebou nese nemalé náklady.
Víte, investice do vzdělávání se vždy vyplatí. Dnes je běžné, že člověk zaplatí 50 tis. Kč za dovolenou. A to je v průměru právě i poplatek za roční školné na naší vysoké škole. Ceny jsou v porovnání s ostatními soukromými vysokými školami průměrné nebo nižší. Naše cenová politika nám každoročně pomáhá získat dostatečný počet studentů a tento počet studentů nám umožní, abychom dále investovali do rozvoje školy. Nově otevřený campus BIVŠ ve Stodůlkách byl vybudován na základě našich představ a vytváří kvalitní zázemí pro rozvoj vysoké školy a i pro potřeby našich studentů a absolventů, se kterými bychom chtěli dále více spolupracovat. Je zde velké množství učeben, od kroužkových až po aulu, velká knihovna, moderní technické vybavení, široké zázemí pro studenty, restaurační a klubové zařízení.  Další budovy školy a konzultační střediska, rozmístěná po celé republice vycházejí z naší strategie, umožnit studentům vzdělávat se v místě bydliště a tak jim ušetřit nemalé náklady na studium v Praze. Zakládáme konzultační střediska v těch městech, kde je o studium zájem a kde jej podporují i starostové a primátoři. S náklady, jež nám tato konzultační střediska vytvářejí, musíme počítat a věřím, že je to jeden z pozitivních prvků, které našim studentům dáváme.

Dr. Miroslav Doležal absolvoval po maturitě Vysokou vojenskou školu v Bratislavě a později pokračoval na Vojenské akademii v Drážďanech. V legislativních otázkách mu dnes pomáhá také postgraduální studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V Německu se účastnil stáží v Bundeswehru, na ministerstvu obrany a vnitřním vedení, pak jako logické vyvrcholení úspěšně složil rigorózní zkoušky. V armádě u nás i v zahraničí zastával Dr. Doležal různá velitelská a další vedoucí místa. Od roku 2000 se věnuje výhradně soukromému školství a v letošním roce se stal generálním ředitelem BIVŠ, kde je i současně předsedou představenstva. V roce 2008 získal ocenění manažer roku v kategorii „Vysokoškolské vzdělávání“.

Domníváte se, že by ekonomická recese mohla ovlivnit i letošní počet přijatých studentů dopravního ročníku? Např. v tom ohledu, že někteří mladí lidé nebudou mít finance na studium a budou muset místo toho pracovat?
Dnes nikdo není schopen říci, jak hluboká ekonomická recese bude a jaký bude mít vliv na jednotlivé sféry. Věřím tomu, že zejména vysokoškolského vzdělávacího systému se tato recese dotkne jen okrajově a bude pobídkou pro širší počet mladých lidí k dosažení vysokoškolského vzdělání, které jim pak umožňuje lépe se uplatit na pracovním trhu. Již dnes je velká řada absolventů středních škol, kteří si finanční situaci v souvislosti s vysokoškolským vzděláváním řeší tak, že se přihlásí do kombinované formy studia a na studium si vydělávají. Toto bude pravděpodobně v budoucnu platit ještě více. Samozřejmě existují i další způsoby, jak zajistit financování studia, zejména v jeho denní formě, ale s tím už naším zájemcům poradí naše studijní oddělení.

Jaký systém opatření přijmete nebo jste již přijali, aby avizovaná krize neohrozila ekonomiku školy?
Je velmi těžké přijímat nějaká opatření, jestliže nejsme schopni správně analyzovat možný vliv na náš segment vzdělávání. Mezi naše opatření patří zejména další rozvoj nových studijních oborů, a to bakalářských i magisterských, a vedle toho i racionalizace procesů uvnitř vysoké školy s cílem, abychom nemuseli omezit naše investiční záměry, a tedy pozitivní klientský přístup ke studentům. Vzhledem k tomu, že i Bankovní institut vysoká škola funguje jako obchodní společnost. A proto tedy dále hledáme oblasti pro rozšíření naší obchodní sítě. Trendem dnešní doby je, a jsme k tomu i nuceni konkurenčním prostředím v Evropě, jít do dalších zemí, kde je o vzdělávání u nás - naše produkty zájem.

Myslíte si, že studium u Vás může studenty lépe připravit na následné zaměstnání? Některým veřejným VŠ se vytýká přílišná teoretičnost…
Jak jsem na začátku uvedl, při vytváření studijních oborů, již v roce 1999, ale i dnes, vycházíme zejména z potřeb trhu práce a analýzy zájmu studentů. Proto studium na Bankovním institutu vysoké škole dává studentům dostačující teoretické, ale zejména i praktické znalosti, návyky a dovednosti k tomu, aby byli úspěšní v zaměstnání, které získají. Toto potvrzuje i zájem studentů studovat na naší vysoké škole, ale i na některých dalších soukromých vysokých školách, a to přesto, že zde musí za studium platit. Na veřejných školách by toto studium měli zdarma. V současné době se i některé státní vysoké školy předhání v různých pobídkách k tomu, aby získali studenty, přesto jdou raději tito studenti na soukromou vysokou školu. Stačí prostudovat naše webové stránky a pochopíte, jaké důvody je k tomu vedou.

