Členství v Evropské Unii rozšířilo vnitřní národní trh na celý jednotný evropský hospodářský prostor. Základní zásada svobody usazování podniků na vnitřním trhu EU zakotvená ve Smlouvách o založení Evropských Společenství umožňuje ekonomickému subjektu (osobě nebo podniku) zakládat společnosti, na území druhého členského státu (primární usazení), a vykonávat podnikatelskou činnost z tohoto státu na území jiného ať už přímo nebo prostřednictvím obchodních zastoupení, poboček (organizačních složek) nebo dceřinných společností (sekundární usazení) bez toho, aby byl vystaven diskriminačním nebo omezujícím opatřením. Česká republika tuto svobodu garantuje v Obchodním zákoníku. Její občané, jako občané EU, mohou nyní zřizovat podniky v ostatních členských státech nebo podnikat na území České republiky prostřednictvím zahraniční právnické osoby a to za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako prostřednictvím českých právnických osob.
Co to přináší pro podnikatele?
Díky tomu mohou mít občané ČR prospěch z konkurence právních systémů a podnikatelských prostředí mezi jednotlivými členskými zeměmi EU. Při zakládání společností anebo změnách v nich již nejsou odkázáni na průtahy, komplikace a vysoké náklady způsobené českým právním řádem a českou byrokracií. Podnikatelé tak mohou vybírat ze všech evropských typů společností a mohou si založit svoji společnost v té zemi, kde se jim to zdá nejsmysluplnější.
Podívejme se na konkrétní případ. Česká firma podnikající například v oblasti stavebnictví může založit svou mateřskou společnost jako řádnou britskou limited a v ČR podnikat prostřednictvím své organizační složky. Proč zrovna britskou limited? Protože je levná, rychle založitelná a flexibilní. Není tedy divu, že například v Německu je již každá čtvrtá zaregistrovaná společnost právě Limited. Svoji oblibu mezi podnikateli si Limited stále častěji získává také v Rakousku, na Slovensku ale i v Čechách či ostatních členských státech EU. Jak společnost limited založit a jaké jsou její výhody se dozvíte v dalším článku příští týden.
Pojďme se podívat na založení organizační složky podniku v ČR blíže
OS je standardní právnická osoba, která má stejná práva a povinnosti jako jakákoliv česká právnická osoba s výjimkou jednoduššího vzniku/zániku a výhodnějšího zdanění. Organizační složka podniku zahraniční osoby je samostatně fungující, majetkově oddělená část podniku, která je místně odloučená od zahraniční právnické osoby. Ve vztahu k třetí straně (právní požadavky a nároky) je podrobena platnému zákonodárství země původu. OS se zapisuje do českého obchodního rejstříku a má české IČO. V Obchodním rejstříku nemá OS zapsaného vlastníka, ale zřizovatele, kterým je zahraniční právnická osoba. Vlastník společnosti je tak anonymní. OS vzniká rozhodnutím společnosti a jako součást zahraniční společnosti nemá zakladatelskou listinu, základní kapitál ani jednatele. Obchodní jméno je identické se jménem zahraniční osoby s dodatkem, že se jedná o organizační složku.
Postup založení organizační složky:
- Rozhodnutí společnosti o zřízení OS
- Podání žádosti na místně příslušný živnostenský úřad
- Žádost o registraci u Obchodního rejstříku
Řídící orgány organizační složky
Ředitelé společnosti, kteří jsou zároveň jednateli celé společnosti. Ředitelé řídí činnost OS a jednají jejím jménem. Funkce ředitelů neomezuje české právo a proto mohou společnost řídit i osoby, které nejsou přípustné jako jednatelé české právnické osoby. Vedoucí OS je místní zástupce společnosti v ČR. Nemá rozhodovací pravomoc, protože není statutárním orgánem. Na vedoucího nejsou kladeny požadavky jako na statutární orgán české právnické osoby (beztrestnost apod.). Ze své pozice může zastupovat jen OS, avšak nemůže jednat jménem celé společnosti. Vedoucím může být jen fyzická osoba bez ohledu na státní příslušnost a bydliště. Jedna fyzická osoba může být zároveň statutárním orgánem zahraniční společnosti i vedoucím organizační složky.
Organizační složka a daňové úspory
Účetnictví a účetní uzávěrku OS provede český účetní podle českých pravidel pro právnické osoby. Nad rámec běžných pravidel lze při výpočtu zisků OS odečíst náklady mateřské společnosti vynaložené na podporu OS, včetně nákladů na řízení a správu, nebo lze zisky, které připadnou OS, stanovit na základě rozdělení celkového zisku společnosti mezi ústředí a OS. Nezdaněný zisk tak může být částečně transferován do zahraničí. Zdaněný zisk lze rovněž transferovat do zahraničí.
Tabulka: Porovnání české organizační složky s českým s.r.o.
Porovnání | s.r.o. | Organizační složka |
---|---|---|
Právní základ | Obchodní zákoník | Obchodní zákoník / Company Act 1985 |
Akt založení, změny | notář | soukromý zápis |
Založení | minimálně týdny | 4-5 prac. dnů |
Změny v rejstříku | minimálně týdny | 4-5 prac. dnů |
Náklady na založení | v řádech desetitisíců Kč | 12.000 Kč |
Anonymita majitele v rejstříku | Ne | Ano |
Minimální základní kapitál | 200.000 Kč | 0 Kč |
Jednatel právnická osoba | Ne | Ano |
Výpis z rejstříku trestů pro jednatele | Ano | Ne |
Zápis společníků do obchod. rejstříku | Ano | Ne |
Omezení při zakládání s 1 společníkem | Ano | Ne |
Daňová povinnost | ČR | ČR, možnost danit část v UK |
Zrušení bezproblémové společnosti | měsíce | týdny |
Zdroj: www.formonline.cz