Jak hluboko jste schopni sáhnout do kapsy kvůli studiu?

Téma týdne: Jak vybrat vysokou školu 

V těchto dnech řeší určité procento z nás nejednoduchou otázku: Na jakou vysokou školu podat přihlášku? Při těchto úvahách by mělo hrát roli několik faktorů. Někteří si vybírají školu podle toho, co je baví. Jiní zase hledí dále do budoucna a zohledňují budoucí uplatnění, nebo dokonce samotný plat. Mezi námi jsou ovšem i tací, pro něž je velmi důležitá prestiž školy. A nezapomeňme rovněž na ty, kteří se zkrátka chtějí jenom někam dostat. Všechny tyto kritéria souvisí i se základními možnostmi, na jaký typ školy se vydat. Na výběr máte:

• veřejnou vysokou školu;
• státní vysokou školu;
• soukromou vysokou školu;
• vysokou školu v zahraničí

Zatím zadarmo: Veřejná vysoká škola

Veřejná vysoká škola (VVŠ) představuje pro širokou veřejnost mnohdy jediného zástupce vysokého školství. Tedy něco, co se automaticky skrývá pod pojmem VŠ. Rovněž je to i veřejná vysoká škola, o které se točí debaty o zavedení školného – tedy zrušení bezplatného studia. Za to na VVŠ neplatíte doposud přímé školené, ale pouze jen poplatek za přijímací řízení a průběžné náklady za studium. Administrativní poplatek, který přikládáte k přihlášce bývá obvykle ve výši 400 – 600 korun v závislosti na VŠ, respektive fakultě. Například za přihlášku na 1. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy vydáte 600 Kč. Pod průběžnými náklady za studium myslíme finance za studijní materiály, jídlo, ubytování, dopravu apod. I když lze v některých případech vyjít i s několika stovkami měsíčně, většinou studenti potřebují spíše několik tisíc korun.

Výběr veřejných vysokých škol je bohatý. V ČR poskytuje v současnosti vzdělání 24 VVŠ. Počet fakult pak stoupá ke stovkám. K nejznámějším centrům vzdělávání patří Univerzita Karlova v Praze (17 fakult), Masarykova Univerzita v Brně (9 fakult), či Univerzita Palackého v Olomouci (7 fakult). Krom výše zmíněných velikánů lze podat přihlášku ale i třeba na Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě (umožňuje dva bakalářské programy), Akademii výtvarných umění v Praze (jeden magisterský program), či Vysokou školu technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích (jeden bakalářský program). Je potřeba poznamenat, že velikost škol nikterak nesouvisí s úspěšností při přijímačkách. V rámci Univerzity Karlovy naleznete fakulty, resp. programy s vyšším procentem přijetí (např. 65 % na Fakultě humanitních studií), než máte třeba na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě (43 %).

S platem: Státní vysoká škola

Státní vysoké školy máme v České republice pouze dvě, a to Univerzitu obrany v Brně a  Policejní akademii České republiky v Praze. Náklady na studium se nijak zásadně neliší od VVŠ. Zůstává poplatek za přijímací řízení a průběžné financování studia. Státní vysoké školy jsou ovšem specifické tím, že na nich po splnění určitých podmínek získáváte i základní plat – stát se o vás při tomto studiu stará a na oplátku od vás očekává loajalitu k danému oboru. Například studenti vojenského prezenčního studia jsou zabezpečování platem plynoucím z jejich hodnosti v základní výši zhruba 10.000 Kč. V reálu pak mohou pobírat ještě o pár tisíc navíc.

Draze: Soukromá vysoká škola

V České republice figuruje jedna soukromá univerzita (Univerzita J. A. Komenského) a 45 soukromých vysokých škol. Mezi známé jména patří třeba Akademie Sting nebo Vysoká škola Karla Engliše (obě v Brně). V řadách soukromých vysokých škol se ale setkáme třeba i s vysokou školu Škoda auto, Univerzity of New York in Praque, Filmovou akademií Miroslava Ondříčka v Písku, Newton College, Vysokou školou logistiky, či Vysokou školou cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze. Úspěšnost přijetí na soukromé VŠ však není zdaleka 100%. I přesto, že většina škol se pohybuje v rozmezí 85-100 % (např. Sting má 100 %), nalezneme zde i zástupce, kteří uvádějí nižší úspěšnost uchazečů, než panuje na největších univerzitách (např. soukromou Vysokou školu v Plzni s v tomto případě nepříjemným číslem 69). Jestliže úspěšnost přijetí jistá není, poplatkům se u soukromých VŠ nevyhnete:

• V Akademii Sting zaplatíte: poplatek za přijímací řízení 500 Kč; jednorázové zápisné pro celé studium 2000 Kč; roční školné 36.000 (u bakalářského studia), nebo 39.000 Kč (u magisterského studia); za zkoušku a první opravný termín se neplatí, za povolení druhého opravného termínu hradí student 200 Kč, za povolení třetího opravného termínu pak 500 Kč; při opakování ročníku se platí plné školné.
• Ve Filmové akademii v Písku hradíte administrativní poplatek 1000 Kč a pak za každý semestr 30.000 Kč.
• Za cizozemským názvem Newton College se skrývá rovněž brněnská škola, kde školné musíte hradit vždy na každý akademický rok (2 semestry) dopředu, a to ve výši 63.000 Kč (tj. 31.500 Kč za semestr).
• Univerzity of New York in Praque je v České republice oficiálně uznanou a akreditovanou institucí poskytující vysokoškolské vzdělání v anglickém jazyce a s „anglickými poplatkami“. Za denní studium v  Americkém bakalářském programu dáte v průměru 69.000 Kč za semestr a jednorázově 2000 Kč na vstupním poplatku.

Při rozhodování o škole bychom měli popřemýšlet i o následujícím: Pracovní uplatnění po studiu často nezávisí pouze na jménu školy. Podle mého názoru bývá často spíše dílem individuálních vyučujících a přístupu studenta ke studiu. Známe české a zahraniční školy sice zaručují velké procento kvalitních přednášejících, ovšem právě kvůli jejich velikosti to neplatí stoprocentně.

Bez stipendia jen pro milionáře: Studium v zahraničí

Je to lepší výuka a zázemí, co láká studenty do zahraničí? Nebo touha, studovat školu, kterou opravdu v ČR nemá mnoho dalších? Ať tak či tak, studium v zahraničí není levným špásem. Náklady na semestr se liší podle prestiže školy a nezbývá než se je snažit snížit stipendii a granty. Na známých amerických univerzitách MIT a Harvardu zaplatíte minimálně 600.000 Kč za rok. A tato mamutí částka v sobě nemusí ještě zahrnovat náklady na knížky či ubytování… Když uděláme úkrok od světově skloňovaných škol směrem do Canady, zjistíme, že ani tady není o moc levněji. Například na ne až tak známé kanadské Carlton University zaplatíte za studijní obor Commerce 14.000 CAD za rok, tedy zhruba 240.000 Kč. V zemích, kde nás to láká studovat, bývají i povětšinou vyšší náklady na život. Co dodat? Není to zkrátka pro každého.