Jaké jsou Vaše nejbližší cíle, co připravujete nového, jaké aktivity školy plánujete? Které největší překážky před Vámi jako před manažerem školy stojí, s čím se momentálně potýkáte?
Našim stálým cílem je mít spokojeného klienta, tedy studenta, což znamená, neustále rozvíjet vnitřní procesy a postupy tak, abychom byli schopni vycházet studentům v jejich potřebách vstříc. Samozřejmě připravujeme nové, zejména magisterské, studijní obory, které by umožnily našim absolventům v bakalářském studiu dále pokračovat ve stejném zaměření i v magisterském studiu. V rámci našeho campusu nové budovy ve Stodůlkách bychom chtěli v tomto roce rozběhnout golfový klub pro studenty. Strategickým cílem je, ve spolupráci s partnery v zahraničí, rozběhnout pobočky i v některých dalších zemích, a to po vzoru Slovenské republiky, kde již dnes máme přibližně 2000 studentů. Potýkáme se zejména s nedostatkem akademických pracovníků. Schopní lidé jdou většinou cestou managementu a je dnes málo mladých lidí, kteří se habilitují. Proto je i nedostatek akademických pracovníků na veřejných vysokých školách a to má velmi negativní vliv i na soukromé vysoké školy, kterých je dnes v České republice 45. Přestože máme na naší soukromé vysoké škole těmto akademickým pracovníkům co nabídnout, raději zůstávají na státních vysokých školách, a dle jejich tvrzení, zde mají za stejné peníze mnohem jednodušší život. Velmi těžké je se dostat i do Gačru, vědecké výzkumné činnosti, protože si tuto oblast státní vysoké školy velmi tvrdě hlídají. V té souvislosti pak samozřejmě vznikají problémy s akreditací nových studijních oborů. Věřím, že se systém vysokoškolského vzdělávání, do kterého patří i systém soukromého vysokoškolského vzdělávání, bude stabilizovat a soukromé vysoké školy budou mít postupně stejné podmínky pro svou činnost a rozvoj, jaké mají veřejné vysoké školy.

Dnes máte poměrně velký podíl studentů kombinovaného studia, účastníků kurzů konferencí, které pořádáte z řad zaměstnanců z oblasti finančního a ekonomického sektoru, kteří u Vás získávají doplňkové vzdělávání. Čím budete dále motivovat banky a další finanční instituce, popřípadě další zaměstnavatele z ekonomické oblasti, aby posílali své zaměstnance pro získání dalších znalostí do BIVŠ.
Jak jsem již dříve uvedl, zejména kvalitní moderní produkty a klientský přístup motivují a dál budou motivovat naše klienty k tomu, aby posílali své zaměstnance do dalšího vzdělávání na BIVŠ. Připravujeme jako nadstavbovou formu rozšíření certifikace jednotlivých pracovních pozic a chceme umožnit i našim absolventům, aby v rámci studia tento certifikát získali a dále pak se k nám v doplňkových formách vraceli. Jen pro zajímavost, dnes studuje na Bankovním institutu vysoké škole 5300 studentů a ročně máme přes 1000 absolventů.

Zmínil jste, že se zaměřujete i na zahraniční studenty. Ze kterých států nebo oblastí máte nejvíce zahraničních studentů a jaké jim vytváříte podmínky ke studiu. Liší se školné pro zahraniční studenty od školného pro české občany?
Naší snahou je jít i za zahraničními studenty do jednotlivých zemí, jako je Slovenská republika, Ukrajina, Maďarsko a další, což vychází z velkého množství zahraničních studentů, kteří studují na naší vysoké škole v Praze. Zahraničním studentům v Praze nabízíme zejména jazykovou odbornou přípravu a individuální přístup. Školné pro naše zahraniční studenty, kteří studují v českém jazyce, je stejně vysoké jako pro české studenty. Navíc od akademického roku 2009 – 2010 zahájíme bakalářské studium Bankovního managementu i v anglickém jazyce a dle předběžné analýzy se ukazuje zájem jak studentů z České republiky, tak i ze zemí Evropské unie a USA.

Jak získáváte známé a kvalitní pedagogy – stálé i externí spolupracovníky, např. poměrně zaneprázdněné manažery a specialisty z bank, finančních institucí, odborné kapacity ze zahraničních univerzit apod.?
Jak jsem již v rozhovoru uvedl, získávání akademických pracovníků do interního pracovního poměru, je na soukromé vysoké škole velmi těžké, přesto se nám např. v akademickém roce 2008/09 podařilo získat větší množství akademických pracovníků do trvalého pracovního poměru. Klademe ale důraz zejména v bakalářském, ale i magisterském studiu, aby nám řadu předmětů učili externisté (uznávaní experti a odborníci jednotlivých odvětí) z praxe. Naší snahou je v budoucnu více rozšířit i využívání jednotlivých expertů ze zahraničí. Zejména pak z našich partnerských organizací. Jsme např. členy EBTN (European Banking Training Network), kde jsou zapojeny všechny bankovní instituty Evropy a některé i z celého světa. Tato instituce má velké množství odborníků, které je možné zejména v oblasti financí využívat.

Děkuji za rozhovor,

Tomáš Skolek, Finance.cz