Nemáte práci? Založte si vlastní kurz

     Dvoudenní seminář se konal v menší tělocvičně a vedl ho vyhublý muž, který ráčkoval. Už po prvních dvou hodinách jsem věděla, že jsem měla dát přednost botám z pravé kůže. V malé neklimatizované tělocvičně bez oken, jsem se tísnila s dalšími patnácti propocenými lidmi, kteří stejně jako já toužili být šťastnější a chtěli šokovat své okolí.

     Nejhorší na celém kurzu byla cvičení. Když jsem zaslechla své jméno, musela jsem vstát, stoupnout si dopředu k lektorovi a on začal uměle vytvářet nepříjemné situace, které jsem já měla řešit. „Představte si Evo,“ začal lektor, „že vám někdo o vašem parfému řekne, že smrdí. Jak na to budete reagovat?“ Začala jsem usilovně přemýšlet. Představovala jsem si svého muže, svou matku, svého šéfa, otce, babičku, sousedku, jak na mě křičí, že můj parfém smrdí. Nic. Napadlo mě jen, že se jim omluvím a začnu používat jiný parfém. Všichni účastníci kurzu začali volat fuj. To je způsob hodnocení reakcí, který zavedl lektor hned na začátku semináře. Dobrá reakce, byla odměněna potleskem a ta špatná hlasitým a hromadným slovem fuj.

     Vzhledem k tomu, že většina mých reakcí byla hodnocena slovem fuj, potřebovala jsem po skončení tohoto kurzu, zcela jiný kurz a to kurz sebevědomí a přitažlivosti. Můj muž už nechtěl nic riskovat a tak mi vybral kurz sám. Za 5600 korun, jsem ve společnosti zkušené motivátorky a pěti dalších zničených žen trávila celé tři dny.

     Tento seminář byl založen na abnormálním nadšení ze sebe sama. Motivátorka zakřičela: „Jste krásné?“ A my jsem vyskočily a křičeli, že ano. Přednášky na tomto kurzu nebyly nijak složité. Vlastně se skládali jen z několika vět, které lektorka opakovala pořád dokola, takže jsem po několika minutách přišla na to, že psát si poznámky je zcela zbytečné. Jedna z přednášek zněla asi takto: „Vy máte právo na dobrý pocit. A ten pocit se tvoří ve vaší hlavě. Vytvořte si svůj dobrý pocit. Máte na něho právo. Máte právo na dobrý pocit ve vaší hlavě. Tak si ho vytvořte.“ Po třech dnech jsem se vrátila domů a mému muži bylo jasné, že za 5600 korun jsem si dovezla „právo na dobrý pocit ve své hlavě,“ a šel spát do kuchyně, protože tahle věta mu už lezla krkem.

     Kurzy dnes může vést kdokoli a taky je vede kdokoli. Stoupající křivka nezaměstnanosti nutí bývalé horníky k rekvalifikaci na maséry, prodavačky na kosmetičky, novináře na kadeřníky a ekonomy na psí pedikéry. Tak proč ne kurz. Zahájit vlastní kurz je jedna z přitažlivých pracovních příležitostí pro kohokoli, kdo umí říct alespoň čtyři věty plynule za sebou. Promyslete si jednu oblast o které máte co říci. Napište si osnovu, vyrobte leták a rozešlete ho na emaily nebo naházejte do schránek. Nemáte pro svůj kurz náležité prostory? Nevadí. Může probíhat venku, jen na leták připište větu: Kurz je veden netradiční formou. Zní to lákavě a navíc, i když povedete kurz produktivity uprostřed pražského parku s deštníkem a za burácejících blesků, můžete rozdat Paraleny a odkázat se na netradiční formu.

     A já musím končit. Moje kamarádka dneska zahajuje kurz „pozorování divoké zvěře“. Jednodenní kurz za 520 korun, který bude probíhat u ní doma v obýváku. A co vy? Už máte vlastní kurz?