Zdravotní pojištění u zaměstnanců

Zdravotní pojištění je v podstatě "povinnou daní", kterou musí platit všichni zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné i OBZP. Pouze za státní pojištěnce (např. studenty, důchodce, ženy na rodičovské dovolené, občany v evidenci úřadu práce) platí zdravotní pojištění stát. Podívejme se na praktické výpočty, jak vysoké je zdravotní pojištění u zaměstnanců a ve kterých zajímavých případech se z příjmu zdravotní pojištění neplatí.

1) Zaměstnanec pracující na základě standardní pracovní smlouvy

Zaměstnanci odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % ze své hrubé mzdy, zpravidla sjednané v pracovní smlouvě. Dalších 9 % z hrubé mzdy za zaměstnance odvádí zaměstnavatel.

Praktický příklad

Pan Černý má hrubou mzdu 25 000 Kč. Na zdravotním pojištění je mu sraženo z jeho mzdy 1 125 Kč (4,5 % z 25 000 Kč), zaměstnavatel pana Černého odvede na zdravotnímpojištění dalších 2 250 Kč (9 % z 25 000 Kč).

Můžeme říci, že pouze zdravotní pojištění je skutečnou "rovnou daní", neboť u zdravotního pojištění nejsou zavedeny žádné slevy nebo nezdanitelné položky jako u daně z příjmu fyzických osob a dále není od roku 2013 u zdravotního pojištění stanoven maximální vyměřovací základ jako u sociálního pojištění. Za rok 2013 tak zaplatí zaměstnanci s nadstandardními příjmy více na zdravotním pojištění než v roce 2012.

Praktický příklad

Za 2012 byl maximální vyměřovací základ u zdravotního pojištění 1 809 864 Kč. Zaměstnanci panu Zelenému s roční mzdou 2 000 000 Kč, tak mohlo být v loňském roce sraženo na zdravotním pojištění maximálně 81 444 Kč (4,5 % z 1 809 864 Kč), dalších 162 888 Kč (9 % z 1 809 864 Kč) za něj zaplatil jeho zaměstnavatel. Za rok 2013 zaplatí zaměstnanec pan Zelený s roční mzdou 2 000 000 Kč na zdravotním pojištění 90 000 Kč (4,5 % z 2 000 000 Kč) a zaměstnavatel potom 180 000 Kč (9 % z 2 000 000 Kč).

2) Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce je výhodná pro přivýdělek, jestliže je měsíční odměna 10 000 Kč a méně. Do měsíčního limitu se totiž neplatí z odměny zdravotní pojištění. Vždy však musí mít zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce vyřešen svůj pojistný vztah vůči své zdravotní pojišťovně.

Praktický příklad

• Pan Modrý je zaměstnán pro zaměstnavatele ABC a pobírá hrubou mzdu 19 000 Kč, v evidenci své zdravotní pojišťovny je veden jako zaměstnanec. Zdravotní pojištění je mu sraženo z jeho mzdy ve výši 19 000 Kč. Při práci na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou 9 500 Kč neodvádí pan Modrý z odměny zdravotní pojištění, ani jeho zaměstnavatel.

• Kolega pana Modrého pan Novák pracuje pro dva zaměstnavatele současně na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou ve výši 9 500 Kč. Z odměny na základě dohody o provedení práce neodvádí pan Novák zdravotní pojištění. To však neznamená, že by zdravotní pojišťovna pana Nováka neobdržela zdravotní pojištění. Pan Novák je veden v evidenci své zdravotní pojišťovny jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). Pan Novák musí zaplatit své zdravotní pojišťovně vždy do 8. dne následujícího měsíce 1 148 Kč (13,5 % z minimální mzdy 8 500 Kč).

• Pan Svoboda má měsíční odměnu plynoucí z dohody o provedení práce ve výši 20 000 Kč, protože je odměna nad limit, tak je panu Svobodovi sraženo z odměny o provedení práce 900 Kč (4,5 % z 20 000 Kč) na zdravotním pojištění.

3) Dohoda o pracovní činnosti

Rovněž při práci na základě dohody o pracovní činnosti se neplatí zdravotní pojištění do limitu, avšak pouze do 2 500 Kč měsíčně. Jestliže je odměna z dohody o provedení činnosti ve výši limitu nebo vyšší, tak se již z dohody o pracovní činnosti zdravotní pojištění platí.

Praktický příklad

Penzista pan Sýkora si přivydělává k důchodu na základě dohody o pracovní činnosti pro tři různé zaměstnavatele. Ve všech případech je měsíční odměna 2 400 Kč. Protože je odměna do limitu 2 500 Kč, tak ani v jednom případě neplatí pan Sýkora ze své odměny zdravotní pojištění.

4) Další případy, kdy se neplatí zdravotní pojištění

V praxi stoupá počet zaměstnanců, kteří mají souběžně s příjmem ze zaměstnání rovněž příjmy z kapitálového majetku nebo pronájmu. Výhodou těchto příjmů je skutečnost, že se z nich neodvádí zdravotní pojištění.

• Efektivní zdanění je tedy ze zisku z prodeje cenných papírů nebo pronájmu nižší než ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti, protože se neplatí zdravotní pojištění. Ve všech případech je však potřeba mít vyřešen pojistné vztah vůči zdravotní pojišťovně.