Dovolená se v posledních letech nově od roku 2021 přepočítává přesně na hodiny, i když jinak je nadále její délka vyjádřena v zákoníku práce v týdnech.
Při výpočtu konkrétního nároku na dovolenou se vychází z počtu odpracovaných hodin, ale i některých neodpracovaných hodin, které se však pro účely nároku na dovolenou hodnotí jako odpracované (tj. třeba pracovní neschopnost v rozsahu maximálně dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby).
- Přepočet dovolené na hodiny a nepravidelný pracovní režim
- Nejkratší možná dovolená
- Nárok na půlroční dovolenou u vysokoškolských učitelů
Zákoník práce stanoví dovolenou v týdnech, ale v praxi se přepočítává na hodiny
- Základní výměra dovolené, tedy ta minimální, na kterou je nárok ze zákona, činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Zaměstnavatel soukromého sektoru však může výměru libovolně prodloužit, a to o týdny, třeba na pět nebo 6 týdnů, ale také jen o dny.
- Výměra dovolené zaměstnanců u státní a veřejné správy činí 5 týdnů v kalendářním roce.
- Výměra dovolené pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.
Přepočet dovolené z týdnů na hodiny zajišťuje spravedlivou dovolenou zaměstnancům s nepravidelným pracovním režimem
Takto stanovená výměra dovolené se pak přepočítává s ohledem na zaměstnancovu týdenní pracovní dobu (počet hodin práce v týdnu) na hodiny. Bylo to uzákoněno v zájmu přesnosti a spravedlnosti nároku na dovolenou zvláště u zaměstnanců, kteří nemají pracovní dobu pevně a stále rozvrženu.
Nepracují tedy v obvyklém rytmu 5 pracovních dnů (pondělí až pátek) vždy 8 hodin, ale některý den pracují třeba 9 hodin, jiný zase 7 hodin. Některý týden pracují 6 dnů v týdnu, jiný zase jen 4 dny atp. Při čerpání dovolené se jim pak z celkového rozsahu dovolené, na který mají nárok, odečítá právě tolik hodin, kolik měli podle rozvržení pracovní doby v daný den dovolené odpracovat.
Pro většinu zaměstnanců s pravidelně rozvrženou pracovní dobou (5 dnů v týdnu po 8 hodinách) se však v podstatě nic nezměnilo.
Zákoník práce to říká trochu složitě: „Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.“
Jednoduché příklady to vyjasní:
40hodinová pracovní doba × nárok na 4 týdny dovolené = 160 hodin dovolené = 20 dnů dovolené
40hodinová pracovní doba × nárok na 5 týdnů dovolené = 200 hodin dovolené = 25 dnů dovolené
Nejkratší dovolená musí být v rozsahu půldne čili poloviny denní zaměstnancovy směny
Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.
Ovšem dovolenou v řádu jen hodin zásadně čerpat nelze. I když v praxi občas zaměstnanci žádají o dovolenou kratší než jeden den, třeba o půlden dovolené, což jsou nejčastěji 4 hodiny. To možné je. Minimální délkou dovolené je tedy polovina pracovní směny.
Tip: Dovolená pro zaměstnance na dohody dostala konkrétní pravidla. Jak zjistíte, že na ni máte nárok?
Pokud na konci roku zbude dovolená kratší než polovina denní směny, lze čerpat dovolenou i v řádu hodin a kratší než půlden
Zákoník práce uvádí, že: „Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.“
Znamená to, že dovolená by měla být určována a čerpána v rozsahu celých dnů, resp. celé denní směny (denní pracovní doby) zaměstnance. Dovolenou však lze čerpat i v menším rozsahu, a to v rozsahu poloviny směny, tedy jako půlden. Kratší už ne. Pouze pokud zbude třeba na konci roku dovolená v kratším rozsahu, třeba dvou či tří hodin, a nebude převedena k čerpání do dalšího kalendářního roku, může dovolená činit i méně než polovinu pracovní směny zaměstnance, třeba hodinu, nebo dvě hodiny.
Není tomu tedy tak, že když se dovolená podle nových pravidel od roku 2021 přepočítává na hodiny, může být dovolená čerpána po jednotlivých hodinách.
Naspořená dovolená, pak třeba v plné délce za 2 roky, tedy 8, nebo 10, nebo 16 týdnů
Dovolená má být zaměstnanci určena a zaměstnancem vyčerpána v kalendářním roce, za který náleží. Není-li to možné pro naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo pro překážky v práci na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost, mateřská dovolená, rodičovská dovolená), má být dovolená vyčerpána v následujícím kalendářním roce.
Takto by mohl zaměstnanec u zaměstnavatele, kde se uplatňuje dovolená ve výměře 5 týdnů za rok, čerpat v celku až 10 týdnů dovolené – 5 týdnů z předešlého kalendářního roku a 5 týdnů z aktuálního roku.
Dovolená má být čerpána v celku, při čerpání po částech by to měly být jednou aspoň 2 týdny v kuse
Dovolená má být zásadně čerpána v celé roční výměře v daném kalendářním roce, za který náleží. Je-li rozdělena na více částí, má jedna část činit aspoň 2 týdny v celku. Pak dovolená plní svou funkci, a to aby došlo ke skutečné regeneraci pracovní síly.
Už víme, že na delší dovolenou mají nárok pedagogičtí a akademičtí pracovníci ve školství, takže u nich by v uvedeném případě dovolené naspořené za dva roky mohla celková dovolená činit až 16 týdnů.
Pro vysokoškolské učitele také „vědecká dovolená“ půl roku každých 7 let
Zákon o vysokých školách upravuje i nárok na tzv. vědeckou dovolenou. Obvykle se jí takto v praxi říká, zákon ji však přesně nazývá tvůrčím volnem. Akademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy. Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda (a ne náhrada mzdy jako u dovolené).
Čtěte také:
Co s nevyčerpanou dovolenou, když končíte v zaměstnání?
Kdy už si vybírání staré nevyčerpané dovolené může zaměstnanec určit sám?