Co stačilo před patnácti dvaceti lety, to už je dnes nemyslitelné. Pracovitost a profesionalita jsou očekávané dovednosti, stejně tak angličtina a také znát, co se celosvětově v mém oboru děje. Přesto se ale může stát, že zrovna vaše práce přestane být třeba kvůli novým technologiím za pár let atraktivní, nebo ji nahradí něco jiného, nebo někdo jiný. Dá se s tím něco dělat bez věštecké koule? Odborníci, kteří se zabývají lidskými zdroji, sice křišťálovou kouli věštců nemají, ale na základě své praxe dokážou leccos předpovědět a poradit, co udělat, abychom práci neztratili.
Nezaostávejte, nikdo na vás nepočká
Už v úvodu jsme naznačili, že se nevyplácí ztratit kontakt s profesí stálým vzděláváním a sledováním oboru, ve kterém se pohybujeme. Jistě, děláme to už 15 let, nic nás nepřekvapí, natož nový kolega, který je ve firmě za týden 14 dnů a myslí si, že snědl všechnu moudrost. Jenže nový kolega se snaží, stále studuje, jezdí na stáže a na poradách překvapuje novými, a i vy musíte uznat, že svěžími názory. Prostě ho to baví.
To po vás nejspíš nemůže nikdo chtít, ale v tom případě byste se měl asi porozhlédnout jinde, anebo přestat relaxovat a zapojit svůj mozek, a nejlépe i tělo, do nasávání dalších vědomostí.
Klidně běžte za nováčkem s nápady a konzultujte s ním své znalosti, vyměňte si své zkušenosti. I on to ocení a vy se rozhodně neshodíte.
Znáte mezery ve svém vzdělání? Svěřte se šéfovi s tím, že je chcete dohnat, protože vám to chybí. Že to nepochopí a nedovolí vám přihlásit se na nějaký kurs? Pak byste si asi měli najít firmu, která má větší perspektivu, nebo osvícenější vedení.
Zdroj: Shutterstock
Nejlepších je málo
Nedostatky tedy zkuste napravit. Poté přichází na řadu příjemnější věc – vaše dostatky, tedy přednosti. Za co vám klepou na rameno a šeptají si, že v tom je „teda fakt dobrej“. Ale jistě jste nezkonzumoval veškerou moudrost, a pokud tedy ještě něco zbývá, šup s tím do hlavy. V tom, co umíte, buďte mezi nejlepšími, když už tedy nechcete být „odporným kariéristou“ a úplně na špici. Nadřízení by to měli umět ocenit.
Pokud si ale bude šéf myslet, že ho tak trochu v pozici ohrožujete, možná bude čas se podívat po jiném, a možná právě vedoucím místě. Předpoklady k tomu, jak se zdá, máte. Ta nejhorší varianta je, když váš elán začnou nadřízení dusit a tlačit vás do davu průměrných. Těch je hodně, ale dobrá firma potřebuje jen ty nejlepší. Těch je totiž naopak málo a ti se také o místo bát nemusí.
Jak na to prakticky?
Mnohá školení jsou nudná, lidé na nich spí, lektoři to dělají jen proto, že prostě musí. Podle toho vypadá náplň a výsledky. Akce se odfajfkuje, vy si 90 minut píšete s přáteli na sociálních sítích a jakýmkoli poznáním nedotknuti pak odkráčíte opět tvořit hodnoty na pracoviště.
Takhle to šlo možná dřív, dnes je to ale vyložená ztráta času. Tu hodinu a půl byste skutečně mohli věnovat něčemu, co vás nějak obohatí. Pokud třeba potřebujete doučit jazyk, navštěvujte kurzy. Ale jestliže jste unavení a potřebujete si odpočinout, klidně vyhledejte nějakou wellness proceduru a dejte si tělo i psychiku dohromady. Potřebujete mít v pořádku obojí.
Výzvy, tedy nová zadání
Vedení každé firmy, které chce přežít, hledí do budoucnosti. Kolik je tam vizionářů, kteří dobře odhadnou, co za pár let skutečně nastane, je vždycky těžké odhadnout. Vy byste se ale určitě neměli bát nových zadání, nových výzev. Je to trochu vstup do neznámého prostředí a může dojít k nějaké nehodě. Ale všichni jsou si vědomi, že se pouštíte do neznáma, měli by to ocenit a případnou havárii pochopit. Pokud to dopadne dobře, bude to opět krok k vašemu jistějšímu postavení v podniku.
Tým a stres
Dnes se lidé z HR rádi ptají, jestli dokážete pracovat v týmu, nebo jste spíš sólista. A vy přece dobře víte, že jsou situace, kdy musíte být tvrdý k sobě i okolí, abyste pak své zkušenosti mohl sdílet s týmem. Být týmovým hráčem je tedy stejně důležité, jako praxe solitéra. Jsou případy, kdy vám „přítel na telefonu“ prostě pomoct nemůže.
A nezapomínejte také, že nejen prací živ je člověk. Pokud nebudete odpočívat a odreagovávat se od práce, skončí to přepracovaností, podrážděností a vyhořením. Ta cesta není dobrá, a že o takové lidi nikdo nestojí, je asi jasné taky.
Čtěte také: