Nezbývají vám peníze na účtu? Požádejte zaměstnavatele o zálohu na mzdu

Možnost získat část mzdy ještě před standardním termínem měsíční výplaty je pro řadu zaměstnanců lákavá. K poměrně novému benefitu se přiklání stále více zaměstnavatelů, a to často v oborech, kde je těžké sehnat zaměstnance.

Vyplacení části mzdy předem se nevztahuje pouze na klasický pracovní poměr, zaměstnavatelé jej mohou nabízet i u dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti, u těchto úvazků mimo pracovní poměr lze často dostat peníze ihned po směně, převážně u manuálních prací.

• Kdo má nárok na zálohu na mzdu?
• Dlužníci a záloha na mzdu
• Jak požádat o zálohu na mzdu?

Ne každý zaměstnavatel musí zálohu poskytnout

I přesto, že zaměstnanec může o zálohu požádat, neznamená to automaticky, že mu musí zaměstnavatel vyhovět. Jedná se totiž pouze o zaměstnanecký benefit, jehož poskytování zákoník práce nijak nenařizuje. Zaměstnavatel tak může k požadavku přistoupit na základě vlastního uvážení.

Záloha se počítá z čisté mzdy, tedy po odečtení zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmů. Zákon nestanoví, kolik procent může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout, částka ale nesmí být ve výši 100 % čisté mzdy.

Doplatek mzdy musí uhradit zaměstnavatel nejpozději do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém vznikl nárok na mzdu. Výplatní termín je vždy součástí pracovní smlouvy. Pokud by ani do 15 dnů po tomto termínu zaměstnanec svoji výplatu nedostal, vzniká mu nárok na okamžité zrušení pracovního poměru.

Zaměstnavatel má podle zákoníku práce povinnost uhradit administrativní poplatky spojené s výplatou mezd. Již ale nemá povinnost hradit náklady, které vzniknou s výplatou záloh na mzdy. I přes to ale ve většině případů tyto poplatky zaměstnavatelé zaplatí, jelikož by pak tento benefit pro zaměstnance ztrácel na významu, když by jim administrativní poplatky zaměstnavatel strhával z příjmu.

Exekuční srážky vám mohou vzít i ze zálohy

Někteří zaměstnavatelé nevyplácejí zálohu na mzdu těm zaměstnancům, kteří jsou v exekuci či insolvenci. Dlužníkům může být odečtena srážka ze mzdy již ze zálohy. Tyto srážky vyplácí zaměstnavatel věřiteli až po skončení kalendářního měsíce, kdy vznikl nárok na mzdu, jak popisuje občanský soudní řád.

„Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce.“

Vždy dlužníkovi musí zůstat nezabavitelné minimum, které se každoročně mění. V roce 2023 činí 13 638 Kč měsíčně.

Jak požádat o zálohu na mzdu?

Pro žádost o zálohu na mzdu neexistuje zákonem stanovený předpis. Proto je na zaměstnanci, jakou formu žádosti zvolí. Samotný zaměstnavatel může mít k žádosti přednastaven formulář. Obecně by ale měla obsahovat identifikační údaje zaměstnance, pracoviště, výši požadované zálohy a případně důvod.

Žádost lze pak podat přímému nadřízenému, který ji sám dodá mzdové účetní nebo s žádostí pošle přímo zaměstnance.

Čtěte také:  Kolik je průměrný plat v roce 2023? Nejlépe si vedle Prahy stojí Středočeský kraj