Trápení českých řemeslníků: Neodborná konkurence a hon státu na živnostníky

Výsledkem je klesající odbornost, regionální nevyrovnanost a naprostá společenská absence hrdosti z dobře odvedené řemeslné práce. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR zahájila v roce 2014 mohutnou ofenzivu na podporu české dovednosti a tradice, jejíž součástí je zcela unikátní průzkum mezi více jak 1000 respondenty za řad české populace i řemeslníků samotných, který vystavil řemeslníkům překvapivé vysvědčení. Průzkum realizovala agentura IPSOS.

Řemesla jsou základem infrastruktury

Největší přítěží současných řemeslníků je konkurence nekvalitních a neodborných řemeslníků, kteří škodí pověsti poctivého řemesla. Následuje druhotná platební neschopnost a štvanice státu na živnostníky. Anketa jasně vystihla největší svízele tuzemského řemesla. Příliš jednoduchý vstup do odvětví, neserióznost v rámci smluvních vztahů a trvalé osočování živnostníků jsou zřetelné odpovědi stávajících řemeslníků.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: „Ať se nám to líbí či ne, musíme všichni z hrušky na zem, přestat emotivně omílat škodlivost paušálů a uvědomit si, že pokud nám nebudou mladí lidé chodit na učňovské obory, začne nám téci do bot. Klempíře nebo pokrývače těžko nahradíme čínským importem. Řemesla jsou základem infrastruktury a naší povinností je nejen zachovat elementární nabídku služeb v regionech, ale snažit i o to, aby byla kvalitní.“

Dílčí změny v zákoně

„Živnostenský zákon není nutné měnit jako celek. Je ale třeba přistoupit k prosazení dílčích změn, které přispějí ke zlepšení stávající situace na trhu, který trpí nedostatkem kvalitních řemeslníků. Například přesun vybraných živností z živností volných mezi živnosti řemeslné a zvýšení nároků na prokazování odborné kvalifikace a praxe,“ uvádí Petr Kališ, partner CHSH Kališ & Partners, advokátní kancelář. „Cílem těchto návrhů je zvýšit kvalifikaci a prověřit skutečně vykonanou praxi žadatelů o živnostenské oprávnění a tím zvýšit kvalitu řemesla pro zákazníky,“ dodává Kališ.

Kvalita práce řemeslníků

Při výběru řemeslníka klademe důraz na: odbornost a zkušenosti, poměr cena/výkon a předchozí zkušenosti. 9 z 10 obyvatel ČR je s prací řemeslníků spokojeno. 82 % obyvatel je spokojeno s odborností, 84 % s kvalitou práce řemeslníků. Členství v řemeslném cechu považuje více než polovina řemeslníků za garanci kvality pro zákazníky.

Polovině populace se pod pojmem „české řemeslo“ vybaví konkrétní řemeslná specializace. 22 % si české řemeslo spojuje s českým sklem. České řemeslo je asociováno také s poctivou prací (19 %) a zlatými českými ručičkami (16 %). Pozitivní je, že si většina obyvatel nemyslí, že na něm lze zbohatnout, spíše si při něm vybavuje tradiční řemeslný fortel. Češi věří českému umu a na rozdíl od politiků v řemeslnících nevidí příživníky. Více než polovina populace (59 %) má kladný vztah k práci českých řemeslníků a dává jí přednost před nabídkou větších firem.

Lidé kladou důraz na odbornost

Je patrné, že některé řemeslné služby jsou pro spotřebitele nenahraditelné. 82 % populace je s dostupností řemeslníků spokojena. Kapacitu kvalitních řemeslníků je podle ? populace důležité si včas zarezervovat. Téměř polovina populace se domnívá, že řemeslníci dodávají velmi dobrou kvalitu za účtovanou cenu. Cenové relace poskytované řemeslníky odpovídají poptávce, služby nejsou předražené, dokonce je určitá šance na menší zvýšení cen specifických a náročných služeb. Lidé při výběru řemeslníků kladou především důraz na odbornost řemeslníka, value for money a vlastní předchozí zkušenost s řemeslníkem. Nejčastěji, ve 39 %, hledají lidé řemeslníka přímo ve své obci.

Řemeslo je vnímáno pozitivně

Dobrou zprávou pro potenciální nové učně je to, že populace vnímá české řemeslo pozitivně, vyzdvihuje tradici a dokonce je názoru, že ceny za ruční práci jsou nízké. Trvalá poptávka po řemeslech znamená, že učební obory nejsou slepou cestou a že je šance solidní obživy. Studium řemesel považuje za zajímavé pro mladé lidi 53 % populace ČR. Názor na atraktivitu studia řemesla klesá se zvyšujícím se vzděláním. Názor obyvatel ale nekoresponduje se skutečností, chuť jít se vyučit je stále nízká. Ke studiu řemesla se z dotazovaných v první fázi rozhodlo 19 % lidí ve věku do 25 let. Ti, co si studium řemesla nevybrali, jako důvod uvedli, že chtěli dělat něco jiného a/nebo k řemeslné práci neměli vztah. Situace na trhu práce ale mění postupně i uvažování rodičů. 8 z 10 rodičů by nyní své děti v případě zájmu o studium řemesla v tomto výběru podporovalo. Více by studium řemesla u svých dětí podporovaly matky než otcové.

Nejhůře je hodnocena odbornost zedníků

Lidé si váží práce řemeslníků spíše méně (40 %), než tomu bylo před 10 lety. Prognóza do budoucna je však pozitivní. Lidé očekávají vzrůstající úlohu řemesel a hodnoty ruční práce. To je šance pro potencionální řemeslníky solidně se živit. Upřednostňování sériové velkovýroby, ne příliš dobrá image řemesla jako zaměstnání (podřadná práce, lidé bez diplomu / maturity jsou nevzdělanci) jsou hlavními důvody, proč si někteří lidé váží řemeslné práce méně. V hodnocení kvality práce jednotlivých řemesel nejsou výrazné rozdíly. V hodnocení poměru cena a výkon za odvedenou práci nejsou podle průměrného hodnocení jednotlivých profesí žádné výrazné rozdíly. Relativně nejhůře je ze všech profesí hodnocena odbornost zedníků, toto koresponduje s minimální bariérou zahájení živnosti, což v důsledku vede ke snižování kvality práce. Nejlépe jsou z hlediska kvality své práce a poměru cena za tuto práci vnímání instalatéři.

Zdroj: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR