OSVČ a sleva na manželku v příkladech

V případě, že je manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, tak je daňová sleva dvojnásobná 49 680 Kč. V daňovém přiznání nemohou uplatnit slevu na manželku (manžela) OSVČ stanovující výdaje paušálem. Výjimkou je situace, kdy OSVČ má dílčí základ daně ze závislé činnosti (zaměstnání) vyšší než polovinu celkového daňového základu.

Praktický příklad 1)

Živnostník pan Krejčí dosáhl za rok 2015 příjmů ve výši 720 000 Kč a výdaje uplatnil 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost). Žádné další příjmy živnostník Krejčí neměl. Přestože tedy manželka měla vlastní příjmy do limitu, protože byla celý rok na rodičovské dovolené a pobírala pouze rodičovský příspěvek, který se do limitu nepočítá, tak nemůže v daňovém přiznání pan Krejčí daňovou slevu na manželku uplatnit.

Praktický příklad 2)

Paní Nováková měla za rok 2015 dílčí základ daně za závislé činnosti ve výši 402 000 Kč a ze samostatné výdělečné činnosti měla dílčí základ daně při uplatnění 40% výdajového paušálu (neživnost) 200 000 Kč. V daňovém přiznání může paní Nováková uplatnit slevu na manžela, který pobíral po celý rok 2015 pouze invalidní důchod I. stupně v výši 5 450 Kč.

Jaké příjmy se počítají do limitu?

Do rozhodného příjmu manželky (manžela) se počítají nejenom příjmy ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu, ale např. příjmy z prodeje movitého či nemovitého majetku, příjmy podléhající srážkové dani, peněžitý příspěvek v mateřství, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti či jednorázové příjmy. Nezapočítává se však např. porodné, přídavky na děti, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, státní příspěvky ze stavebního spoření nebo státní příspěvky na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření.

Mzda ze zaměstnání versus ostatní příjmy

V § 5 zákona o dani z příjmu je uvedeno, že příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) vyplacené zaměstnanci nejdéle do 31 dní po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Zjednodušeně řečeno výplata v lednu 2016 za prosinec 2015 se počítá do rozhodných příjmů roku 2015. Naproti tomu dle pokynu GFŘ D-22 platí, že do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince 2015 bez ohledu na skutečnost, že jde o nemocenské dávky (mateřskou, nemocenskou, ošetřovné), podporu v nezaměstnanosti nebo jiné příjmy. To tedy znamená, že tyto příjmy vyplaceny v lednu 2016 se hodnotí již do roku 2016 a obdržené v lednu 2015 se hodnotí do roku 2015.

Praktický příklad 3)

Živnostník Černý vede daňovou evidenci. Za rok 2015 dosáhl hrubého zisku 531 500 Kč. Manželka pana Černého byla od ledna do srpna 2015 v evidenci na úřadu práce již bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. V září, říjnu, listopadu a prosinci 2015 měla paní Černá hrubou mzdu 18 000 Kč. Přestože tedy mzdu za prosinec obdržela paní Černá až v lednu 2016, tak pan Černý nemůže v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku, neboť hrubá mzda paní Černé za rok 2015 (září, říjen, listopad a prosinec) činila 72 000 Kč (4 x 18 000 Kč).

Praktický příklad 4)

Živnostník pan Svoboda vede daňovou evidenci. Za rok 2015 dosáhl hrubého zisku 394 000 Kč. Manželka pana Svobody nejdříve během roku 2015 pobírala rodičovský příspěvek na starší dítě (rodičovský příspěvek se do limitu nepočítá) a následně mateřskou na druhé dítě (mateřská se počítá). V roce 2015 obdržela na mateřské 62 280 Kč a v lednu 2016 ještě 12 456 Kč. Pan Svoboda může slevu na manželku uplatnit, neboť obdržená mateřská v lednu 2016 se již do příjmů roku 2015 nezapočítává a vlastní příjmy manželky v roce 2015 byly 62 280 Kč, což je do limitu.

Sleva snižuje daň pouze do nuly

Z důvodu uplatnění slevy na manželku nemůže vzniknout nárok na daňovou vratku. Sleva na manželku (manžela) snižuje vypočtenou daň z příjmu maximálně do nuly. Nárok na daňový bonus vzniká pouze v případě, že uplatňované daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmu.

Praktický příklad 5)

Živnostnice paní Veselá vede daňovou evidenci a za rok 2015 má hrubý zisk 305 000 Kč. Manžel paní Veselé měl vlastní příjmy za rok 2015 do limitu a paní Veselá může uplatnit v daňovém přiznání slevu na manžela. Kolik zaplatí na dani z příjmu fyzických osob za rok 2015 paní Veselá, když mimo slevy na poplatníka a slevy na manžela neuplatňuje žádné další slevy a daňové odpočty?

Na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí paní Veselá nic. Přestože je součet daňových slev vyšší než vypočtená daň z příjmu, tak nemůže vzniknout z důvodu uplatnění slevy na poplatníka a slevy na manželky nárok na "daňový přeplatek".