Konec švarcsystému u kurýrů digitálních platforem? EU plánuje změnu

Wolt, Bolt, Uber, Rohlík a další digitální platformy využívají kurýry ke zprostředkování svých služeb. Hlavním požadavkem je to, aby dané osoby vlastnily živnostenské oprávnění a pracovaly tzv. „na sebe“. Přičemž jde často o jedinou činnost, kterou daný kurýr na živnost vykonává, a jeho „obchodní spolupráce“ se tak i v souvislosti s dalšími znaky nese ve znacích zaměstnaneckého poměru.

Švarcsystém je hojně rozšířený mezi českými firmami a stát je na jeho kontrolu krátký. Tento systém „zaměstnávání“ pracovníků pomáhá firmám ušetřit ročně statisíce na odvodech a administrativě. A i přesto, že je nezákonný, jej stát dál tiše toleruje.

V nynější době využívá zprostředkované práce od těchto platforem více než 28 milionů lidí v EU, přičemž se očekává jejich další nárůst. Z toho počtu je minimálně 5,5 milionu pracovníků chybně označeno za OSVČ, jak vyplývá z webových stránek Evropské unie.

„Vzhledem k tomu, že digitální pracovní platformy vytvářejí stále více pracovních míst, musíme zajistit důstojné pracovní podmínky pro všechny, kdo mají z této práce příjem. Náš návrh směrnice pomůže falešným samostatně výdělečně činným osobám pracujícím pro platformy správně určit svůj zaměstnanecký status a požívat všech sociálních práv, která z toho vyplývají. Skutečné osoby samostatně výdělečně činné na platformách budou chráněny prostřednictvím větší právní jistoty, pokud jde o jejich status, a budou existovat nové záruky proti nástrahám algoritmického řízení. Jedná se o důležitý krok směrem k sociálnější digitální ekonomice,“ uvedla výkonná místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová.

Digitální platformy stanovují kurýrům jasně danou odměnu, často vyžadují stejné firemní oblečení a zároveň sledují také pohyb kurýrů. Takové podmínky rozhodně nereflektují obchodní spolupráci.

Osoby samostatně výdělečně činné, které pro tyto platformy pracují, tak přicházejí o zaměstnanecké nároky a ochranu, jako je tomu u klasických zaměstnanců.

Tip: Kdy budou Velikonoce v roce 2023? Budou zavřené obchody?

Digitální platformy s návrhem nesouhlasí

Ačkoliv online platformy argumentují tím, že jejich obchodní partneři mají jako OSVČ vysokou míru flexibility, výše zmíněné znaky spojené s kontrolou kurýrů se obchodní spolupráci vymyká. Podle uvedených platforem ani samotné OSVČ nemají zájem jít do klasického zaměstnaneckého poměru, kterým by přišly o výhody flexibilní činnosti. Vysokou míru flexibility může rovněž vykazovat ale i zaměstnanecký poměr.

V případě platnosti nové směrnice, která by výrazně zasáhla do fungování celého konceptu služeb, se řada těchto platforem bojí o svou budoucí existenci.

Nová evropská směrnice by pomohla zvýšit ochranu těchto pracovníků a umožnila jim stát se zaměstnanci. S tím souvisí také právo na dovolenou, minimální mzdu nebo třeba nemocenskou. Pokud by chtěly OSVČ i nadále vykonávat podnikatelskou činnost, budou muset digitální platformy prokázat, že jde skutečně o obchodní vztah, a nikoliv úvazek, který nese známky zaměstnaneckého poměru.

Současný stav nové směrnice upravující digitální platformy

Poprvé se evropská směrnice objevila v prosinci roku 2021 pod názvem Směrnice ke zlepšení pracovních podmínek v platformové práci. Evropskou směrnici schválil 2. února 2023 Evropský parlament. Na její konečné verzi se ještě musí dohodnout členské země EU s Parlamentem a Komisí v tzv. trialogu.

Následně budou mít členské státy EU ještě minimálně 2 roky na to, aby nová pravidla zavedly do svého legislativního systému.

Čtěte také:

Jak spolupracovat s OSVČ, aby se nejednalo o švarcsystém?

Kdy se poskytuje v zaměstnání neplacené volno?