Sdílené pracovní místo má pomoci osobám na rodičovské, penzistům i absolventům. Jak bude fungovat?

Do zákoníku práce č. 262/2006 Sb. přibyl nový § 317a, který blíže definuje institut sdíleného pracovního místa, který v zákoně doposud nebyl nijak výrazně ošetřen. Paragraf nabyl účinnosti k 1. lednu 2021.

• Co je sdílené pracovní místo?
• Jak se lze na sdílené pracovní místo dohodnout se zaměstnavatelem
• Délka pracovní doby u sdíleného pracovního místa
• Jak je to s nařízením zastoupení zaměstnance?
• Náležitosti dohody o sdíleném pracovním místě
• Kratší pracovní doba a zdravotní pojištění

Co je sdílené pracovní místo?

Princip sdíleného pracovního místa umožňuje, aby se o jedno pracovní místo se stejným druhem náplně práce dělilo 2 a více zaměstnanců. Tito zaměstnanci si pak mohou svou pracovní dobu rozvrhovat na základě vzájemné dohody do směn dle svých osobních potřeb. Má to však své podmínky.

Vzhledem k časové flexibilitě pracovní doby a možnosti dohody je pak tento institut vhodný především pro maminky nebo tatínky na mateřské a rodičovské dovolené. Dále může usnadnit práci zdravotně postiženým či invalidním osobám, ale i studentům, čerstvým absolventům anebo důchodcům.

Jak se lze na sdílené pracovní místo dohodnout se zaměstnavatelem?

Rozvrhnutí pracovní doby je v tomto případě převážně záležitost zaměstnanců. Ti jsou ale i tak povinni předložit zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby nejméně 1 týden předem. Pokud by mělo dojít ke změně rozvrhu, zaměstnavatele je třeba písemně informovat 2 dny předem, pokud v podmínkách dohody o sdíleném pracovním místě nebude uvedeno jinak.

Pokud by pak zaměstnanci zaměstnavateli písemný rozvrh nedodali, určil by rozvržení bez zbytečného odkladu právě sám zaměstnavatel.

TIP: Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy

Délka pracovní doby u sdíleného pracovního místa

I když zde délka pracovní doby závisí především na vzájemné dohodě mezi zaměstnanci a zaměstnavateli je poté v podstatě předložena, musí dojít ze strany zaměstnanců ke splnění zákonných podmínek. Jednou z nich je např. to, že každý z pracovníků musí naplnit průměrnou týdenní pracovní dobu, a to nejdéle ve vyrovnávacím období čtyř týdnů.

Dále také nesmí překročit souhrn týdenní pracovní doby všech zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě délku týdenní pracovní doby. Týdenní pracovní doba je pak zákoníkem práce stanovena na 40 hodin.

Jak je to s nařízením zastoupení zaměstnance?

V praxi mohou snadno nastat situace, kdy tři zaměstnanci sdílí jedno pracovní místo a jeden z nich onemocní, skončí jako dočasně práce neschopný a bude třeba jej zastoupit. Pokud v dohodě o sdíleném pracovním místě dáte souhlas s možností zastupování, budete muset počítat s tím, že zaměstnavatel po vás bude moci oprávněně požadovat, abyste nepřítomného zaměstnance zastoupili.

Pokud však souhlas v dohodě nedáte anebo nebudete souhlasit ani pouze pro konkrétní případ, zaměstnavatel vás k zastupování nemůže donutit.

Náležitosti dohody o sdíleném pracovním místě

Dohoda musí být se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou vždy uzavřena písemně. Institut funguje na vzájemné shodě, zaměstnavatel vám tedy podpis smlouvy nemůže nařídit. Dohoda pak musí být s každým zaměstnancem uzavřena zvlášť.

Závazek pak lze vypovědět shodou obou smluvních stran ke sjednanému dni. Dále jej lze vypovědět i jednostranně a to s uvedením a i bez uvedení důvodu s výpovědní dobou o délce 15 dnů. Výpovědní doba pak začíná běžet v den, kdy byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

Po zániku závazku minimálně jednoho zaměstnance bude sdílené pracovní místo u ostatních pracovníku fungovat i nadále. Uplatní se ale pouze do konce probíhajícího vyrovnávacího období.

Kratší pracovní doba a zdravotní pojištění

Zaměstnanci využívající sdílené pracovní místo budou mít zkrácenou pracovní dobu, která bude jistě v mnoha případech řešena zkrácenými úvazky. Zde je pak ale pro řadu zaměstnanců háček a tím je zdravotní pojištění.

Zdravotní pojištění musí být totiž odvedeno alespoň v rámci minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda pro daný rok. Letos jde tedy o 15 200 Kč hrubého měsíčně. Při zkráceném úvazku se může stát, že zaměstnanec na minimální vyměřovací základ nedosáhne a měsíční pojistné tedy nebude odvedeno ani v minimální výši. V takovém případě si zdravotní do minimálního vyměřovacího základu bude muset doplatit ze svého. Toto pravidlo však neplatí pro osoby, které jsou státními pojištěnci. Ty doplatek zdravotního pojištění řešit nemusí, neboť je za ně v prvé řadě hradí stát.

• Kdo je státní pojištěnec?