Krachy firem přibývají: Kde je slibovaný ekonomický růst?

K rekordnímu růstu bankrotů přitom dochází v době, kdy průměrná mzda poprvé klesla. Guvernér České národní banky nás však stále ujišťuje, že bude v podstatě opakovaným tiskem peněz i nadále udržovat stávající kurs české koruny. Přitom oslabení měny mělo podle jeho slov vloni v listopadu vést od deflace k inflaci.

Inflace se nicméně projevila. Ovšem jen v cenách zboží a služeb. V cenách lidské práce, jak vývoj průměrné mzdy ukazuje, vedla naopak k jejímu poklesu. Tady dochází k silné deflaci. Ten, komu mzda klesá a vše kolem se zdražuje, nebude logicky utrácet. Protože se buď bojí, nebo nechce anebo prostě nemůže. A to ještě ani nevyjel na zahraniční dovolenou. Tam za stejně peněz dostane méně zboží nežli před rokem.

S určitými náznaky růstu, především v některých strojírenských oborech, se přirozeně setkáváme, v prvé řadě díky exportu, který expanduje. Jde o to, jestli se růst v určitém sektoru projeví pozitivně také v dalších oblastech ekonomiky. Zatím to tak nevypadá.

Dochází k jedné zajímavé skutečnosti. Mnozí podnikatelé potvrzují, že růst uskutečňují, ale se stávajícím počtem zaměstnanců. Během poklesu výroby propouštěli, produkci se jim dařilo udržovat s menším počtem lidí. Když se poptávka zvyšuje, vyšší tlak na pracovníky a využití nových technologií vede k tomu, že je možné chod podniku držet a zvyšovat výrobu i s menším počtem lidí. O masivní poptávce po pracovních silách nemůže být řeč. A obecně po každé recesi dochází k výměně výrobních prostředků za modernější technologie šetřící pracovní síly.

Do statistik bankrotů nejvíc přispěly firmy zabývající se obchodem a službami. Což ukazuje na fakt, že terciální sektor jako jsou restaurace, hotely, či IT služby, není schopen absorbovat příliv volných pracovních sil z výrobní sféry. Růst HDP se může v takové situaci projevovat, ale jen zásluhou určité výseče ekonomiky. Ta však s sebou musí současně nést břímě té části hospodářství, respektive lidí, kteří na práci a své předchozí příjmy nedosáhnou.

Přibývají tak lidé, kteří odcházejí do předčasného důchodu, protože už nemohou sehnat práci. Počet nezaměstnaných, podle současných kritérií, se vyšplhal na začátku roku na rekordních takřka 640 tisíc. Reálně to může být i přes milion lidí, protože statistiky nezahrnují ty, kteří pracují jen příležitostně. Ty, kdo už nejsou v evidenci úřadů práce, ale nezaměstnanými zůstávají, také již zmínění nezaměstnaní v předseniorském věku a mladé ženy, které nemají možnost umístit potomka do mateřské školky.

Spotřeba domácností se kvůli stále se zvyšujícím cenám, především potravin a služeb, postupně snižuje. O tom svědčí i zcela banální postřehy. Stačí sledovat média a relativní drobnosti, které zaznamenávají. Česká televize konstatovala, že letošní průměrný velikonoční nákup sladkostí, vajíček a dalších typických potravin v tomto čase poklesne proti roku 2013 o dvě stě korun. Přitom by s ohledem na inflační projevy měla být absolutní částka vyšší. Není a nebude. Obchodní řetězce zavádějí stále více a více vlastní levné produkty, některé zboží se jinak, nežli v „akcích“ neprodá.

Poslední údaje ČSÚ o výrazném růstu výdajů v březnu až o osm procent se prezentují jako pozitivní výsledek. Jde však o cenový růst, ne o zvýšení spotřeby. Naplno se až nyní projevuje oslabení koruny. Lidé nakupují méně, vydávají však více. Záleží na tom, jak se totiž čísla interpretují. Téměř desetiprocentní růst tržeb v podstatě jen kopíruje listopadové oslabení měny. Jásot není na místě.

Autor: Jiří Paroubek, expremiér a lídr strany LEV 21 pro volby do EP