Stárneme a musíme počítat i se staršími zaměstnanci

Ač se to neposlouchá moc dobře, je to fakt – nejpočetnější skupinou v populaci ČR se brzy stanou lidé od 50 do 64 let. A pokud se je nepodaří zaměstnat, budou ekonomicky závislí na státu. Měli by to hlavně pochopit zaměstnavatelé, tzv. Age management by měl také podpořit stát.

Podezřelý z vyššího věku

U nás se o Age management zajímali odborníci z Ústavu pedagogických věd Masarykovy univerzity, kteří srovnávali situaci v České republice a ve Finsku, kde se zaměstnávaní stárnoucí populace aktivně řeší. Finové ve věku od 50 do 64 let jsou doma ze dvou třetin zaměstnaní.

Podle odborníků z MU se u nás dává při zaměstnávání jednoznačně přednost mladším před staršími, i když si zaměstnavatelé často uvědomují, že starší lidé mohou být pro firmu větším přínosem. Lidé nad 50 let přitom bývají mnohdy znevýhodňováni už při hledání nového zaměstnání nebo ve chvíli, kdy jsou motivováni k odchodu do předčasného důchodu.

Podniky sice nesmějí nikoho diskriminovat a zástupci z HR také říkají, že to nedělají. Jenže praxe je jiná. Pokud uchazeč o práci neuvede datum narození, je „podezřelý“ z vyššího věku a nepostupuje ve výběrovém řízení. Argumentuje se nejrůznějšími výmluvami. Známý je případ muže, který rozeslal stejné CV, jen v jednom si ubral patnáct let. Na mladší CV mu přišlo několik nabídek, na věk 54 let ani jedna.

Říká se tomu ageismus a podle expertů je to nejrozšířenější diskriminace.

Zdroj: Shutterstock

Co říkají čísla o roce 2050?

• Z průzkumů vyplývá, že kolem roku 2050 bude průměrný věk lidí v Česku činit 48 až 50 let.
• Lidí nad 55 let budou více než 4 milióny.
• Ekonomicky závislých lidí ve věku 50+ bude dvakrát tolik než dnes.
• Míra zaměstnanosti u lidí 55–64 let je nyní 47 %. Nutně se musí zvýšit.

Co vadí na starších lidech?

Nikdo vám to neřekne ve firmě do očí, ale třeba při jízdě ve výtahu se dozvíte, že šéf by staršího člověka nevzal, protože nechce, aby mu v práci spal.

Oficiálně se tvrdí, že se starší hůř přizpůsobují novým výzvám, nedokážou se naučit novým věcem, mají nízké pracovní tempo. Jenže to všechno může být taky jinak. Občas se mladí šéfové bojí, že je starý praktik zastíní a zkomplikuje pracovní kariéru. Podle odborníků totiž mají starší lidé slušný potenciál pro učení, jejich duševní výkonnost přetrvává, a dokonce po třicátém roce věku roste. A schopnost učit se také nijak významně neklesá.

Předsudky o věku přetrvávají. Jenže skutečně už nežijeme v 19. století, kdy se padesátníkovi říkalo velebný kmete. Tito lidé dnes zakládají nové rodiny, začínají podnikat v nových oborech a jsou mnohdy dynamičtější než jejich mladší kolegové. A šedesátníci jsou dokonce psychicky i fyzicky podstatně mladší a schopnější, než byli ještě například před padesáti lety.

Age management

Výsledky jsou tedy jednoznačné. Pokud bude chtít stát ekonomicky růst a mít peníze na stále rostoucí počet starších a starých lidí, musí starší pracovníky využívat. Zatím si zaměstnavatelé mohou vybírat, ale za pár desítek let už taková situace nebude a firmy budou muset sáhnout po starších lidech, pokud budou chtít naplnit kritéria profesních znalostí a pracovních návyků.

A bude to i jednodušší – mladého zaměstnance totiž i dnes musí nejprve oslovit, projít s ním výběrové řízení, zaškolit ho, nechat ho doplnit si vzdělání a konečně čekat, až se zapracuje. To mohou být měsíce i roky. Starší zdravý člověk to vše vysype z rukávu.

Čtěte také:

• Jak si mohou v Česku přivydělávat senioři?
• Na co se nesmí ptát zaměstnavatel na pracovním pohovoru?
• Na co nezapomenout při nástupu do nového zaměstnání?