Výpověď za nahlášení hříchů zaměstnavatele? Novela má ochránit zaměstnance před odvetou

Současný právní řád neumožňuje vyšší ochranu zaměstnanců při oznamování protiprávního jednání ze strany zaměstnavatelů. Zaměstnanci pak často ze strachu z postihu ze strany zaměstnavatele protiprávní jednání raději neoznámí.

Na základě této skutečnosti a povinnosti ČR začlenit evropskou směrnici připravilo Ministerstvo spravedlnosti zákon o ochraně oznamovatelů, který má doplnit chybějící ochranné prvky v současném právním systému při oznamování protiprávního jednání konaného zaměstnavatelem.

Navrhovaná právní úprava má působit také preventivně, aby k takovému jednání na pracovišti vůbec nedocházelo. Vyhodnocovat se mají nejen trestné činy, ale také přestupky, za které je možné dát pokutu maximálně do sta tisíc korun.

Oznámení budou moci podat zaměstnanci vnitřním systémem pro oznamování u zaměstnavatele nebo vnějším systémem, který má spravovat Ministerstvo spravedlnosti. 

• Které osoby se mohou stát oznamovatelem?
• Co se myslí odvetným chováním?
• Kteří zaměstnavatelé budou muset zavést vnitřní oznamovací systém?
• Jak má nový oznamovací systém fungovat?
• Sankce za nedodržování zásad oznamovacího systému
• Do jaké doby musejí zaměstnavatelé oznamovací systém zavést?

Které osoby se mohou stát oznamovatelem?

Ochrana oznamovatelů se netýká pouze zaměstnanců v pracovním poměru, ale týká se také ostatních lidí, kteří mají s právním subjektem určitý vztah. Oznamovatelem se může stát OSVČ, společník, blízká osoba zaměstnance, dodavatel, dobrovolníci, stážisté, členové statutárních a dozorčích orgánů, ale i osoby, které se o práci teprve ucházejí. V textu pro všechny tyto osoby používáme převážně termín „zaměstnanci“.

Co se myslí odvetným chováním?

Zaměstnanec, který podá oznámení, má být více chráněn před tzv. „odvetným“ chováním ze strany zaměstnavatele. Odvetným chováním se podle důvodové zprávy návrhu zákona myslí například:

• propuštění,
• snížení odměny,
• přeřazení na nižší pozici,
• diskriminace,
• poškození dobré pověsti apod.

Kteří zaměstnavatelé budou muset zavést vnitřní oznamovací systém?

Vnitřní oznamovací systém budou muset provozovat zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 zaměstnanců. Zaměstnavatelům do 249 zaměstnanců je umožněno informační systém sdílet s jiným právním subjektem.

Jak má nový oznamovací systém fungovat?

Zaměstnavatel bude muset určit osobu, která bude mít na starost přijímání a posuzování oznámení. Ta bude rozhodovat o tom, zda oznámení naplňuje znaky trestného činu, nebo přestupku. Jestliže osoba pověřená správou oznamovacího systému posoudí oznámení jako nedůvodné, bude muset informovat oznamovatele o dalších oznámeních, které může podat na orgány veřejné správy (Ministerstvo spravedlnosti).

O tom, zda budou moci oznamovatelé zůstávat v oznámeních v anonymitě, si mohou rozhodnout zaměstnavatelé sami. Neanonymní způsob podání však může řadu oznamovatelů odradit. 

Pokud dojde k anonymnímu podání, bude ochrana podle návrhu zákona náležet oznamovateli pouze v případě, že jeho totožnost vyjde později najevo.

Zaměstnavatel si sám určí formu oznamovacího systému (elektronický, písemný). Design elektronického systému si volí sám zaměstnavatel, musí však být v souladu se zákonem o ochraně oznamovatelů.

Tip: Platové rozdíly mužů a žen v Česku i EU

Sankce za nedodržování zásad oznamovacího systému

Ministerstvo spravedlnosti bude vykonávat dohled nad fungováním oznamovacího systému, za zjištěné nedostatky bude zaměstnavatelům udělovat pokuty. Přestupky, které spadají pod inspekci práce, bude projednávat právě tato instituce.

Zaměstnavateli hrozí za nedodržení systému pokuta až ve výši jednoho milionu korun, a to například tehdy, pokud:

• umožní, aby zaměstnanec (oznamovatel) byl kvůli podanému oznámení vystaven pomstě ze strany zaměstnavatele,
• neurčí příslušnou osobu k zajišťování provozu oznamovacího systému,
• nezajistí možnost zaměstnanci podat oznámení,
• nezajistí, aby pověřená osoba vyrozuměla zaměstnance o posouzení důvodnosti oznámení,
• neprovede nápravu protiprávního jednání, proti kterému bylo vzneseno oznámení.

Ten, kdo by podal vědomě nepravdivé oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může dostat pokutu až do výše 50 000 Kč.

Tip: Vláda plánuje zrušit školkovné i slevu na studenta, slevu na manželku zpřísní

Do jaké doby musí zaměstnavatelé oznamovací systém zavést?

Záleží na tom, kdy bude zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů. Pokud by se tak stalo ještě v červnu, budou muset zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců nad 249 zřídit nový systém nejpozději do 1. srpna 2023.

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají 50–249 zaměstnanců, musí vnitřní oznamovací systém zřídit nejpozději do 15. prosince 2023.

1. června 2023 o návrhu zákona hlasoval Senát, který jej neschválil. Zároveň jej ani neodmítl, proto nyní poputuje na podepsání k prezidentovi.

Čtěte také:

Zaměstnavatel se nesmí ptát na vše. Tyhle otázky jsou diskriminační a protiprávní!

Zdanění práce za průměrnou mzdu je nejvyšší v Belgii, i Slováci platí víc než Češi

KOMENTÁŘ: Stanjura chce asi trumfnout Babišovo pivo, změny DPH jsou jeden velký bizár