Stejný důchod při měsíční fakturaci 80 000 Kč a hrubé mzdě 16 000 Kč

OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) odvádí nižší odvody na povinném pojistném, současně však mají OSVČ mnohem nižší státní dávky. Na nemocenskou a mateřskou mají OSVČ nárok pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. Ošetřovné OSVČ dokonce nikdy nemohou čerpat. Nižší mají OSVČ i státní důchod nebo podporu v nezaměstnanosti.

Neplacení sociálního pojištění se nehodnotí pro důchod

Za výpočet sociálního pojištění a zaplacení pojistného na účet místně příslušné OSSZ je zodpovědný zaměstnavatel. OSVČ si musí samy plnit své zákonné povinnosti ve vztahu s místně příslušnou OSSZ a měsíčně si pojistné platit. Všechny OSVČ na hlavní činnost musí platit měsíční zálohy na sociálním pojištění, které se odvíjí od dosaženého zisku v minulém období, vždy však musí být placena alespoň minimální měsíční záloha. Když OSVČ neplatí sociální pojištění, tak toto období není hodnoceno pro důchodové účely. Dlužné pojistné je přitom exekučně vymáháno.

• Při vedlejší samostatné výdělečné činnosti se neplatí sociální pojištění, pokud je hrubý zisk do zákonného limitu. Za celý kalendářní rok 2015 je limit 63 865 Kč, pro rok 2016 se limit zvyšuje na 64 813 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. V praxi nejčastěji splňují podmínku vedlejší samostatné výdělečné činnosti podnikající zaměstnanci, studenti nebo ženy na rodičovské dovolené.
• Pokud není ze samostatné výdělečné činnosti odváděno sociální pojištění, tak tento příjem nemá vliv na výpočet státního důchodu. Příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti v takovém případě nezvyšuje státní důchod.

Hrubá mzda versus vyměřovací základ

V roce 2015 se státní důchod vypočítává z dosažených příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2014. U zaměstnance je za každý rok rozhodující souhrnná hrubá mzda. U OSVČ je za každý rok rozhodující vyměřovací základ neboli částka, ze které je zaplaceno sociální pojištění za daný rok.

Praktický příklad 1)

Zaměstnanec Novák měl po celý rok 2014 hrubou měsíční mzdu 16 000 Kč. Do výpočtové formule důchodu vstoupí za rok 2014 částka 192 000 Kč (16 000 Kč x 12 měsíců).

Praktický příklad 2)

OSVČ paní Dvořáková fakturovala v roce 2014 měsíčně 80 000 Kč. Celkový příjem za rok 2014 byl 960 000 Kč (80 000 Kč x 12 měsíců). Paní Dvořáková uplatnila výdaje 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost). Hrubý zisk paní Dvořákové byl 384 000 Kč (960 000 Kč - (60 % x 960 000 Kč). Daňový základ v případě paní Dvořákové je shodný. Vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění činí 50 % z daňového základu (hrubého zisku). Vyměřovací základ za rok 2014 odpovídá v případě paní Dvořákové částce 192 000 Kč (384 000 Kč x 50 %). Tento vyměřovací základ odpovídá hrubé mzdě 16 000 Kč (192 000 Kč: 12 měsíců). Přestože paní Dvořáková měla měsíční příjem výrazně vyšší (konkrétní údaj záleží na výši skutečných výdajů) než pan Novák, tak pro důchodové účely na tom budou stejně. Kdyby skutečně výdaje byly téměř nulové, tak by měla paní Dvořáková měsíční příjem vyšší dokonce pětinásobně.

Praktický příklad 3)

Pro zjednodušení budeme počítat, že pan Novák i paní Dvořáková získají dobu pojištění v rozsahu 42 let a jejich osobní vyměřovací základ bude na úrovni údajů za rok 2014, tedy ve výši 16 000 Kč. Měsíční důchod pana Nováka i paní Dvořákové bude tedy stejný. Výpočet důchodu provedeme dle legislativy roku 2015.

vlastní výpočet autora

Přestože by měla paní Dvořáková vyšší příjmy než pan Novák, tak jejich měsíční důchod by byl stejný. Rozhodující je částka, ze které se sociální pojištění platí, a to je v případě OSVČ vyměřovací základ. Od lednové splátky důchodu by si stoupl měsíční důchod obou na 10 520 Kč. Valorizace důchodů je pro rok 2016 pro všechny penze stejné, zvyšuje se pouze základní výměra důchodu, a to jen o 40 Kč.