Financujte podnikání směnkou

Téma týdne: Méně známé formy financování

Jedním z méně využívaných externích forem financování je eskontní úvěr, který může využít kdokoli, kdo vydává nebo přijímá směnky. Poněvadž jde o složitější nástroj než např. kontokorentní úvěr, menší podniky a fyzické osoby-podnikatelé ho používají v menší míře.

Vlastní a cizí směnka

Předmětem eskontního úvěru je směnka. V tom směru můžeme eskontní úvěr přirovnat k faktoringu, v jehož středu zájmu stojí pohledávka. V případě eskontního úvěru jde o odkup směnky bankou či jinou finanční institucí. Vraťme se ale k začátku celé operace nebo ještě dřív, ke vzniku směnky. Směnky vznikají během podnikání jako běžný úvěrový cenný papír, ze kterého vyplývá dlužnický závazek, který dává majiteli směnky nesporné právo požadovat ve stanovenou dobu stanovenou částku. V praxi se rozlišují směnky vlastní a cizí. Směnka vlastní (solosměnka) představuje bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu. Vystavuje ji dlužník, majitelem směnky je věřitel, tzv. remitent. Hlavním směnečným dlužníkem je v tomto případě výstavce směnky, tedy dlužník, jehož závazek vzniká podepsáním a předáním směnky. Směnka cizí (trata) představuje bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu. Vystavuje ji věřitel ve vztahu ke svému směnečníkovi (rozuměj dlužníkovi), který ji musí přijmout (v tom okamžiku se stává akceptantem). Hlavním směnečným dlužníkem je akceptant, vedlejším směnečným dlužníkem je sám výstavce směnky.

Směnka plní dvě základní funkce – platební a zajišťovací. Alternativně ji lze použít stejně jako pohledávky k úvěrovému financování. Mluvíme pak o eskontním úvěru.

Náležitosti eskontního úvěru

Ne všechny směnky mohou být použity na eskontní úvěr. Například podle Komerční banky musí jít o směnku obchodní, od klientů Komerční banky, denní, se zbytkovou dobou splatnosti zpravidla 1 až 9 (u zahraničních 1 až 12) měsíců, znějící na částku minimálně 100.000 Kč (u zahraničních minimálně na ekvivalent 250.000 Kč), tuzemské směnky musí obsahovat doložku zbavující banku povinnosti zabezpečit protest pro neplacení a zahraniční směnky musí být doplněné o doložku pro případ, že měna uvedená na směnce je odlišná od měny platebního místa. Nutnými dokumenty, které musíte předložit, jsou žádost o eskont směnek včetně bankou vyžádaných příloh, doklad prokazující právní subjektivitu žadatele a doklady prokazující obchodní charakter směnky. Úrokové sazby se počítají výhradně individuálně, většinou se odvozují od diskontní úrokové sazby.

Čerpání eskontního úvěru

Eskontní úvěr vzniká odkoupením směnky klienta bankou před termínem její splatnosti. Směnka se tím převádí na banku a klient za to dostává od banky částku, které se rovná nominální hodnotě směnky snížené o eskontní provizi (tzv. diskont). Tato eskontní provize může zahrnout i rizikovou prémii (dle bonity dlužníka a kvality směnky) a jiné transakční náklady. Tato provize se platí ke dni proplacení směnky. U zahraničních směnek se navíc účtuje odměna banky za inkaso směnky, inkasní výlohy zahraniční banky apod. Eskontní úvěr se poskytuje jednorázově, příp. opakovaně na základě uzavřené rámcové smlouvy o eskontu směnek (tzv. směnečného obliga).

V době splatnosti banka předkládá směnku k úhradě směnečnému dlužníkovi nebo jiným osobám, které ručí za její splacení. Pokud tento závazek nikdo z nich nesplní, tak v případě eskontování cizí směnky se banka obrací na svého klienta (vedlejšího směnečného dlužníka) a požaduje splacení eskontního úvěru. S eskontním úvěrem je v každém případě spojená velká kontrola všech účastníků. Banky neeskontují každou směnku a od každého žadatele.

Výhody a nevýhody eskontního úvěru

Eskontní úvěr je relativně rychlý způsob, jak získat likvidní finanční prostředky s poměrně nízkou úrokovou sazbou. Tím, že je zajištěný předmětnou směnkou, nepožaduje se klasický zajišťovací prostředek. Nevýhodou je povinnost splatit úvěr v případě, že směnečný dlužník nezaplatí. Tím se podnik může dostat do velmi nepříjemné situace.