Kdy se poskytuje v zaměstnání neplacené volno?

Pod pojmem neplacené volno si většina zaměstnanců představí takové uvolnění z práce, při kterém nečerpá dovolenou, a tudíž za tuto dobu nedostane mzdu nebo plat. Zákoník práce ovšem počítá jen s termíny „pracovní volno“ a „překážky v práci“ a v určitých situacích popsaných v legislativě lze i v takových případech získat náhradu výdělku.

• Kdy je nárok na neplacené volno ze soukromých důvodů?
• Kdy je nárok na neplacené volno vyplývající z veřejného zájmu?
• Kdy je nárok na neplacené volno vyplývající z veřejného zájmu, ale zaměstnavatel může udělení volna odmítnout?
• Kdy není výslovný nárok, ale zaměstnavatel by měl v praxi vyhovět?
• Kdy je neplacené volno naopak zakázáno?

Kdy je nárok ze soukromých důvodů?

Neplacené volno je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci při tzv. „jiných důležitých osobních překážkách v práci“:

• k vyšetření nebo ošetření provedeném v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení (k bydlišti nebo pracovišti zaměstnance),
• při přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků,
• na svatbu,
• při narození dítěte,
• při přestěhování,
• k vyhledání nového zaměstnání.

Kdy je nárok vyplývající z veřejného zájmu?

Další případy, kdy je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci neplacené volno, jsou ty, kdy se jedná o překážky v práci (situace, kdy zaměstnanec nemůže pracovat) z důvodů obecného zájmu:

• k výkonu veřejné funkce,
• k výkonu občanských povinností: svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku (obce či kraje), při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech apod.,
• k činnosti člena Horské služby a fyzické osoby, která na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu,
• k činnosti zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání,
• k výkonu činnosti funkcionářů odborů, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech, vyjednáváních se zaměstnavatelem a obdobně k činnosti rady zaměstnanců nebo zástupců pro otázky bezpečnosti práce,
• k plnění branné (vojenské) povinnosti.

Kdy je nárok vyplývající z veřejného zájmu, ale zaměstnavatel může udělení volna odmítnout?

Zaměstnanec má nárok na neplacené volno k vykonání jiných úkonů v obecném zájmu, avšak zaměstnavatel může udělení pracovního volna odmítnout, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody:

• k činnosti dobrovolného zdravotníka Červeného kříže při zajišťování zdravotního dozoru při sportovní nebo společenské akci,
• k činnosti při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravě na ni,
• k činnosti dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů včetně doplňujících výběrových šetření obyvatelstva,
• k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti (tzv. lektorská činnost),
• k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež – podmínky, které musí zaměstnanec splnit, a na jak dlouhé uvolnění z práce má volno, vysvětlujeme podrobně zde: Pracovní volno při práci s dětmi, letní tábor

Kdy není výslovný nárok, ale zaměstnavatel by měl v praxi vyhovět?

Neplacené pracovní volno z jiných soukromých důvodů, než bylo uvedeno, se poskytuje na základě žádosti zaměstnance, pokud jí zaměstnavatel vyhoví. Nejčastějším případem je pracovní volno z důvodu péče o dítě starší než 3 roky, např. proto, že jej rodič nemůže umístit pro zdravotní stav nebo kapacitu do předškolního zařízení (a na rodičovskou dovolenou již nemá nárok). Matkám a otcům žádajícím o volno bezprostředně po skončení rodičovské dovolené by však měl zaměstnavatel vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.

Soudy nadto rozhodly, že nenastoupí-li zaměstnankyně po skončení rodičovské dovolené do práce jenom proto, že nemá možnost umístit dítě do předškolního zařízení (mateřské školy nebo speciální mateřské školy) a že nemůže zajistit řádnou péči o dítě ani jinak, zejména prostřednictvím jiné osoby, a vyrozuměla-li o tom řádně svého zaměstnavatele, nemůže být její jednání považováno za porušení pracovní kázně a vést ke zrušení pracovního poměru.

Tip: Musí zaměstnavatel poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy, když studujete při zaměstnání?

Kdy je neplacené volno naopak zakázáno?

Soudy řešily případ řidiče, pro kterého neměl zaměstnavatel specializovaný na zájezdovou dopravu v době proticovidových omezení práci. Zaměstnavatel a zaměstnanec se tedy dohodli na neplaceném volnu. Tuto dohodu však zhodnotily soudy jako nicotnou čili bez právních důsledků. Zaměstnanec tak má i přes dohodu o neplaceném volnu nárok na náhradu mzdy. Zaměstnavatel se totiž se zaměstnancem nemůže platně dohodnout na neplaceném volnu pro zaměstnance v situaci, kdy jsou dány objektivní překážky v práci na straně zaměstnavatele. Nemůže se tak vyhnout povinnosti platit zaměstnanci náhradu mzdy. Neplaceným volnem proto nelze řešit překážky na straně zaměstnavatele, např. nedostatek práce, prostoje ve výrobě a jiné provozní obtíže. 

Čtěte také:

Musí vám zaměstnavatel umožnit kuřáckou přestávku?

Sleva na manželku nebo manžela pětkrát jinak